charles3

Jeden z prvních djangovských "klonů", natočený ještě ve stejném roce jako originál a jeho první pokračování. Nera zde nahradil mně dosud neznámý herec, který mi více než Nera, Gemmu nebo Eastwooda připomínal Chrise Hemswortha. Ale jako relativně neznámá tvář tomuto filmu možná pomohla. S Nerem nebo Hillem bych k výsledku nejspíš tak shovívavý nebyl. Z dosud nepoznaných herců mě zaujal i strohý Alberto Lupo a obě ženské představitelky, z těch známých se zde objevili Nando Gazzolo (nedávno viděný Balík dolarů), a častí "záporáci" Guido Lollobrigida (Muž, pýcha a pomsta, Ať žije Django, Provaz a kolt, Rudé slunce) a Riccardo Pizzuti (kterému skoro v každém svém filmu dávali do řepy Spencer s Hillem). Hudba trochu kopíruje Morriconeho práskání bičem z Pro hrst dolarů. Vzhledem k tomu, že jsem tento film viděl bezprostředně po Guillerminově Mrtvém nebo živém, líbil se mi tento filmík o třídu víc. Nepochopil jsem jen zcela samoúčelnou hromadnou bitku v saloonu (á la Limonádový Joe), naopak se mi líbilo závěrečné rozuzlení s ukradenými penězi. Výsledek: objektivně nějakých 65-70 %, ale něco ještě přihodím za kameru a známé herce a zaokrouhlím nahoru. Každopádně díky České televizi za jeho uvedení, do té doby u nás tento film moc známý nebyl.

Další Ritchieho nadprůměrná akční komedie, kterou bych řadím někam za Krycí jméno UNCLE a Rokenrollu. Hartnetta jsem tam vůbec nepoznal, stejně jako v Oppenheimmerovi. Na filmu se podíleli také čeští trikaři, což zde dosud nebylo zmíněno.

Viděno teprve teď, po 18 letech. Je to tak na hraně mezi ** a ***, z celé série zatím nejslabší díl. Ale možná jenom proto, že jsem doteď neviděl ani jeden Saw nebo Nenávist. Na jedné straně mě překvapila současná "aktuálnost" (Nielsen zde skvěle karikuje mnohem pozdějšího Bidena, "ukrajinský" rogallista), na druhé mě znechutily fekální vtipy. Dvakrát jsem se rozesmál nahlas (potratový zákon, Detroit před útokem a po něm). Roli Madsena a recyklaci M.Jacksona z "trojky" jsem nepobral, závěrečný výstup Toma v TV show taky ne. No a celých 8 minut a 40 sekund z celkové stopáže tvoří závěrečné titulky. No, do dalších dílů už asi nepůjdu...

Ucházející a místy docela napínavé "hrdinské" drama podle skutečné události, které se zdá notně přikrášlené pro diváky. Scénář připomíná obdobné americké filmy z 50.-60. let. Ale jinak fajn, za mě silné ***. Hudbu (jako u velké části skandinávské produkce) nahrál Pražský symfonický orchestr.

Průměrný western z 80. let, kdy by se nové americké westerny daly spočítat na prstech. Tento je natočený v televizní produkci, ovšem v roce 1991 byl uveden i v čs. kinech a díky televiznímu formátu (1:1,37) se mohl promítat i v malých vesnických biografech. Jednoduchý děj, ne právě jednoznačná hlavní postava (Kristofferson), solidně zahraný záporák (Wilson) a třetí známý herec do počtu (Huddleston), k tomu pěkné lokace a kamera málo známého českého rodáka J.Tirla (v titulcích uvedeného jako George). Nicméně než přišli do kin Nesmiřitelní, šlo o vítaného zástupce tohoto žánru.

V podstatě nejlepší ze série východoněmeckých indiánek s Gojko Mitičem, byť jde víceméně o kombinaci westernové komedie a současného filmu pro děti.

Hodnoceno teprve po druhém TV shlédnutí. jde o docela zvláštní mix (půl)Tuctu špinavců, spaghetti westernu, války Jihu proti Severu, v poslední čtvrtině klonu Hodného, zlého a ošklivého a naivní pohádky. Connors (Geronimo 1962, Velká země) mě svými zářivými úsměvy téměř od začátku iritoval. Wolff je zde tak nezvykle namaskován, že jsem si až do úvodních titulků nebyl jistý, jestli hraje Dekera nebo kapitána Lynche (B je správně). Dále hrají F.Citti (dvorní herec Pasoliniho + Kmotr), A.Dell´Acqua (2 filmy o Djangovi + Smělé inkognito) a G.Cianfriglia (Velký souboj + komedie s B.Spencerem). Od režiséra Castellarihoi mám rád Vůni cibule a Občas se bouří, ale tohle se mu moc nepovedlo. Rok 1968 byl dobrý na mnohem zásadnější italské westerny - Tenkrát na západě, Velké ticho, Žoldnéř... Ale pochválil bych kameru a doslova akrobatické výkony většiny herců.

Pro mě příjemné překvapení. Z toho, co na první pohled vypadalo jako další a o třídu slabší z Delonových "policajtovek" (Povídka o policajtovi, Policajt, Slovo policajta), se vyvinula další (a zatím nejdrsnější) Válka policajtů, v níž tentokrát nejde o korupci ani prestiž, ale o "vyšší spravedlnost", prosazovanou až fašistickými metodami. Potěšily dobře obsazené role, hlavně Serrault v méně obvyklé nekomediální roli. Poslední třetina mi přišla fakt napínavá a do poslední chvíle nebylo jasné, jak to celé dopadne. Škoda jen té melodramatické koncovky těsně před závěrečnými titulky, ale i tak je to u mě jedna z lepších Delonových kriminálek z 80. let, na úrovni Tří mužů na zabití, Bojovníka a Šoku. Samozřejmě že ty ze šedesátých a sedmdesátých jsou ještě trochu výše, ale tady jednu hvězdu klidně přidávám.

Sugestivně působící snímek zachycující skrze jeden skutečný případ poslední dekádu socialismu v Polsku. I přes svou délku film nenudí, naopak od samého začátku směřuje přímo k věci. Mladším divákům výstižně ukáže, jak to ve východním bloku vypadalo s pravdou a protistátními živly nejen v 50. letech, ale ještě v osmdesátých. Ocenil jsem i uvedení tohoto (jinak samozřejmě nediváckého) filmu do českých kin, kde si ovšem zasloužil větší pozornost, ideálně i promítání pro střední školy.

Další podařená kriminálka, kterou Marchal natočil 4 roky po své Válce policajtů (Auteuil + Depardieu). Sugestivní zachycení zdánlivě zlomeného policisty mezi zkorumpovanými kolegy, bývalou milenkou a obětí propuštěného zločince během pátrání po sériovém vrahovi. Na konci přechází téměř v antické drama. V ČT uvedeno pod názvem Strážce zákona s velmi dobrým dabingem. Po tomto filmu se budu zajímat i o další Marchalovy dostupné počiny a Válku policajtů si asi pustím už potřetí.