Kluk na kole

No a jak to bylo dál? To si v zájmu podpory pěstounské péče hezky happyendově domyslíme, zvlášť potom, co nám byl vnucen pohled na nepěkný kousek synka ze spořádaných poměrů, že? No, nic proti, Dardenni správně vystihují trauma odložených dětí s jeho projevy - jak nepřijatelný je fakt, že ztrácí jedinou jistotu, co měli, byť byla zřejmě pochybná (škoda, že jsme se nedozvěděli, čím Cyril procházel při soužití s otcem a jaký byl před přijetím do dětského domova), ale úskalí, provázející pěstounství či adopci už tolik nerozvádí, nedozvíme se, že až zbožštělé omlouvání otce není jen prvotním jevem provázejícím odmítnutí, netušíme, že při sebemenším náznaku zájmu ze strany otce - kterému v očích jeho dítěte pěstoun nesahá ani po kotníky, ač se mu snaží dát vše, čeho je schopen - bude odmítnut, kritizován a viněn spolu se sociálním systémem, který otci nedává možnost se postarat, mlčí i o vděku, který je logicky očekáván na prvním místě, ale ve skutečnosti se ocitá na tom posledním, pokud vůbec. Pěstoun by se měl dozvědět, že přednost před ním budou dostávat ti, co si ji nezaslouží a že jeho chvályhodné počínání bude neustálým bojem s geny a předchozí výchovou dítěte na jedné straně a s vlastní rodinou a společností na straně druhé... Snímek naznačil, že Samanthina oběť nemusí být marná, ale otevřeným koncem zapomněl dodat, o jak vzácný jev se jedná. Každopádně, kdo se k takovému kroku odhodlá z ryze soucitných důvodů (ne pro vidinu zisku v podobě pěstounských dávek) a dokáže se povznést nad všechny neúspěchy a prohry, aby někomu předal vše, co je v něm dobré, má můj obdiv, já bych to nedokázala... Dobře zahraná zarputilost malého Cyrila i Samanthina odevzdanost napomáhají utvoření představy o složitosti hledání vztahu, založeného na neustálé schopnosti začínat znovu a líp. (26.07.2013)

Zatímco plakát slibuje hořkosladký příběh o hledání přijatelných vzájemných pozic při budování netradičního partnerství, divákovi se tentokrát vyplatí číst anotaci na přebalu: „…podává další dávku současného filmového realismu. Kluk Cyril je citový deprivant upnutý jen na dvě věci: na své kolo a na svého otce. Co udělá, když o ně přijde?“. Stručné, výstižné a bez příkras. Stejnou měrou postrádá jakýkoli náznak poezie i samotný film. Není špatný a já mu nemám ani co vytknout, vyjma poněkud rozhořčeného dojmu, že jinou než snad edukativní hodnotu snímku jsem nedokázal rozeznat (rozebiratelnost obsažených námětů, jako je schopnost rozeznání pravých hodnot či rodičovská zodpovědnost aj. mě tu nechává chladným). Holt realismus. (30.10.2012)

*** a půl. Thomas Doret i Cécile De France excelují coby dvojice rozdílných lidí, kteří si k sobě vytvoří pouto. Cyril je malý kluk, pobývající v dětském domově a veškerými silami se snažící najít svého otce, který o něj nejeví zájem. Samantha je pohledná a milá žena, která vlastní kadeřnictví. Postupně se oba spřátelí, čeká je však ještě mnoho překážek a zkoušek důvěry, než si oba budou moci dopřát štěstí. Snímek nabídne několik silných scén: Ta v autě, kdy se oba vrací od otce, který jej odmítl, či s mazaným dealerem, který se ho snaží namočit do průšvihu. Při této scéně jsem si říkala, že z toho nekouká nic dobrého. Naštěstí Kuk na kole není drsným dramatem s tragickým koncem. Jedná se spíše o nenásilně vystavěný příběh, který nejde pod povrch více, než by bylo nutné. Charaktery postav jsou jemně načrtnuty a působí tak lidsky, místo aby bylo jejich utrpení a nelehký osud zpracováno "až na dřeň." Postavy v tomto příběhu mají naději a prostor pro odpuštění. (28.01.2018)

Několik velmi silných momentů a okouzlující Cécile De France na jedné straně, na druhé straně naprosto nevychovaný fracek, který nebyl schopen ani trochu vděku za to, co pro něj Samantha udělala. Film i díky krátké stopáži velice rychle uteče a celkový dojem není vůbec špatný, ale na čtyři hvězdy to bylo málo. Lepší tři jsou akorát, ale je to škoda, potenciál tam byl možná větší. (20.04.2012)

Dardennovci točia vlastne stále ten istý film, a mňa to napriek tomu "s nimi" baví stále viac a viac. Krásne! ;-/ Láska schopná pretvárať (tvoriť) človeka z tohto filmu doslova žiari, napĺňa tento skromný film. Nemám viac slov. ....iba že s Dardennovcami si naozaj rozumiem (alebo oni rozumejú mne) ! ... P.S.: hudbu tu Dardennovci rozhodne nepoužili prvý krát, ako niektorý píšu (zaznela už napr. v Lorne - tiež Beethoven). A musím povedať, že v rozumnej miere hudba ich filmom naozaj svedčí... dúfam že do budúcna to neplánujú preháňať ;) (28.04.2013)