Když kámen promluví

Tenhle film je samé chození a povídání, ale chození po pěkné krajině a povídání o věcech, které jsou trošku mimo hlavní události dne. Na pár minut trvání dokumentu se podíváte do vnitřního světa člověka, který ztvárnil mnoho roztodivných rolí. A je to svět trošku odlišný. Asi ne každý objímá kameny a staví obyvatelné domy z písku. Dušek si prostě užívá života a působí až étericky (nadzemsky ;-)). Bylo to příjemné setkání. (24.06.2011)

Asi to bude tím, že mi mystické věci jako mluvení s kameny moc neříkají, ale dokument mě příliš nezaujal. Jaroslav Dušek je bezesporu zajímavá osobnost a film tohoto stylu k němu sedí, ale mě tu zkrátka chyběla alespoň nějaká dramatická linka, náznak příběhu, něco, co by všechny ty věty a úvahy drželo pohromadě. Nicméně pár scének a Duškových průpovídek je hodně vtipných a zajímavých. (14.03.2011)

Jaroslava Duška mám rád od prvního shlédnutí Pelíšků. Přiznám bez mučení do té doby jsem jej neznal. Od onoho posvátného roku 0 jej však sleduji a vždy jsem rád, když se někde ochomejtne ve filmu, nebo uvádí např. Českého lva. Nelze opomenout ani jeho účinkování v rozhlase , či jeho divadelní vystoupení jemuž pro mne doposud vévodí zpracování Cavemana. Dokument mapuje jeho vzpomínky na dětství na Sázavě, kdy se dle jeho slov u něj formoval onen zájem o podstatu radosti z pouhého bytí i jeho současné názory včetně propagování Dohod Toltéků... Jeho niterné upřímné vysvětlování svých názorů a poznatků je věc, která musí jednoznačně nutit racionálně a materiálně založené jedince ťukat si na čelo či rovnou vytáhnou telefon a volat Centrum krizové intervence v Praze Bohnicích...(I když blázen by zase nenazval naše současné společenské uspořádání a fungování koncentrákem !!!). Pro ostatní je Dušek neskutečně pozitivní bytostí (s vlastním kompostem v sobě:-) ), žijící si po svém. Já osobně si myslím, že postava Jaroslava Duška je jen do lidské podoby převtělená jiná bytost z vesmíru. Sbírá tu informace o lidech a snaží se jim ukázat i jiné způsoby našeho bytí zde. Až skončí své poslání, nasedne do vesmírné lodi a zmizí do své galaxie světla a radosti :-)) Přeji si aby zde na své misi vytrval co nejdéle! * * * * (03.11.2011)

"Smyslem života je znovuobjevit radost." Nikdy jsem s žádným šutrem nepokecal, stromy jsem příliš neobjímal, energii z katedrál také nevysával, ale asi budu muset svůj život trošku přehodnotit. Také totiž chci žít v přátelském vesmíru a schytávat rány osudu s vědomím, že se mne to vlastně netýká. Takže hluboká poklona panu Duškovi a poděkování za ukázání alternativní cesty života. (24.02.2012)

Alternativa, co není pro každého. J. Dušek se v tom našel. Někdy je však hodně mimo (dialogy s kameny - znalosti a kritické myšlení jsou spíš na obtíž - láska vyřeší všechno) a Freemind správně směřuje výtku na Monforta. Breatharianismus se tam sice přímo neřeší, ale je to jasný cíl, kam směřuje osoba J. Duška...52%. PS: Tohle je z wikipedie: Na krátkodobý půst jsou mezi lékaři názory rozdílné, představy o vyčištění těla od „strusky“, jedovatých látek půstem ze střeva nebo o zlepšení imunity nebyly prokázány, ale jako motivační úvod do redukčních metod u obézních se půst doporučuje. Dlouhodobý půst může tělo jen poškodit a představy breathariánů o možnosti existovat bez potravy a pití jsou nebezpečným nesmyslem, jak ukazují případy úmrtí. U Greveové (čelní představitelka breatharianismu) ostatně novináři našli plnou spíž jídla. Breatharianismus je jen výnosné šarlatánství, protože naivita lidí je nezměrná a vždy se najdou lidé, kteří kupují knihy a platí drahé kurzy breathariánských guruů. (21.07.2014)