Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (509)

plakát

Láska na zakázku (2024) 

Přiznám se, že ke shlédnutí předchozích filmových počinů Toulové jsem dosud nenašel ani odvahu, ani příležitost, takže moje hodnocení nebude plně objektivní, ale ve srovnání s (např.) Můžem i s mužem to má alespoň jakýsi filmový tvar, byť spíše s televizním (přesněji seriálovým) scénářem. Ten jistě v televizi uspokojí diváka TV Nova, TV Prima či nejspíše TV Barrandov, ovšem jeho uvedení v kinech je na pováženou. Jelikož ale propagace a herecké obsazení přesvědčily určité procento kinařů k jeho nasazení, byl jsem s ním konfrontován i já. Předtím mě dostatečně odradila filmová upoutávka, stejně jako plakát, parazitující na vizuálu o dost zdařilejších Hofmannových  komedií Ženy v běhu, Srdce na dlani a Sladký život. I ten nejslabší, tedy poslední z nich, je přitom tak o dvě třídy výš. Co se dá s přimhouřením obou očí pochválit, je výkon Martina Krause, možná poslední filmová role-nerole Jiřího Krampola a hned dvojí složení se hlavní hrdinky do ne-moc-velké krabice - nehledě na to, zda je tato zápletka logická a věrohodná. Díky těmto třem "malým zeleným ťumplíkům" nakonec jednu hvězdu přidávám. Co bych kromě námětu, kýčovitých postav, hlavní "pachatelky" a celkového dojmu zkritizoval, je kamera - při prvním setkání Toulové s Krausem má Kraus, byť právě mluvící, v záběru jen půl hlavy, zatímco Toulová je tam celá. Že by pan Mědílek dosud neslyšel o švenkování, zoomování nebo střihu?

plakát

Mizerové: Na život a na smrt (2024) 

Takhle nějak jsem si představoval podařenou třetí recyklaci úspěšného devadesátkového filmu. Přiznám se, že jedničku jsem si zopakoval docela nedávno na Netflixu, dvojku si už po těch dvaceti letech skoro nepamatuji a trojku jsem zatím neviděl vůbec. Takže takto "připraven" jsem přistupoval ke "čtyřce" a vůbec nebyl zklamán, bavil jsem se víc než dobře. A trojka mě teď zajímá o to víc :-)

plakát

Porota (2003) 

Mám rád zfilmované Grishamovy právnické thrillery a Hackman je jedním z mých nejoblíbenějších herců. Ten se předtím potkal s Grishamovou předlohou už dvakrát (Firma + Cela) a tento jejich třetí "společný" počin dopadl zdaleka nejlépe. K tomu jako bonus Dustin Hoffman, jako "malus" Cusack a Weiszová, které naopak moc nemusím. Jinak od režiséra Fledera jsem spíše než Sběratele polibků ocenil jeho "tarantinovský" thriller Co dělat v Denveru... a rád bych ještě dohnal jeho Nevyřízený účet. No a co se týká právnických "grishamovek", je škoda, že během následujících 20 let po Porotě už žádná další zfilmovaná nebyla...

plakát

Gabriela Soukalová: Pravda se pořád vyplatí (2024) 

Pro mě jakožto téměř sportovního analfabeta šlo o zajímavý, poutavý a prakticky komplexně pojatý počin, který navzdory (vzhledem k žánru) lehce nadlimitní stopáži nenudil - s výjimkou asi dvou neprostříhaných scén. Filmu možná uškodila zpřeházená chronologie, ale jinak fajn. Takto mladých sportovních hvězd, světových symbolů daného sportovního odvětví a "žijících legend" u nás zase tolik nemáme, takže "svůj" film si Soukalová nepochybně zasloužila.

plakát

Bez motivu (1971) 

Jediná adaptace detektivek Eda McBaina, kterou jsme mohli vidět také v čs. kinech. Od Labroa jsem předtím v kině viděl jeho pozdější Zločin a Pravý břeh, levý břeh, teprve později v TV jeho starší věci jako Lovce hlav, Následníka a právě Bez motivu. Film má zvláštní tempo a atmosféru, vyniká v něm hlavně soustředěný výkon Trintignanta v roli netradičního detektiva Carelly (zde bez jeho literárního handicapu) a čtyř ženských představitelek a také hudba Mr. Morriconeho - zde šlo o jedno z jeho prvních angažmá v ne-italském filmu. Škoda, že Labro nenatočil podobných kriminálek víc, po "Březích" už režíroval jenom TV věci a dokumenty.

