Režie:
Martin MarečekScénář:
Martin MarečekKamera:
Jiří MálekHrají:
Tomáš TožičkaObsahy(1)
Milan a Tomáš, dva čeští rozvojoví experti, se naposledy vracejí do odlehlé zambijské osady Masuku, kde před čtyřmi lety elektrifikovali areál školy a nemocnice. Postupně zjišťují, proč některé části systému nefungují, a snaží se vše během hektických dnů i černočerných nocí opravit a finálně předat. Zažívají zkraty všeho druhu, míjení a prolínání různých světů, ale i oslavné rituály vděčnosti. Pod sluncem tma vtipně a naprosto otevřeně sleduje úskalí rozvojové pomoci. Je příběhem pokusu předání evropské technologie a odpovědnosti, ale i „zlatých českých ručiček“, které si dokáží poradit i uprostřed Afriky. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (50)
Zbytočný dokument. Neukazuje nič nové, nepoukazuje na nič nové. Neustálym frflaním dvoch opravárov na zmrvenie práce zlatých českých ručičiek hlúpymi čiernymi dedinčanmi sa posilňujú stereotypy o zbytočnosti prispievania na pomoc Afrike (viď komentár na defensovom blogu). O rozkrádačkách pomoci sa vie roky, o znefunkčnení postavených infraštruktúrnych sietí tiež. Jednoduchí ľudia si poberú čo môžu, pokiaľ tam neostane stály dozor. Nadávanie na zaostalosť a neschopnú pracovnú morálku černochov sa tiahne už od ich zaradenia na pracovný trh s otrokmi. Zaujímavá je snaha protagonistov filmu presvedčiť a v rozpore s obsahom filmu dodatočne vysvetliť, akáže je táto pomoc potrebná a to čo videli sú len úskalia potrebného rozvojového aktivizmu. Pripadá mi to, akoby som sponzorstvo na vybudovanie potratovej kliniky založil na distribúcii filmu o rozpidlikaných telíčkach ľudských plodov spláchnutých do výlevky. Poznámka: Afrika je na odpis. Všetky milosrdne sa tváriace humanitné misie, lekári a programy rozvoja nenahradia globálne mocenské rozhodnutie z predchádzajúcej vety, dané niekedy v 80. rokoch. Realitou je priemerný vek Afričana čosi okolo štyridsiatky a choroby, kosiace ich po tisíckach. Projekty pomoci sú často nasmerované nesprávne, vedené falošnými heslami o udici a rybe a podobnými pakovinami. Známy fakt. Rovnako to, že pokiaľ štáty systémovo časť svojich príjmov nenasmerujú priamo štátom ako splatenie dlhu za dlhoročné rabovanie africkej prírody i pracovnej sily, nič sa nezmení a kvapky v mori pomoci len oddialia cielene smerovaný kolaps kontinentu. ()
Africké vnímání světa se potkává s českým a je to setkání relativně bouřlivé, především na straně české. Bezvadně zachycené. Tohle by měli vidět všichni idealisté, aby si uvědomili, že je sice hezké, když se snažíme rozvojovému světu pomoci, ale pokud se oni nebudou sami snažit a pokračovat ve věcech, které byly nastartovány, přijde veškerá pomoc vniveč - přesně jak to říká jeden z hlavních protagonistů. ()
To sinp: Martin Mareček v Africe, tentokráte jenom za kamerou. Dokumentarista si nevybírá nijak komplikované téma, naopak jeho sdělení je nadmíru jasné. K velké srozumitelnosti přispívá i fakt, že dokumentuje pouze závěrečnou cestu dvou českých "elektrikářů" a ne celý proces. Skrze jejich příběh nepřicházíme na mnoho nových myšlenek, spíše nás tvůrce utvrzuje v tom, co jsme již nějaký ten pátek tušili. Dodávat do zemí třetího světa nové technologie bez toho, aniž by tamní společnost byla na tyto změny připravena, nemá smysl. Plusové body tedy především za velmi srozumitelné podání a velmi kvalitní obrazové zpracování. Před tím, než úplně zavrhneme pomoc rozvojovým zemím, zbývá už jen podívat se, zda se s podobným osudem setkávají i další projekty v zemích třetího světa... ()
Dávám 5 hvězdiček hlavně za nápad, za kameru a za poselství celého filmu. Ten opravdu přibližuje aktuální problematiku evropského a afrického přístupu k řešení různých provozních problémů. Do toho se ještě mixují typicky české prvky humoru zodpovědných expertů, kteří jsou konfrontováni především s africkým ledabylým naturelem, závislostí na zahraniční pomoci a stagnací ve vývoji. Řekl bych, že film rozhodně stojí za to zhlédnout už jenom kvůli pochopení situace a postavení lidí v Africe. [MFFKV 11] ()
Krásný, prostý dokument, ukazující (podle mého) spravedlivě "nasrané" české elektrikáře, kteří se vracejí do africké osady, kde před pár lety dělali elektřinu ve škole a nemocnici, teď je však skoro všechno zničeno různými úpravnými zásahy Zambijců. Dost mne překvapila problematika afrického plýtvání - vody je sice málo, ale kohoutek nejde pořádně zavřít a nádrž na vodu se udělala větší, i když ji systém nemůže stačit...Jak uvažuje jeden z mužů, tito Zambijci mají možná negativní postoj k šetření, jelikož, kdo je chudý má šetřit, a oni přece tak chudí nejsou...Krásné setkání dvou kultur z niž jedna elektřinu bere jako dar, který si můžou upravit podle své logiky a tedy pravděpodobně zničit a ta druhá, která pomalu vzdává pokusy jim něco vysvětlovat a hlavně spoléhá na svůj humor a brblání. ()
Galerie (2)
Photo © MFF Karlovy Vary 2011

Zajímavosti (4)
- V roce 2011 zvítězil film na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě v kategoriích nejlepší český dokumentární film a nejlepší celovečerní dokument. Na festivalu získal také Cenu díváků. (Tom_Lachtan)
- Jde o první český film natočený fotoaparátem. [Zdroj: deník Metro] (hippyman)
- Film získal cenu České filmové kritiky pro nejlepší dokumentární film roku 2011 (Terva)
Reklama