Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Policista Tóno Kazujuki podává dopis s rezignací. Nicméně po opuštění policejního sboru mu přichází nabídka, aby se stal instruktorem na policejní akademii. Jenomže ve třídách se učí jen plytká teorie o tom, kdo je zločinec, co může spáchat, a jak postupovat při zatýkání. Protože Tono je známý pro své nepříliš standardní postupy při honbě za zločinci, není mu zrovna takový styl výuky po chuti. Akademie je plná naivních mladých lidí, kteří se chtějí stát policisty většinou z důvodu pěkné uniformy a stálého příjmu. Málokdo z nich ví něco o opravdovém světě zločinů. Nejméně asi všemi oblíbený Mijata Eidži, chytrý, dobrý sportovec, který nikdy nepoznal prohru a žije si svůj život bez špetky násilí. Jak může někdo takový ochraňovat civilisty či zatýkat ty nejhorší zločince? (Zíza)

(více)

Recenze (1)

Zíza 

všechny recenze uživatele

V jádru to není špatný seriál, jen nezáživný. Sledujete partu třiceti lidí, kteří se chtějí stát policisty ze svých malicherných důvodů a to jim jejich vyučující dává pěkně sežrat. A to je dobré, protože všechny ty kecy, co většinou Japonci mívají a po kterých to končí většinou s úsměvy, slzami a „usmířením“, tady nefungují, protože se na ně učitel – kjókan – podívá se svým kamenným výrazem a ještě je seřve. To šlo. Dalším kladem byl právě příběh učitele Tóna a útěku jeho ženy s uprchlým zločincem. Provázelo to každou epizodu a krásně to v 8. díle vyvrcholilo a musím říct, že to byl nejlepší díl. Jenomže i s tímhle vším mě to moc nebavilo. Herecké obsazení ušlo, ale přišlo mi to celé nevýrazné, fádní a člověk neměl moc šancí se do toho jakkoliv vžít. I tak se ale občas dozvíte nějakou zajímavost – mě třeba zaujalo, že jedny klepeta mají policisté po celý svůj život, nebo alespoň do té doby, než je ztratí či se jim nevratně porouchají. Ale kdo ví, jestli je to pravda. :-D Lepší 2*. ()

Reklama

Reklama