Obsahy(1)
Dokument Jiřího Stracha a Víta Karase se ohlíží za prvním služebním rokem nového českého primase Dominika Duky a nabízí možnost nahlédnout do arcibiskupova soukromí, sledovat jeho setkávání s přáteli a být svědky jeho přemýšlení o zásadních záležitostech katolické církve v České republice. (oficiální text distributora)
Recenze (8)
Formálna stránka skvelá. Arcibiskup je ukázaný akoby zo zákulisia, jeho voľný čas ktorého je naozaj pomenej je využitý celkom zaujímavo. Návšteva spolužiakov, spolupracovníkov, simulátor či Liga majstrov :) Je to v podstate normálny človek ako každý iný a o to asi aj tvorcom šlo. Osobne mi tam chýba trochu hlbšie nahliadnutie do jeho duše, ale to asi nebolo primárnym cieľom tvrocov. Ten kontrast medzi obydlím Ježiša Krista v jeho prvom roku života a obydlím pána arcibiskupa je paradoxný :) Brány pekelné ju nepremôžu :) ()
Dokumentu neschází zajímavost, I když je natočen do značné míry s předem daným úhlem pohledu. Z toho důvodu v něm téměř absolutně absentují kontroverzní myšlenky, činy a postoje (přičemž sám arcibiskup říká, že v praktické rovině se tomu není možné vyhnout). To je škoda, protože i to pozitivní, co na činnosti i osobnosti arcibiskupa Duky nesporně převažuje, do značné míry ztrácí důvěryhodnost. A film pák působí poněkud Nicméně dokument kromě zajímavých zákoutí ( běžně nepřístupných) a zákulisních záběrů (přípravy liturgických slavnosti) ukazuje i některé momenty, které si zaslouží pozornost, i když nejsou prvoplánovitě zahrnuty. Na straně jedné téměř abslutní bezprostřednost a civilnost arcibiskupa je ve výrazném kontrastu s kvadrátky (čtvercovými kněžskými pokrývkami hlavy) při žehnání zvonů ve Vltavě, což já osobně považuji za velmi silný výraz konzervatismu. Na tohle nejsme zvyklí ani my na Slovácku :-)) Na straně druhé mně příjemně překvapilo, že řádová sestra, která obsluhuje u stolu pak k tomuto stolu také usedá. Na tohle myslím, my na Slovácku taky nejsme (zde musím říct bohužel) taky zvyklí. Velmi zajímavé bylo také uvedení nového královéhradeckého biskupa do funkce. Celý film je natočen svěže, v některých momentech jsem měl pocit trošku problematického zpracování zvuku, ale v celkovém hodnocení dávám tomuto dokumentu tři hvězdy, a pokud bych měl hodnotit jen mezi dokumenty s církevní tématikou, mohlo by to být i víc. ()
Á jejda! To byl zase jednou fatalkanal... 8-o . . . Svatá sprostoto, tak ještě že se ještě najdou klucí, co umí tak požehnaně komunikovat ten blábolus vysoký klérus. To asi sám Duch uschopnil nýmandy Víťu a Jirku k takovému procítěnému uměleckému výrazu! Až mě zase jednou jímá strach, kam až klesne rádoby filmový (sic!) >tvůrce< jedenáctého roku jednadvacátého století... . . . Ecce homovideus strachkaras špyvřiťus, kámen... - - - P.S. D.m.s.n. zase jednou naše televize boží vyroblila formou i obsahem veřejnoprávě líbezně podbízivé odpudivé zboží... Igitátor by tak nějak lidsky řekl - sračku... °-[.. - - - P.P.S. Biskupy miluju. Kuřecí nebo ještě rači krůtí, arcigrilovaný... - - - - - (Poprvé a zcela jistě naposledy s místy nutkáním zvracet protrpěno 29.12.2011 na >biskupčím sprostoru< , hodnocení 2., komentář zde znechucený jako druhý /reálný první/ - 29.12.2011) ()
Poměrně živě udělaný dokument o jednom z nejvýznamnějších církevních představitelů druhého desetiletí našeho století. Sledujeme několik jeho akcí, nahlédneme do soukromí, dozvíme se něco od jeho nejbližších spolupracovníků a dokonce s ním navštívíme stadion Nou Camp v Barceloně a zápas místního velkoklubu s Viktorkou Plzeň. Zajímavý a poučný dokument především pro věřící katolíky. ()
Dokument má stejně líbivou podobu jako ročenky, které jsou součástí denního tisku na sklonku roku. Jedná se o bilancování jednoho roku, které se zaměřuje na osobnost arcibiskupa. Filmařům se podařilo vytvořit dynamický pohled - zaměřují se na různá prostředí. Žehnání tramvaji působí úsměvně, připomenutí Anežky České je uctivé. Video možné zhlédnout zde. ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize
Reklama