Café de Flore

Dvě zatraceně dlouhý hodiny, dvě hodiny při kterých mi fakt bylo krásně, přitom zároveň dvě hodiny při kterých místy mrazí. A po těch dvou hodinách sem s rozumem v koncích, nevim totiž, 5 nebo 4 hvězdy? Nevim. A je mi to jedno. Dám 4 s tim, že nemám co bych vytknul, přesto to necejtim na pět (divný). Osobitej styl jakym je to natočený mě naprosto nadchnul, stejně tak casting a stejně tak soundtrack - ten sem mimochodem stahoval už během filmu. Neuvěřitelně se těšim na druhý shlédnutí. (23.01.2013)

Dostalo mě to a jsem si jistá, že po čase si tuhle silnou vůni kávy opět vychutnám. Ač se to všechno může zdát tak vzdálené těmi roky, má to k sobě neuvěřitelně blízko jak jen to je možné. Člověk vše musí vnímat od začátku a nevynechat ani okamžik, aby ke konci pochopil pravý smysl a znal všechny odpovědi. Přiznání, že něco krásné končí, aby něco nové mohlo začít. Každý se s tím vyrovnává po svém. To jsi ty, má spřízněná duše. Na úplném konci filmu mě proběhlo hlavou, škoda že v reálném životě vše pokaždé nekončí tak idylicky jako tady. ... "Věříš na ně? Na spřízněné duše. Že eixstuje někdo, kdo k Tobě patří. Co tě přimělo opustit jednu spřízněnou duši kvůli jiné?." (02.11.2012)

Dva příběhy, dva životy a tytéž osoby, nebo spíše duše....čisté a křehké, bolestné a přesto tak očišťující. Pravé přijetí je v pochopení a odpuštění....to je poselství. Prý nakonec všichni pochopíme, že ani karma není....asi to bude ještě pár životů trvat, ale už ta cesta....sakra to je taková síla... (09.02.2015)

Nevím, ty příběhy nemají společného vůbec nic. Příběh z roku 1969 zaujme celkem obstojně, ale je ho strašně málo. Potřeboval by více rozvinout a hlavně mít svůj vlastní film, protože ta plácanina moderní doby, která se tam neustále cpe, je naprosto nedůstojná. Nemá hlavu a patu, šílený střih, kterým lítá tam a zpátky a nic nenabídne, mně tedy určitě ne. Nejhorší na tom je, že si krade pro sebe většinu času. Dnes budu ještě hodný a dám větší hodnocení, než na kolik to opravdu cítím, ale ať už mi radši ani neleze na oči. :)) (30.08.2012)

Krásne podaný smútok o spriaznenosti duší...film je spočiatku ťažko uchopiť ale ak vydržíte a dáte mu šancu tak vás jeho clivá atmosféra pohltí. Je to zručne natočené na to,že je to pomerne komplikované prelínanie sa dvoch dejových rovín. Hudba, dlhá stopáž a nostalgia ktorá nezlezie z obrazovky ani na chvíľku vám nenápadne stratia aj nejednu slzu ako sa to udeje hlavnému hrdinovi na začiatku filmu. Chlapec a jeho handicap je schválne poukázanie na spriaznenosť duší a je jedno či je to materinská oddanosť alebo splynutie dvoch ľudí v láske. Nikdy sa nič už nedá rozpojiť čo bolo spojené bolesťou a radosťou. (03.01.2013)