Varhaník u sv. Víta

Náladu navodzujúce prelínačky obrazu. Atmosféra asketicky strohého obydlia v Zlatej uličke ako protipólu vznešenosti chrámu, ktorému jeho obyvateľ - organista - verne slúži. To sú hlavné devízy filmu o rozvrate pracovného i vzťahového šťastia, spôsobeného zištnými úmyslami neprajníka. Strohé medzitiulky trefne dokresľujú miestami jemne sa vlečúci dej. Celkove ale ide o príjemné popozeranie s rozprávkovo vyznievajúcim dvojakým morálnym ponaučením v podobe zázraku a sebauvedomenia si hriešnika vyrovnávajúceho sa s hryzením vlastného svedomia. Sebavedomý film, smelo konkurujúci dobovým nemým filmom americkej továrne na sny. (05.01.2014)

Výborné trio Hašler-Marwille-Marion tvoří nosnou klenbu skvělého filmu Mac Friče Varhaník u sv. Víta, kterým podruhé (po Páteru Vojtěchovi) Mac vstoupil na pole samostatné režie. V tu dobu ho čekaly ještě další dva němé filmy s jeho partnerkou (Chudá holka a Vše pro lásku), která po letech u WeTeBu (s neslavnou dohrou soudní pře) dělala u Friče svou druhou velkou kariéru, jež se jí stala osudnou i v soukromém životě. Suzanne vytvořila s Martinem všechny jeho němé filmy a ve zvukovém filmu mu byla oporou, včetně mezidobí, kdy se stáhl opět jen na post asistenta Karla Lamače. Tehdy se podílel nejprve na filmech, ve kterých pozvolna rostl Vlasta Burian (On a jeho sestra a To neznáte Hadimršku) a dále na německých adaptacích Edgar Wallace; a teprve začátkem roku 1932 tu byl opět v samostatné Fričově režii premiérovaný Dobrý voják Švejk (přičemž první němou verzi vytvořil Lamač). A samozřejmě i další dva filmy Friče toho roku byly stále ještě ve vleku spolupráce s Lamačem, v zářijovém Kantoru Ideálovi si Lamač zahrál hlavní roli (stejně jako před lety v Páteru Vojtěchovi) a tehdy si Frič také jedinkráte samostatně dirigoval Anny Ondrákovou, svou dávnou lásku. V prosincovém Antonu Špelcovi pak poprvé převzal samostatně režii Buriana, k čemuž mu dodal odvahy první projekt, premiérovaný v říjnu, ve kterém bezprostředně navázal na svou sérii s Marwille - v jejím zvukovém debut - Sestra Angelika. Vrátíme-li se tedy oklikou k Varhaníkovi, je nám jasné, že Lamač neprohloupil, dal-li příležitost takovému žáku, který vedle něj vyrostl v režisérského giganta. (19.02.2009)

Učebnicový příklad melodramatu s velkým M. Hudbou doprovodila Maud Nelissenová, která obratně střídala klavírní pasáže s varhanními a jako celek dokonale k filmu ladila. Někdy svými tóny vytvořila naprosto hororovou atmosféru, zejména v domě varhaníka, který ve sklepě ukrýval děsivé tajemství (úplně stejný poklop, kde bydlela i Henrietta z Evil Dead 😀). LFŠ UH 2022. (01.08.2022)

Vadí mi zde několik hluchých míst ve třetině a pak ve dvou třetinách příběhu, vadí mi melodramatické zakončení, které jde trochu proti dosavadní linii vyprávění a charakterům postav (lump se náhle změní v andílka, stane se zázrak u varhan), ale jinak mne příjemně překvapilo, jak kamera kouzlí se světlem, jak si vyhrála s uličkami, vilami a zákoutími Prahy (i když ten kousek Zlaté uličky, kde se odehrává děj, je dělaný v ateliéru), dobré jsou pokusy vyjádřit obrazem i zvuk (!), protože zvuk právě zde hodně chybí, a je škoda, že film nevznikl o dva tři roky později. A vynikající jsou i hrátky s prolínačkami, symbolickými prostřihy, hrou se stíny... Taková škola filmařiny, kterou by si povinně měli pouštět současní čeští filmoví "umělci". (27.05.2016)

Film Varhaník u sv. Víta je v prvé řadě melodramatem, byť má též působivou maskovací linii v rozpadu osobnosti. Oficiální text distributora je nutné brát s rezervou, vše nemá skutečnou oporu v toku děje. Zjednodušené osobní motivace spoléhají na přímý úder a ohlasy vyvolané reakce. Přestože se svým způsobem musí brát jistý ohled na dobu výroby filmu, není to melodram nevalné kvality, atmosféra vyznává eklekticismus, ze známých systémů skládá nejvhodnější cestičky vybuzení napětí. Ocenit se musí obraz kamery, ty hrátky s formou, s rytmem i s prohlubováním niterné úzkosti, poezie tu komponuje taneční lehkost obrazů v oslavě krajiny a velebícím holdu magického kouzla architektury. Titulárni postavou filmu je starý varhaník (pozoruhodný Karel Hašler), osamělý podivín. Jeho niterná úzkost z osamělosti zmalomocní z veřejného pocitu provinění a zostuzení, stává se zkázonosnou silou proti vlastní vůli. Ale dalším předpokladem k naplnění musí ctít i naději. Křehkou ozdobou filmu je Klára (příjemná Suzanne Marwille), naivní a v reálném životě nezkušená žena. Je jeptiškou na útěku v úleku možného promarnění života, mládí zatouží uhasit svou čerstvě probuzenou žízeň, to ostatní je jen omáčka. Romantickým vítězem filmu je Ivan (sympatický Oscar Marion), zámožný malíř a zdatná opora křehké nezkušenosti mládí. Výraznou postavou je také Josef Falk (velmi zajímavý Ladislav Herbert Struna), varhaníkův soused z protější strany Zlaté uličky. Ale nakonec i u bezbožného povaleče, pijana a bezcharakterního poberty se může ozvat lítost svědomí. Z dalších rolí: provinilý Klářin otec a dávný varhaníkův přítel (Otto Zahrádka), mírná abatyše a Klářina představená (Marie Ptáková), či Ivanova hospodyně (Milka Balek-Brodská). "Varhaník u sv. Víta" upoutá hereckou expresí, se kterou se prožívá niterný rozpad i děsivý střet vzájemného společenského nedorozumění. Oslavit se musí ta poezie v obrazech i hrátky s formou a vybuzením nálady. (30.04.2020)