plakát

Belphegor: Fantom Louvru (2001) 

Poprvé (a nepochybně i naposled) viděno teprve minulý týden. Hodnocení? Žánrový, herecký, scénáristický, trikový, střihový i hudební mišmaš, jaký už jsem dlouho neviděl. Nechápu, jak se mohli divácky oblíbení herci jako Marceauová, Diefenthal, Serrault a dokonce Julie Christieová propůjčit k takovému škváru. Šlo nepochybně o finanční motivaci díky štědrému rozpočtu - tím spíš nechápu, proč byl svěřen tehdy čtyřicetiletému celkem neznámému scenáristovi a režisérovi, který do té doby nic zásadního nepředvedl. Nejvíce mi vadila žánrová neukotvenost - po celou dobu jsem nevěděl, zda sleduji odlehčený dobrodružný film, thriller, milostnou romanci, akční komedii, horor nebo moderní fantasy. Výsledek dopadl stejně, jako když kočička s pejskem dělali dort. Svého času jistá Salomé chtěla přinést na podnosu hlavu Jana Křtitele. Za tento film mám chuť žádat na podnosu hlavu Salomého.

plakát

Žraloci v Paříži (2024) 

Natočit to takto Američané, šlo by o x-tou a prakticky zbytečnou variaci téhož, ocenitelnou leda jako nezamýšlenou parodii. U francouzského (u nás prakticky neznámého) tvůrce ale budu shovívavější a ocením i zachycení vedení pařížské radnice, které (navzdory absenci obvyklého alibistického titulku) jistě nemá s tím skutečným absolutně nic společného :-)

plakát

Mercy (2023) 

Další, nijak originální variace (recyklace, odvar) na Smrtonosné pasti a Přepadení. Jenom dějištěm je tentokrát nemocnice a obligátním bývalým agentem (mariňákem, policistou, sniperem...) je lékařka. Ta je velmi nevěrohodným mixem Wonder Woman (ve filmu ostatně i vtipně zmíněné) a Lary Croft. Docela výstižně ji charakterizuje Myersova hláška "Co tě to, ty blbá krávo, napadlo, strkat svý zvědavý kozy do tátových záležitostí?" Její představitelku Leah Gibson(ovou) jsem dosud nikde nezaznamenal, ale nějak zvlášť sympatická mi nebyla. Mnohem více se mi ve svých rolích líbili někdejší Půlnoční kovboj Jon Voight jakožto zločinecký "kmotr", který si v jedné scéně "zahraje" na Madsena z Tarantinových Gaunerů, a především Jonathan Rhys Meyers v roli jeho nezdárného syna. Hlášky těch dvou a jejich pohůnků jsou jedinými světlými okamžiky tohoto filmu. Ten je jinak přehlídkou (skoro až katalogem) nejrůznějších žánrových klišé a prvků z úspěšnějších filmů. Nechybí černošský sekuriťák, latinskoamerická policistka, válečné trauma hlavní hrdinky, její dítě slavící právě v daný den narozeniny, nevydařený převoz mafiánského svědka atd. atd. Scéně, kdy Jessica salutuje ze střechy nemocnice zasahujícím policistům, jsem se málem rozesmál nahlas. Ale za Meyerse a letmo zmíněnou afghánskou operaci Nasrat nakonec jednu hvězdu přidávám. Jinak jsem nepochopil význam původního názvu, navíc na Netflixu je film přejmenovaný na Bitvu o nemocnici (což je docela zavádějící, mnohem výstižnější by bylo Přepadení v nemocnici). A hlavní hrdinka se ve filmu nejmenuje Jessica (jak uvádí zdejší obsah), nýbrž Michelle.

plakát

Na straně osm (2011) (TV film) 

Na televizní film překvapivě silné obsazení. Nighy dokázal, že umí výborně zahrát i zcela nekomediální roli. Na špionážní thriller je film sice totálně neakční a hlavně konverzační, ale i přesto zábavný, napínavý a strhující. Určitě bych si to dal znovu a stejně tak i další díly, budou-li u nás dostupné.

plakát

Godzilla Minus One (2023) 

Z Godzillích filmů jsem zatím viděl jenom Hondův Útok z neznáma a Emmerichovu verzi z roku 1998. Toto vůbec nebylo špatné, ale zase tak nadšený z toho nejsem. Vidím to tak, že si to dám ještě jednou a doženu i oba díly té novější verze i ty další dva filmy, kde se mlátí s King Kongem. Pak tomu možná přidám další hvězdu.