Neřízené střely

4,5* Pečlivě vyvážený mix dramatu a komedie, který je tématicky velmi lehce dešifrovatelný, aniž by mu to bylo ke škodě. Pan Ozpetek je na podobné filmy machr a nebýt pro mne o fous lepšího snímku Le Fate Ignoranti, dal bych snad i pět. K úplné dokonalosti mi tentokrát scházela snad jen vhodněji zvolená hudba a nepatrné prostříhání první třetiny snímku. Pravdou zůstává, že Ozpetek je stále jeden z nejpovolanějších režisérů, který může točit filmy o comming outu, aniž by sklouzával ke klišé nebo k rozmělňování sebe sama. (07.12.2010)

Do kina ma donútila ísť kamarátka. Pred kinom som si obzerala plagát- talianska komédia s podivnými hercami- no priznávam, že som išla s obavami a výhražkou kamarátke, že mi vráti tie tri eurá, ak to bude blbosť. A potom, čuduj sa svete- ono to blbosť nebola. Vôbec. Bolo to výborné, emócie vyvážené, na niektorých scénach sme sa svorne pobavili celé kino. Každý odchádzal s úsmevom na tvári, dobrou náladou a vetou: " toto si musím stiahnuť aj domov" :-) (08.08.2013)

Na filmy Ferzana Ozpeteka je jednoduché uvalit stigma překombinovaných vztahových kecaček bez děje (krátce: nuda), což se přesně mně před pár lety po letmém zhlédnutí snímku Le Fate Ignoranti stalo. Člověk asi potřebuje dozrát. A momentálně mám dojem, že tato fáze potkala už i mně…Ač jsem začal Mine Vaganti sledovat s jistou dávkou skepse, Ozpetek mě beze srandy posadil na zadek. Propojení žánrů komedie-drama funguje bezvadně, v některých momentech jsem se málem polámal smíchy, v jiných jsem byl chycen za srdce. Příběh staví na rodinných hodnotách a vztazích, odpovědnosti lidí ke druhým, k sobě samotným. To vše s patřičnou dávkou italského temperamentu, perfektním obsazením a co je důležité, bez kanonády otřepaného patosu. Co víc si přát? Opakovanou projekci a do budoucna více takových překvapení. 91% (20.11.2010)

S lehkostí příjemných francouzských potřeštěných komedií nám Turek Ozpetek servíruje ryze italskou laskominu, která bravurně kombinuje všelijaké vymazlené chutě a tak pořádná pizza plus několik skleniček vína u projekce nemusí být vůbec na škodu. Konverzačka, vztahovka, která sice v druhé části mírně ztrácí dech, přesto mi variace na italskou Ptačí klec dobře padla. Často se můžeme setkat s nálepou, že Ozpetek je homosexuál a jeho filmy jsou o homosexuálech, ale ono to nelze takto zjednodušit, protože on točí filmy o lásce, vztazích, o běžných situacích, které se dějí a člověk se s nimi musí nějak popasovat. Prostě život. (25.11.2020)

Film jsem si představovala úplně jinak, pro mě velké zklamání, očekávala jsem něco jiného, drama, a už vůbec ne, jakýsi patos, do toho hrozná hudba, chápu, že možná Italové mají rádi takovou hudbu, ale pro mě to bylo utrpení, budiž, dějově to ještě nějak šlo, je horší přiznat před svou rodinou své skutečné já, než před sebou, asi nejsem tak náročný divák, a klidně se spokojím s průměrnými filmy (30.10.2013)