Requiem za Detroit

Dosť zaujímavý dokument o pravde, ktorá je krutá, no takto vyzerá Detroit. Možno sú najväčším problémom černosi, ale pôdu tomuto zlu urobili belosi a kapitalisti ako Henry Ford. Keď sa ľudia ženú iba za ziskom, nevedia architektonicky plánovať mestá narozdiel od napríklad Jacqua Fresca, tak to môže dopadnúť takto. Je pravda, že Detroit sa mení a štartuje novú dobu, no už aj Obama zachránil na čas ten ich automobilový biznis, takže na určitý čas pôjde ešte v starých koľajach a ľudia sa ešte možno tak urputne nebudú snažiť byť nezávislí a sebestační, no nie je to tam dobré. Dokument má veľkú prednosť, že je chronologický, rozoberá históriu, no nie je detailný, má krátku dĺžku, lebo má menej než hodinu, niektoré zábery ukazuje viackrát a nie je to také komplexné, ale inak si myslím, že to treba vidieť. Zaujal ma najmä výrok, ktorý už presne zreprodukovať neviem, ale hovoril niečo také, že načo chceme rozširovať demokraciu v zahraničí, keď ani u nás nefunguje. (20.05.2013)

Od industrialismu přes postindustrialismus k agrárnictví. To je naše budoucnost? ___ Detroit jako město zrodu velkého konzumu, amerického snu pro každého, rychlého kočovného života na kolech, společenského rozdělení v podmínkách demokracie, monovýroby a úzké specializace a odlidštění práce. Až se rozpadnou papírové domky a les pohltí město, velké kamenné budovy budou vypadat podobně jako zarostlé chrámy v asijských džunglích ... pokud nebudou dříve rozebrány na cihly pro zahrádkářské domky a hlavně ploty. I moderní ruiny mají kupodivu své kouzlo a půvab. (24.05.2013)

Náhled do post-industriální budoucnousti světa, kde "vylidněná" centra velkoměst vypadají jako válečné zóny, 37 procent rezidentů žije pod hranicí chudby a takřka 50 procent tamější populace je negramotná. Korporátní Amerika "bez amerického snu", který při vidině obrovských zisků nekompromisně pohřbila "Velká detroitská trojka". Detroit by měl posloužit jako učebnicový příklad pokřiveného jednodimenzionálního plánování (výroba aut) a vratkého socio-kulturního experimentu (rasová segregace), přičemž "arzenál demokracie" a "motor Ameriky" zřejmě urbánní zemědělství nespasí, ač je to přinejmenším krok správným směrem (alespoň co do socializace a disciplinace společnosti). (22.05.2014)

Dokumenty (zatím?) nekomentuju, protože to už by mi z toho psaní asi hráblo, ale tenhle mě natolik zaujal, že musím. Neměl jsem totiž až dodnes o umírání Detroitu ani potuchy. Takže tedy pro mě velké překvapení i velká zajímavost. O příčinách pádu města se ve filmu mluví dost, tedy jen krátce k těm následkům - po zhlédnutí filmu a po přečtení si nějakých dalších informací nechápu, že v tomhle vybydleném a "afrikanizovaném" městě ještě stále zůstává oněch deset procent bělochů, stejně jako bych nechápal třeba to, kdyby žilo deset procent bílých v Chanově. Ona možná ta realita nebude zase až tak extrémně nesnesitelná, jak nám ji tvůrci vylíčili... Vždyť tam přece musí nějací lidi chodit třeba i do práce a vydělávat love, protože koho by tam potom ti negramotní negři na ulicích přepadávali, že jo... Neradostný dokument, Mogadišo uprostřed Severní Ameriky... A za všechno může rozporuplná osoba Henry Ford, který byl na jednu stranu celoživotně postižený chorobným antisemitismem, ale natáhnout do "bílého" města desítky tisíc zaostalých zulukafrů z Jihu mu rozpaky nečinilo... Ovšem jedno pozitivum na celé situaci vidím - až budou hollywoodští zase točit nějaké epické postapo, nemusejí stavět drahé kulisy, ale můžou přijet natáčet exteriéry sem. (17.06.2014)

Prevažne sentimentálny, občas aj faktický dokument o zašlej sláve bývalého svetového centra automobilizmu. Podobnosť s našou republikou je čisto náhodná, len tí zberači kovov, čo sa tam objavovali u nás majú trochu iný odtieň. Ešte šťastie, že všetko sa nakoniec vyrieši prebudovaním mesta, teda u nás štátu na farmársku výrobu, takže hladní nebudeme. (18.05.2013)