Třetí hvězda

Čtveřice neznámých tváří (dobře až na Benedicta), neznámý režisér, neznámý autor... Prostě "no name" film. A komu to vadí? Nikomu! V tomhle snímku má vše svou hlavní roli. A protože se nikdo nesnaží být výraznější než ten druhý, jedná se o dokonalou symbiózu všeho, co vidíte, slyšíte, cítíte. Bez patosu a potřeby moralizovat, ale s patřičnou dávkou nadsázky a pokory se dostal na svět jeden z nejlepších snímků roku 2010. Těžko uvěřit, že neprorazil. Holt, je to no name film. Vzkaz do ČR: takhle se točí hořká komédie! (12.03.2012)

Nuda od začiatku do konca. Túto tému som videl oveľa lepšie spracovanú napríklad v Knockin' On Heaven's Door alebo aj v britskom The Be All and End All. Tomuto ale chýbala šťava a to poriadne. Bez štipky komediálnosti aj dramatickosti, proste len suchý príbeh štyroch priateľov na poslednej "dobrodružnej" ceste jedného z nich, naviac prezentovaný nevýraznými hereckými výkonmi. (16.07.2012)

Jediný film, který mě rozesmál, když se mi z tváří řinuly vodopády slz. Third Star patří k jedněm z mých nejoblíbenějších britských nezávislých kousků, a to zejména proto, jak s černým humorem a neskutečnou lidskostí popisuje tragický úděl mladé party lidí. Remember that you were loved by me and that you made my life a happy one. (03.04.2013)

Štyria kamaráti a štyri rôzne varianty zmierovania sa so smrťou... Tento snímok si ma získaval veľmi nenápadne a postupne. Zo začiatku nič moc, ale ku koncu som už v duchu tlieskal. Je tu plno pekných myšlienok, pričom sa mi páčilo, že mal každý z kamarátov svoj vlastný názor na túto smutnú tému. Čo bude po smrti? To nikto nevie. Ale určite nejdeme do horšieho, či už večná nirvána (neexistencia) alebo ďalšie dobrodružstvo vo forme nového života, všetko jedno... len sa netreba báť a treba si užívať života pokiaľ sa dá. Slušný nadpriemer. 80/100 (26.02.2018)

Mam stejnz problem jako Morien, chtela jsem dat 3*, ale zase ten film si zaslouží odlišit se od průměru, protože on není průměrný, jen nějak mu něco chybí, aby byl nejen dobrý... Nutno podotknout, že když jsem se na něj dívala, tak jsem byla ve stejném stavu jako Benedickt, když se dostal do ráže měl potřebu říct svým kamarádám, co si u nich myslí... Ale jinak krásně podané síla chlapského přátelství, kdy si sice dáte do držky, ale prostě si to vyříkali, nikdo se neurazí a jde se dál... jak vzácné u žen. Skvěle vystihnutá ponorka po několika dnech a i závěr, kdy některá naše rozhodnutí se sice nikomu nelíbí, ani nám samotným,ale víme, že jsou nejlepší. Pro všechny. (09.03.2014)