La danza de la Realidad
The Dance of Reality
Tanec reality
Režie:
Alejandro JodorowskyScénář:
Alejandro JodorowskyKamera:
Jean-Marie DreujouHudba:
Adán JodorowskyHrají:
Brontis Jodorowsky, Axel Jodorowsky, Adán Jodorowsky, Alejandro Jodorowsky, Bastián Bodenhöfer, Eugenio Morales, Alisarine Ducolomb, Jeremias Herskovits (více)Obsahy(1)
Po třiadvacetileté pauze se na scénu triumfálně vrací chilský vizionář Alejandro Jodorowsky, který natočil kultovní klasiky jako Krtek nebo Svatá hora. V tomto jedinečném autobiografickém snímku se mladý Jodorowsky setkává s fascinujícími postavami, které přispěly k rozkvětu jeho surrealistického vidění světa. Legendární režisér se narodil v roce 1929 v Tocopille, pobřežním městě na okraji chilské pouště, kde se film natáčel. Fantaskní drama, v němž se mísí tvůrcův osobní příběh s metaforou, mytologií a poezií, je věrným odrazem jeho filozofie, že realita zdaleka není objektivní, ale spíše "tanec" vytvořený naší vlastní představivostí. (Cinemax)
(více)Videa (2)
Recenze (13)
Zázrak.. V době velkohubých a epicky se tvářících filmových nonsensů přichází Alejandro s filmem tak skromným, hlubokým, osobitým a hlavně osobním, že to bere dech. Nejde o prostou autobiografii, ale čistě o psychomagický akt ve kterém Jodo znovu prochází svým dětstvím a imaginativní tvorbou nové filmové reality napravuje dávné ale hluboce zakořeněné křivdy, chyby a traumata a tím zpětně léčí jak sebe tak své syny a potažmo možná i sem tam nějakého diváka... Pravda je, že problém může být v právě v tom jak osobní a umělecky čistý tenhle film je. Pokud totiž divák není alespoň zběžně obeznámen s Jodorowského konceptem psychomagie a pokud nemá absolutně žádné ponětí o jeho dětství, dospívání, vztahu k rodičům atd.. nejspíš asi nevytuší kde právě probíhá jaký zázrak a celý film je pak jen jakousi řadou bizarních situací.. Ale není :) ..... Zázrak ()
Ze začátku jsem si říkal, že je to až překvapivě srozumitelné a snadno přístupné, ale zhruba kolem té scény, kde kozatá máma, co místo mluvení zpívá, uzdravila manžela tím, že se na něj vymočila, jsem svůj názor definitivně změnil. Druhá polovina už se leckdy dost vleče, obzvlášťe části zaměřené pouze na otce, ty o malém Alejandrovi byly pro mě mnohonásobně zajímavější. Pořád ale jako celek hodně zajímavá záležitost, ačkoli se Svatou Horou se v mých očích rovnat nemůže. 7/10 ()
Ať už si myslím o Tanci reality cokoli, tuším, že má nejpodstatnější význam pro samotného Jodorowského. Je to jakési jeho ohlédnutí za životem, léčení bolavých míst nejen svých, ale i jeho rodiny pomocí psychomagických a poetických aktů. To je nejspíš i důvod, proč Jodorowsky zapojil do filmu značnou část své rodiny coby aktéry. Tanec reality je v mnohém autobiografické dílo, k jehož interpretaci či hlubšímu pochopení doporučuji četbu Jodorowského knih, které vyšly v českém překladu: Psychomagie, Kdeže ptáče nejlíp pěje a Tanec reality. Zatímco jsou všechny tři knihy naprosto strhující, jejich atmosféru se Jodorowskému ne zcela podařilo převést na plátno. Absurdní rovina vítězí na úkor surrealistické a snové. Jenže právě až spojením těchto ingrediencí může vzniknout něco mimořádného. I přesto patří Jodorowsky k nejvýraznějším filmovým režisérům posledních bezmála padesáti let. Pro mě je především mimořádně inspirativní, pozoruhodnou a fascinující osobností. ~ Náš genealogický strom představuje z jedné strany past, která omezuje naše myšlení, emoce, touhy a materiální stránky života a z druhé strany je pokladem, který v sobě skrývá převážnou většinu našeho vnitřního bohatství… Prostřednictvím odpuštění můžeme proměnit svou vlastní rodinnou historii v hrdinskou ságu. ~ (A. Jodorowsky, Kdeže ptáče nejlíp pěje). ()
Akoby sa Alejandro Jodorowsky prebral po vyše dvoch desaťročiach z hyperspánku a bez akýchkoľvek problémov pokračoval v natáčaní svojich bizarných výjavov. Tam kde skončili snímky El Topo a Holly Mountain tam pokračuje Tanec reality. Je to totálne absurdný autobiografický obraz tvorcu, ktorý nám predvádza svoj život v detstve. Ide o nesmierny mindfuck na aký sme od Jodorowskeho zvyknutý, príbeh skáče z jednej psychotropnej absurdity do druhej. Dej sa prekrúca do iracionálnej formy kde sa opäť všetko prekrúca na druhú.. Od politických zriadení až po náboženstvo. Vizuálna stránka je tiež takisto tradične púštna. Bolo tu zopár momentov ktoré mi nesadli ako prsatá speváčka opery, ktorá keď rozprávala tak neustále spievala, bolo jej tu neúrekom, a nie príliš podarené CGI efekty ale celá tá silná myšlienka, o nechutnosti peňazí a zvrhlom boji o moc, bez problémov tieto negatívne prvky vrhá do tieňa zabudnutia. Je to silný kúsok ale rozhodne nie pre každého. ()
Tanec (sur)reality natočil Alejandro Jodorowsky skoro v 85. Vzdejme mu poctu už za to, jak mu to ještě myslí, a co ho všechno napadá. Ano, není to příliš originální, už se s tím setkal a známe to i my. Ale to, jak vše zkomponoval, dal tomu svůj řád a spád, je prostě úžasné. Skoro čtvrt století nic netočil, a tak toho musel stejně mít plnou hlavu. Taky se mu (za tu dobu) rozrostla rodina, a udržet její pozornost a kázeň je určitě náročnější než by bylo v případě běžných herců: His son, Brontis Jodorowsky hraje Jaimea. Adan Jodorowsky hraje anarchistu a složil filmovou hudbu. Syn Alejandra Jodorowského hraje teosofistu (malého Alejandra učí mantru" gaté, gaté, pargaté, parasamgaté, bódhi sváhá, kterou měl v oblibě i Allen Ginsberg). Adan Jodorowsky hraje anarchistu a je autorem filmové hudby. Pascale Montandon-Jodorowská, Alejandrova žena, navrhla kostýmy... Myslím, že starý Jodorowsky je mi lecčím bližší, myslím, že i lecčím víc než jen tocopillskými hasiči. ()
Reklama