Reklama

Reklama

Slzy Gazy

(festivalový název)
  • Norsko Tears of Gaza (více)
Trailer

Obsahy(1)

Norský film Tears of Gaza představuje strohým způsobem, prostřednictvím unikátních záběrů obyvatele pásma Gazy, kteří jsou vystaveni brutálním důsledkům vojenské okupace palestinského území. Záběry dopadajících bomb se střídají se zobrazeními jejich následků v ulicích, v nemocnicích i v ruinách zasažených domů. Film také zachycuje schopnost žen a dětí řešit jejich každodenní život po dramatických zkušenostech z války. Mnozí z nich žijí ve stanech nebo v troskách bez stěn a střech. Všichni jsou v nouzi, bez peněz, jídla, vody a elektřiny. Vše, co se podaří propašovat tunely, je velmi drahé. Mnozí přišli o rodinné příslušníky, nebo jsou ponecháni s těžce zraněnými dětmi. Může taková válka řešit konflikty, či dokonce vytvořit mír? Film sleduje tři děti v době války a v období po příměří. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (20)

Tipko 

všechny recenze uživatele

Veľmi bolestné a hrozné svedectvá Palestínčanov o ich likvidácii štátom Izrael. No jediným, kto môže priniesť pokoj, odpustenie, spásu a požehnane pre oba národy je Ježiš, Boží  Syn a Spasiteľ. Len Kristus, jediný prostredník medzi Bohom a ľuďmi  je skutočnou nádejou pre zaistenie budúceho mieru a vzájomného odpustenia pre ľudí blízkeho východu. ()

MA.KI 

všechny recenze uživatele

Norský dokumentární film zachycující izraelsko-palestinský konflikt na Blízkém východě v průběhu června 2009. Jedná se sice o jednostranný pohled (= Izraelci jsou ti zlí a Palestinci utiskovaní), přesto přínosný, obzvláště v současné celosvětové atmosféře, kdy média protežují Izrael. ~ Dokument ukazuje tradiční, každodenní život palestinského lidu pod drobnohledem izraelských vrtulníků, bombové útoky a mrtvé v ulicích, v ruinách jejich domů, chaos, zkázu, smutek a slzy v očích dospělých i dětí, kteří ztratili své rodinné příslušníky nebo střechu nad hlavou. Opravdu smutné, zvláště záběry z nemocnice. Dostatečný materiál k odsouzení jakýchkoli válečných konfliktů a zbytečného krveprolévání. ~ ~ Téměř nikoho ve světě nezajímá, co se nám tady děje. Bomby padaly všude kolem nás, potom se na nás zřítil i celý náš dům. ()

Reklama

Ceberus 

všechny recenze uživatele

Hodnotí se to strašně těžko... Všechno už řekly ostatní komentáře k tomuto filmu - ano, ta nekončící šňůra otřesných záběrů na mrtvé nebo zraněné děti jasně ukazuje, že válka je strašná tragédie a žádný soudný člověk si ji nepřeje. Ale je třeba mít na paměti, že stejný srdceryvný dokument by se dal natočit o malém Hansovi z Berlína roku 1945, kterému spojenecká bomba rozvrátila barák a zabila příbuzné. Ano, děti si to nezaslouží... děti si nezaslouží mít za rodiče vrahy, teroristy a válečné štváče - na jakékoli straně. Obávám se, že z dětí nebudou lékaři a právníci, ale noví zfanatizovaní bojovníci. Jednu hvězdu dávám proto, že je to velmi špatně stravitelný film a aby mě nenapadlo se na to dívat znovu. ()

Vicco 

všechny recenze uživatele

Dokumentu Slzy Gazy bývá někdy vyčítáno, že je neobjektivní, a zobrazuje následky izraelsko-palestinského konfliktu pouze na jedné straně, přičemž ignoruje pozadí konfliktu jako takového. Abychom se však takovým nespravedlivým hodnocením vyhli, je třeba předně definovat, o čem dokument jako takový je. Dokument se zaměřuje na děti v Gaze, jejich příběhy a výpovědi z každodenní reality nekonečného konfliktu, jak jej prožívají na vlastní kůži ony. Autoři dokumentu se pokoušejí o jakousi sondu do duše dítěte, kterému armáda státu, který se tyčí kdesi za ostnatým plotem, zabila příbuzné a kamarády, zbourala jeho rodině dům, a ono kdesi v provizorním uprchlickém táboře v noci při snaze usnout plno strachu poslouchá nedaleké zvuky bombardování. Čím se takové dítě provinilo, že musí každý den trpět v takových podmínkách? Má právo na budoucnost, a leží ta v jeho rukou? Na tyto a další otázky se snaž autoři dokumentu odpovědět záběry z bombardovaných míst a rozhovory s dětmi a jejich rodiči. Dokument se nesnaží být pojednáním o příčinách a dějinách konfliktu jako takového, je jen a pouze syrovým zobrazením života dětí v Gaze, které se nám snaží ukázat, že médii často dehumanizovaní Palestinci jsou taky lidé, kteří cítí a milují. A v tomto ohledu u mě dokument obstál na výbornou. ()

