Obsahy(1)
Pedofilní síť organizuje hry s dětmi. Jednomu z nich, Ericovi (Florian Junique), se podaří uniknout z této hororové party a uchýlí se k Violaine (Patricia Barzyk), jejíž syn záhadně zmizel. (sator)
Recenze (3)
Mockyho příspěvek na téma pedofilie mě mile překvapil. Zpracováním hodně závažného tématu v přímočárem příběhu se to dost vymyká většině ostatních Mockyho filmů (a zvláště těch po roce 2000), které jsem doposud viděl, přestože v jistých scénách nepostrádá režisérův typický svérázný humor (ať už za účelem odlehčení nebo naopak vykřeslení nechutně úchylné pánské sešlosti) a také ironický nadhled, jenž vnesl Mocky i do ztvárněné postavy Mathieua s jasným stanoviskem k problému. Jako celek na mě však Šarlátové baletky dokázaly působit seriózně a přestože forma občas připomíná klasický televizní krimi film, po celou dobu i napínavě. Nenápadná, vesměs obyčejná forma, která z příběhu boje proti nebezpečně úchylnému spolku nevtváří žádný psychothriller, neloudí temnou depresi ve stylu severské krimi ani nezavání citovým vydíráním, mi svým stylem včetně přítomného nadhledu pro vstřebání těžkého a citlivého tématu s děsivým prožitkem z pohledu hlavní dětské postavy, vlastně vyhovovala a sedla. Není to dokonalý film a není to snímek, které bych zařadil mezi Mockyho nejlepší, ale nejen s ohledem na hned dvojí poselství (jedno předvídatelné varovné a jedno překvapivé ironické s politickým přesahem) jsem z něj měl značně pozitivní dojmy. [75%] ()
Z Mockyho novější tvorby jsem doposud neviděl vůbec nic, takže mi, i přes určité varování dopředu, nějakou dobu trvalo sžít s tím, že obrazově je to někde na úrovni průměrného televizního filmu. Některé zajímavé záběry tam sice jsou, ale je na tom dost vidět, že už to Mocky dělal celé na koleně a že rozpočet byl opravdu minimální. Z čímž bych neměl až takový problém, ale v některých částech to chce své téma pojmout rozsáhleji (dějově), než je schopné důvěryhodně představit. Možná i proto z toho mám poněkud zmatené dojmy ohledně toho, jestli to byla komedie nebo jestli se to bralo vážně, protože ono to je jak kdy. Když tu hraje nějaká hudba, tak je automaticky veselá, některé scény v sobě mají určitou nadsázku a některé dialogy zase vyznívají spíš černohumorně vzhledem k vážným situacím, které se při nich dějí, jenže chvil, kde se to jasně bere vážně, tu taky není zrovna málo. Nicméně tohle střídání stylů zde Mockymu funguje kupodivu docela dobře, problém je hlavně v tom, že je to celé vedené tak nějak obyčejně. Chybí tu nějaký zájem o postavy, jakákoli snaha o vyvolání emocí, je to spíš jen zajímavý zážitek, který kromě toho, že je zajímavý, moc co nabídnout nemá. Až na pár povedenějších scén (a i když už je to skoro klišé zápletka, kterou jsem viděl ve více filmech, stejně mě zaujalo i to, že jeden z těch pedofilů byl nějaký politický kandidát) včetně závěru to ve mě nic víc nezanechalo a to je u tak závažného tématu dost špatně. Jeho pojetí je takové svérázné, naštěstí ne moc naturalistické, ale nějaké emoce se v tom stylu jaksi časem vytratili. A taky mě celkem zklamalo, že Mocky víc nevyužil postavu té blonďaté holky, která s těmi pedofily zpočátku spolupracuje a místo toho, aby ji víc zapojil do děje, tak SPOILER ji někde ve třetině filmu nechá zabít KONEC SPOILERU... Zase ale bylo zajímavé vidět samotného Mockyho, jak tam pobíhá a beze strachu bojuje s pedofily - jestli to byl teda on. Jestli hrál jednoho z pedofilů, tak to mě teda podrž, ale mám pocit, že hrál právě toho chlápka, který se postupem času spojí s tou ženou a dítětem a s nimi jde zničit celé to impérium... Ta jeho postava možná byla z celého filmu nejzajímavější, i když u mě k tomu přispělo i to, jak chudák dopadl :D Celkově to ale na víc jak tři hvězdy stejně nevidím. 3* ()
Pedofilní síť organizuje hry s dětmi. Jednomu z nich, Ericovi (Florian Junique), se podaří uniknout z této hororové party a uchýlí se k Violaine (Patricia Barzyk), jejíž syn záhadně zmizel. ()