Pouic Pouic

Na divadle nejspíš k popukání, ale ve filmu krutě při zemi. A Funés je občas tím nejhorším z nemastného neslaného ansámblu. Za zmínku stojí spíš Guy Tréjan, Philippe Nicaud a do jisté doby též Christian Marin. (29.12.2012)

Jedna z prvních Funesových komedií (ještě černobílá), která využívá převážně situačního a slovního humoru, ale která již bezpečně ukazuje, na čem bude v budoucnu založen úspěch dalších filmů s tímto geniálním komikem. Dobře napsaný scénář, který ve své zápletce umožní i ostatním postavám naplno uplatnit svůj komediální potenciál, přestože i tady Funes dominuje, ale to je ostatně příznačné pro všechny jeho filmy. Puoic-Pouic je zkrátka film z Mistrových začátků, za který se rozhodně stydět nemusí. (27.12.2006)

Toto byl vůbec první černobílý film, který jsem s Funèsem kdysi viděl. Při tehdejším hodnocení jsem měl pocit, že film lehce nadhodnocuji, ale na druhé zhlédnutí říkám, že si čtyři hvězdy celkem s přehledem zaslouží. Divadelní role Louisovi zkrátka seděli i na filmovém plátně. Mám skoro až pocit, že na čím menším prostoru Louis hrál, tím větší byla jistota, že nezklame a šance, že nadchne. To samé platí i pro filmy, pod kterými je podepsán Jean Girault. Ten na rozdíl od některých jiných režisérů nestavěl filmy jen na Louisovi, ale téměř vždy měl vše zmáknuté a vypiplané i scénáristicky a režisérsky (i když i tady se nějaká ta výjimka potvrzující pravidlo najde). Člověk by se u nich asi docela dobře pobavil i bez Louise, i když právě on těmto snímkům dává přidanou hodnotu. Pouic Pouic k této dlouholeté plodné a úspěšné spolupráci položil pevný základ a určitě stojí za vidění. Nic na tom nemění ani dabing v podání Jiřího Krampola. Ultramaraton, který jsem si dal kompletně s dabingem, mě utvrdil v tom, že Krampol je z pětice Filipovský, Faltus, Lábus, Krampol, Císler nejslabší, ale žádný z nástupců geniálního Filipovského není vyloženě katastrofa. V budoucnu si dám Pouic Pouic možná ještě v originále. Ultramaraton Louise de Funèse, 33 filmů v 59 hodinách, 8.-10. 5. 2020 (12.05.2020)

První úspěšná (v čs.kinech nikdy neuvedená) komedie Jeana Giraulta, pozdějšího režiséra série o četníkovi, Stepující stonožky či Svatého roku. Zápletka je trochu podobná pozdějšímu Oskarovi, kterého považuji za jednu z nejlepších Funésových komedií. Bavil jsem se výborně, jen mě na samém konci lehce zklamalo, že se titulní kohoutek navzdory mému očekávání žádným způsobem nezapojil do závěrečné pointy - a tím pádem si vlastně vůbec nezasloužil, aby byl film pojmenován právě po něm. (27.01.2022)

Trochu mi to připomínalo komedii Oskar. Ale tady to bylo trochu horší. (21.03.2011)

Záčátek byl super..pak dlouho průměr a velmi vtipný závěr :-D (15.02.2020)

Moc se mi tato bláznivá komedie líbí. Skvělé dialogy a komické situace. Perfektní grimasy Luise de Funese. Jako vždy. (02.08.2022)