Sticks 

všechny recenze uživatele

Nechápem ako môže ublížiť človek človeku. Nechápem ako môže ktokoľvek vstúpiť dobrovoľne do armády. Zvuk dopadajúcej rakety je strašiak, ktorý v noci straší deti z Gazy. Tento dokument je silne naturalistický. Sám som mal problém z daktorými scénami(aj napriek tréningu pri fotkách z Líbye). Skrátka malá pauza, a zlá kvalita streamu, mi pomohla udržať obsah žalúdka. Chcem upozorniť, že dokument sa nedá označiť za jednostranný. Nehľadá súvislosti, neutvára závery, nepoučuje a neoznačuje vinníka. Je to zachytenie ala rozprávač oko kamery a záver si môžete urobiť sami. Filmové spracovanie nieje brilantné, ale informovanie o neľudských zverstvách sa musí uskutočňovať. 7/10 MeGab, zvláštne, ale v tvojom komente čítam iba béééékanie??? Choď sa trošku napásť, naočkuj sa šťastím a nezabudni mávať vlajočkou podporujúcou genocídu. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (1)

  • Válka v Gaze byla zahájena 27. prosince 2008 proti cílům teroristické organizace Hamas v Pásmu Gazy a trvala 3 týdny. Operace byla reakcí na soustavné ostřelování jihoizraelských měst ze strany islámských teroristů, kdy pouze za středu 24. prosince 2008 dopadlo na Izrael více než 60 raket a min. Vyšetřovatelé OSN ve zprávě zveřejněné 15. září 2009 obvinili Izrael a palestinské ozbrojené skupiny, že se v průběhu konfliktu dopustili válečných zločinů. Vyšetřování vedl bývalý jihoafrický soudce Richard Goldstone, jehož zpráva konstatovala, že Izrael vojenskými operacemi v Gaze mezi 27. prosincem 2008 a 18. lednem 2009 „spáchal činy rovnající se válečným zločinům a možná zločinům proti lidskosti“. Ale zpráva uvádí, že i „palestinské ozbrojené skupiny páchaly válečné zločiny stejně tak jako možné zločiny proti lidskosti“, a to odpalováním raket na jižní Izrael, kde nebyly vojenské cíle. V dubnu 2011 bývalý vrchní vyšetřovatel Richard Goldstone odvolal původní tvrzení, že Izrael záměrně útočil na civilisty, a prohlásil, že „kdyby věděl to, co ví nyní, byla by Goldstoneova zpráva odlišným dokumentem“. Zároveň prohlásil, že ačkoli zpráva našla důkazy o potenciálních válečných zločinech u obou stran, „v případě Hamásu (Palestina) je jasné, že jeho útoky byly záměrně cílené na civilisty ... ale vyšetřování a důkazy naznačují, že Izrael na civilisty záměrně neútočil.“ Během prvního dne útoku svrhlo izraelské letectvo 100 bomb na 50 cílů s odhadovanou úspěšností zásahů 95 % a zničilo většinu základen Hamasu během 4 minut. Mezi cíle útoků patřily vojenské základny Hamasu, jeho výcvikové tábory, velitelství a kanceláře. Izrael zaútočil na budovy a základnu Hamasu ve všech velkých městech Gazy, Útoky byly provedeny i na civilní infrastrukturu včetně mešit a islámské univerzity v Gaze, kde bojovníci z Hamasu schválně skladovali rakety a zbraně. Izrael použití bílého fosforu nejprve popíral, ale později přiznal jeho použití v rozporu s mezinárodními konvencemi. Nejvíce byla bílým fosforem zasažena budova OSN v Gaze a nemocnice al-Kuds. Izrael vystřelil 20 nábojů s bílým fosforem při útoku na hustě obydlenou oblast města Bejt Lahíja. (SIRRIUS)

Reklama

Reklama