Režie:
Roy AnderssonScénář:
Roy AnderssonHrají:
Nils Westblom, Holger Andersson, Ola Stensson, Lotti Törnros, Oscar Salomonsson, Jonas Gerholm, Viktor Gyllenberg, Roger Olsen Likvern, Mats Ryden (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Jako moderní Don Quijote a Sancho Panza, tak Sam a Jonathan, dva cestující prodejci s drobnými cetkami, nás vezmou na kaleidoskopickou toulku lidskými touhami. Na výlet, který nám ukáže krásu jednotlivých momentů lidského života, malichernost druhých, humor i tragédii, které se skrývají uvnitř každého z nás, majestátnost života či lidské slabiny. S panoramatickým výhledem poukazuje holub ze své ptačí perspektivy na lidský stav. Opeřenec je ohromen lidmi – jejich aktivitami, pošetilostmi, pýchami a nervozitou, kterým se snaží porozumět a pochopit je. Holub seděl na větvi a rozmýšlel o životě je třetím závěrečným filmem Anderssonovy trilogie o lidském bytí, ve které se tvůrce snažil vytvořit napětí mezi banalitami a podstatnými věcmi, mezi komickým a tragickým – ukázat protichůdnost a dynamickou povahu existence, zatímco formuje myšlenku, že lidský druh potenciálně směřuje k apokalypse, ale také že její výsledek máme ve svých rukách. (Film Europe)
(více)Videa (5)
Recenze (69)
Prvni film, ktery jsem od Anderssona videl a presto, ze ma nejspise hodne osobity styl, tak si myslim, ze kazdy, kdo ma neco filmu odkoukano, by po chvilce poznal, ze se jedna o skandinavsky film. Minimalisticke, ze uz to snad mene ani nejde:-), lehce vtipne a hlavne brutalne absurdni. Pravda, ke konci uz ta monotonnost zacne nudit, ale scenka s kulhavou Lottou z Goteborgu s prehledem udrzi pekne ctyri hvezdicky. Ostravske Minikino, 39 divaku. ()
Je veľmi ťažké zaujať k tomuto filmu jednoznačné stanovisko. Je absurdne vtipný ale zároveň tragický. Scény sú vystavané skvele a miesi sa v nich tragédia dnešnej doby s už spomenutým absurdným humorom. Aj v kine boli reakcie rozporuplné. Niektorí ľudia občas vybuchli smiechom, ale iný v ten istý moment skôr smutne pozerali na osudy ľudí na plátne. Tento film určite nie je pre každého. Vo mne zanechal veľmi zvláštny pocit a kopu otázok. Určite sa pozriem aj po dvoch filmoch, ktoré by mali predchádzať tomuto vyvrcholeniu trilógie o tom aké je ťažké byť človekom. 80% Film Kino Europe ()
Satirické zobrazenie každodenných povinností a životných udalostí v rukách majstrov nórskej absurdnej komédie. Niekto by povedal ,, To je život ! A je to tak, do slova! Inšpirácia a absurdita gagov sa nezaprie s najslávnejšou humoristickou skupinou minulého storočia. Uniesli Pythonov a strčili ich do škatulky škandinávskych reálií, aby parodovali tunajšie obyvateľstvo ako nikto iný. Hlavné postavy sú výborne napísané, ale vo filme nedostávajú adekvátny priestor. Sústredenie sa na patálie dvoch obchodných cestujúcich mohlo priniesť viac úžitku ako filozofické tápanie a hľadanie toho ideálneho času, kedy by film mal skončiť a najmä ako. To čo fungovalo v kultovom filme Take Care of Your Scarf, Tatiana od legendy severskej kinematografie Akiho Kaurismäkiho o dvoch týpkoch na tripe , tu nedosahuje želaný výsledok. V histórii severského filmu bude Holub, ktorý premýšľal o živote zapísaný veľkými písmenami. Stojí pred nami jedna z najlepších komédií posledných rokov. ()
Potřetí to samé a už to přestává být vtipné. A to doslova - oproti prvním dvěma dílům úplně vymizel humor, takže výsledek je k nepřežití. A to se mi předchozí filmy celkem líbily. Navíc Andersson asi moc koukal na filmy Michaela Baye, obrazů je tentokrát celých 39, takže kvůli kulometnému střihu jsem občas nestíhal sledovat, co se na obrazovce děje. ()
Pokud budu Písně z druhého patra, Ty, který žiješ a Holub seděl na větvi a rozmýšlel o životě považovat za (volnou) trilogii, pak poslední jmenovaný je asi nejslabším dílem, přesto oproti evropské umělecké produkci kvalitativně stále někde jinde. V zásadě je to pořád ten stejný Andersson s pro něj tak typickým humorem, obrazovou stylizací, mistrně promyšlenou a propracovanou mizanscénou a dlouhými statickými záběry, kde postavy ve druhém a třetím plánu strnule pozorují často absurdní dění v popředí (co by tomu řekl Jára Cimrman a jeho živé obrazy). Film oscilující někde na pomezí umělecké a parametrické narace s hodně rozmělněným příběhem, který vlastně ani příběhem není. Důstojné zakončení trilogie, která trilogií doufám zůstane, téma se totiž zdá býti poněkud vyčerpané. ()
Galerie (29)
Photo © Neue Visionen
Reklama