foto

Marie Ptáková

  • nar. 18.1.1873
    Vlkov u Ml. Boleslavi, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 25.1.1953 (80 let)
    Česká Kamenice, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Marie Ptáková se narodila jako Marie Bursová 18. ledna 1873 ve Vlkově na Mladoboleslavsku. Své příjmení získala díky sňatku s operním pěvcem Národního divadla Bohumilem Ptákem (1869 – 1933), se kterým měla herce, klavíristu, zpěváka a v začátcích i partnera komika Vlasty Buriana Dalibora Ptáka (1894 – 1960). Už v osmnácti letech odešla k divadlu, přesněji řečeno k divadelní společnosti slavného Vendelína Budila v Plzni (1891 – 1893). Dva roky se prezentovala na brněnském jevišti Národního divadla (1893 – 1895). A po krátké přestávce se její domovskou scénou nakonec stalo pražské Vinohradské divadlo (1909 – 1941), z něhož za okupace odešla na odpočinek.

Už záhy se jejím hlavním hereckým typem staly postavy obětavých a lidských maminek, chův, tetiček a babiček. V citové vřelosti dokázala zahrát opravdu pestrou škálu téměř pětiset divadelních rolí rozličných charakterů v domácím i světovém repertoáru. Její herecká technika se vyznačovala nemalou živou bezprostředností, realistickým přístupem a smyslem pro charakterovou drobnokresbu. Lví podíl na jejím uměleckém zrání měl bezesporu režisér a manžel herečky Zdeňky Baldové K. H. Hilar.

Ze svých maminkovských kreací na vinohradské scéně vyjmenujme: Kohoutovou ve Svobodově dramatu „Poslední muž“, profesorovou z „Loupežníka“ Karla Čapka, M. D. Rettigovou ze stejnojmenné Jiráskovi hry, pannu Růženku z „Léta“ Fráni Šrámka, paní Matušovou z Hilbertovy „Pěsti“, Šestákovou z „Paličovy dcery“ J. K. Tyla, matku ze „Smrti na prodej“ Lva Blatného, lady Bracknellovou z Wildeho hry „Na čem záleží“, lesní pannu Rosavu ze „Strakonického dudáka“ J. K. Tyla, Petrovu matku z „Oblak“ Jaroslava Kvapila nebo paní Doweyovou z Barrieho „Maminky“.

S českou kinematografií přišla do styku už v jejích začátcích, kdy se zjevila v dramatu Václava Binovce DÉMON RODU HALKENŮ (1918) se Suzanne Marwille a Jiřím Steimarem v titulních úlohách, který se ale nedochoval. O dva roky později již Marie Ptáková hrála v němém období pravidelně. Uveďme si př. tituly ZA SVOBODU NÁRODA (matka Jiřího), NEZNÁMÉ MATKY (pěstounka Marie), MANŽELÉ PANÍ MILENY (Králova teta), IRČIN ROMÁNEK II. (mater prefecta), ZLATÝ KLÍČEK (služebná), JOSEF KAJETÁN TYL (Tylova matka), ROMÁN HLOUPÉHO HONZY (leštička skla), VARHANÍK U SV. VÍTA (abatyše) či DŽUNGLE VELKOMĚSTA (teta Karla Hobzy).

Oblíbenou herečkou malých maminkovských a hospodyňských úloh se dokázala stát i ve zvukovém filmu. Zahrála si matku Bártovou (SVĚT BEZ HRANIC), Havlíčkovu (František Smolík) matku (KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ), kněžnu Sofii (SRDCE ZA PÍSNIČKU), matku Budilovou (STUDENTSKÁ MÁMA), Haniččinu (Truda Grosslichtová) matku (HRDINA JEDNÉ NOCI), paní oficiálovou (BARBORA ŘÁDÍ), ředitelku domova Hajskou (ROZKOŠNÝ PŘÍBĚH), starou chůvu (NA TÝ LOUCE ZELENÝ), Severovu (Stanislav Strnad) matku (PORUČÍK ALEXANDER RJEPKIN), paní Roubalovou (MRAVNOST NADE VŠE), paní domácí (ARMÁDNÍ DVOJČATA, SVATEBNÍ CESTA), stařenku Buryjovku (JEJÍ PASTORKYNĚ), představenou kláštera (LÍZINO ŠTĚSTÍ), vdovu Jedličkovou (PALIČOVA DCERA), hospodyni Fanynku (ZLATÉ DNO), matku Annu (VELKÁ PŘEHRADA) či babičku (MUŽI NESTÁRNOU).

Po skončení okupace měli návštěvníci kin možnost shlédnou postavu Marie Ptákové v úloze hosta na večírku v Krškově komedii ŘEKA ČARUJE (1945), která byla roztočena ještě za protektorátu, chůvy Elišky v historicky prvním českém barevném filmu JAN ROHÁČ Z DUBÉ (1947) režiséra Vladimíra Borského a domovnice Petrákové v krátkém dramatu s okupační tématikou NEROZUMÍM (1947) režiséra Vladimíra Čecha. Tímto posledním snímkem se nadobro uzavřela hereččina filmografie.

Už od dvacátých let se Ptáková občas zjevila i v rozhlase (např. „Stará historie“ 1925 aj.). Dlouhá léta se mělo za to, že zemřela v Praze. Podle nových zjištění, odjela ke konci života za svoji dcerou Miladou Jedličkovou do severočeské Chřibské, kde již velmi těžce nemocná zemřela 25. ledna 1953 v nedaleké nemocnici České Kamenice, přesně týden po svých vysokých osmdesátých narozeninách. Pohřbená je s částí své rodiny na pražském hřbitově na Vinohradech. Její syn ji přežil o pouhých sedm let.

Jaroslav "krib" Lopour

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace