Pod sluncem tma

Martin Mareček upustil "ich formu" a nenápadně se přesunul za kameru. Zatímco v Auto*matu byl hlavní postavou, aniž by však svým egem převálcoval film samotný, tak tentokrát se v záběru mihne jen jedinkrát, a to očividně omylem. To na samotném sdělení neubírá, ale naopak Mareček nechává volné pole pro dvojici českých elektroinstalatérů. Pod sluncem tma tak není dokumentem o Africe, ale o Evropanech v ní. Konfrontuje myšlení diváků s africkými reáliemi přičemž potutelně ukazuje nepopulární přístupy k rozvojovému aktivismu. To, co na Marečkovi obdivuju, je naprosto pokora ke svému tématu, kterému pokaždé přizpůsobí i svůj dokumentární styl. (31.10.2011)

Nadprůměrný dokument poukazující na to, jak funguje taková pomoc rozvojové zemi a také jak vypadá takový střet 2 odlišných kultur. Škoda, že těch problémů nebylo ukázáno ještě více, na druhé straně mi přišlo přehnané Tomášovo nadávání (i když obě okolnosti mi byly samotným režisérem po projekci v následné diskuzi částečně osvětleny). A rozhodně nesouhlasím s tím, že je dokument o ničem (kolik lidí toho skutečně ví o tom, jak je to s elektřinou v některých částech Afriky? A to opakování stejných činností či vět mělo svůj účel). Slušné 4*, spokojenost. (14.03.2014)

Tak trochu se divím, proč si filmoví kritici víc považují Marečka než Klusáka, když Klusák je očividně lepší filmař (a režisér). Ale to byla jen troška kontroverzní subjektivity na úvod. A dále bude následovat kontroverzní subjektivita jako samotné tělo komentáře. Pod sluncem tma disponuje zajímavým tématem a pro mě už ne tak zajímavým režisérským přístupem. Tím, že režisér zneviditelněl a vše zůstává na postavách, které chodí, opravují věci a říkají neustále docela podobné věci, pro mě film dost strádá ve věci napětí a udržení pozornosti, ačkoliv učebnicové dramaturgické body zvratu jsou na místech, kde mají být. Některé promluvy se stejným obsahem ve filmu zaznívají opakovaně a i situace se ve své podstatě dost opakují, hlavně ze začátku. Mým výsledným soudem tedy je, že to, co jsem viděla, není dostatečně potentní materiál na celovečerák. Kdyby byl film tak o třetinu kratší, tak budu tetelení se blahem mnohem blíž než teď. Moje mírné zklamání je také způsobeno tím, že jsem film viděla delší dobu po premiéře ve chvíli, kdy obdržel všechny ty krásné ceny a byl vychválen až do mezinárodních nebes. Očekávala jsem pecku, ale teď mám dojem, že jsem viděla jiné dokumenty lépe filmařsky zpracované. (15.07.2012)

Zdařilá dokumentární komedie o střetu kultur na příkladu přístupu k elektrifikaci odlehlé vesnice v Zambii. Čeští elektrikáři se nestačí divit, kam místní uživatelé jimi postavený systém za čtyři roky užívání stihli dovést. Krásný příklad toho, jako končí pomoc rozvojovým zemím. Místní všechno zbastlí a rozkradou a ještě se diví, že jim to ti Češi nechtějí postavit znovu. (04.02.2020)

Zbytočný dokument. Neukazuje nič nové, nepoukazuje na nič nové. Neustálym frflaním dvoch opravárov na zmrvenie práce zlatých českých ručičiek hlúpymi čiernymi dedinčanmi sa posilňujú stereotypy o zbytočnosti prispievania na pomoc Afrike (viď komentár na defensovom blogu). O rozkrádačkách pomoci sa vie roky, o znefunkčnení postavených infraštruktúrnych sietí tiež. Jednoduchí ľudia si poberú čo môžu, pokiaľ tam neostane stály dozor. Nadávanie na zaostalosť a neschopnú pracovnú morálku černochov sa tiahne už od ich zaradenia na pracovný trh s otrokmi. Zaujímavá je snaha protagonistov filmu presvedčiť a v rozpore s obsahom filmu dodatočne vysvetliť, akáže je táto pomoc potrebná a to čo videli sú len úskalia potrebného rozvojového aktivizmu. Pripadá mi to, akoby som sponzorstvo na vybudovanie potratovej kliniky založil na distribúcii filmu o rozpidlikaných telíčkach ľudských plodov spláchnutých do výlevky. Poznámka: Afrika je na odpis. Všetky milosrdne sa tváriace humanitné misie, lekári a programy rozvoja nenahradia globálne mocenské rozhodnutie z predchádzajúcej vety, dané niekedy v 80. rokoch. Realitou je priemerný vek Afričana čosi okolo štyridsiatky a choroby, kosiace ich po tisíckach. Projekty pomoci sú často nasmerované nesprávne, vedené falošnými heslami o udici a rybe a podobnými pakovinami. Známy fakt. Rovnako to, že pokiaľ štáty systémovo časť svojich príjmov nenasmerujú priamo štátom ako splatenie dlhu za dlhoročné rabovanie africkej prírody i pracovnej sily, nič sa nezmení a kvapky v mori pomoci len oddialia cielene smerovaný kolaps kontinentu. (01.10.2012)