Reklama

Reklama

Alexandr Něvský

  • Sovětský svaz Alexandr Něvskij (více)

VOD (1)

Obsahy(1)

Třicátá léta Sergeji Ejzenštejnovi příliš nepřála. Z tvůrce poplatného režimu se stal odmítaným režisérem, a tudíž selhaly jeho plány na adaptaci Dreiserovy Americké tragédie. Návrat na výsluní mu zajistil snímek o jednom z největších ruských válečníků - Alexandru Něvském, který dokázal porazit armádu Řádu německých rytířů při jejich expanzi na východ. Ejzenštejn se tu opět projevil jako mistr obrazové kompozice i velkých davových scén. Charakter bitevních scén umocnila hudba Sergeje Prokofjeva. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (70)

Fingon 

všechny recenze uživatele

Musím se přiznat, že nenacházím trefnější označení než "recese." Chudák Ejzenštejn, takhle nevypadá práce se svázanýma rukama, ale spíš po trepanaci mozku. Srandovní bitevní scény, statické dialogové scény, hudba, jak když taháte kočku za ocas (kromě bitvy na ledě) a především v první polovině je zpěvu tak moc, až je z filmu málem muzikál. To by mě zajímalo, kde udělali soudruzi ze SSSR chybu... ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Nikdy bych neřekla, že Ejzenštejnův film budu hodnotit slovem hezký, ale zde je vše hezké. Hezký a jasný středověk, přímý a jednoznačný hrdina, přehledný problém, milý příběh ve vedlejší lince dokonce s ženskou akční hrdinkou... a tak bych mohla pokračovat s pochválením každého prvku tohoto milého divadélka. Hudba je velmi nápomocna střihové skladbě, která přímočaře vypráví pohádku o tom, kterak zlí němečtí rytíři (s dramatickou hudbou) chtějí pokořit Rus (hravý hudební motiv). Ano, bitva se neobejde bez obětí na lidech, ale láska a dobro zvítězí nad lží a nenávistí a vyřešeno. Nač to komplikovat, když je to tak hezké? ()

Reklama

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Jeden z najžiarivejších príkladov vratkosti geniality kinematografie, kedy vynikajúci tvorca, akým aj dnes Ejzenštejn rozhodne je, bol napriek svojmu ohromnému talentu režimom totálne zdiskreditovaný. Z vizuálne-orgastického masakru historickej udalosti teda vidíme obsahovo triviálny príbeh. Ale že aký. More pátosu, tuposti, propagandy, divadelné preslovy by sa dali maximálne akceptovať pre detskú hru na maškarný ples. Preto som sa snažil aspoň oceniť dramatickú rovinu ruských bratov, ale tá príde rovnako márna a nestráviteľná. Rasistické Zrodenie národa je oproti tomuto drahokam... ()

berg.12 

všechny recenze uživatele

Historie tohoto filmu popisujícího invazi Německých křižáků do Ruska je myslím obecně známa, krátce po jeho vzniku byl díky paktu Molotov-Ribebentrop stažen, aby byl o tři roky později po invazi německých vojsk opět promítán ve všech ruských kinech. Využití propagandy je naprosto zřejmé a v kombinaci s historickou látkou před ní bledne snad i Vávrova husitská trilogie (ve filmu se objeví i napodobeniny německých přileb, po následném přestříhání zazní i známé "ani o krok zpátky" apod.). I velká devíza filmu - hudba Sergeje Prokofjeva - vyznívá díky výše uvedenému lépe bez filmu a v kompletní podobě je ke slyšení až ve stejnojmenné kantátě (doporučuji verzi Valerie Gergieva s Orchestrem Mariinskava Teatra). Ta potom sama po léta patřila k hudebně-propagandistickým dílům a v zemi původu jde o hodně zprofanované dílo. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

"Lide ruský, povstaň k slavnému boji a pojď na smrt se bít." Strojené? Ano. Patetické? Možná až příliš. Propaganda? Nepřehlédnutelná. Teatrální? Jednoznačně. Z dnešního pohledu úsměvné? Místy tomu tak vskutku je. Špatné? Ani náhodou. Přistoupíte-li k tomu s nadhledem, tak prostě nelze nevidět, že Ejzenštejn byl výtečný vizionářský filmař. Přesto jeho talent naprosto zastiňuje Prokofjevova hudba, která je prostě neuvěřitelná. Osobně bych ocenil méně studiových dekorací a více exteriérů. Jste-li divák toho typu, že se pro všechno hned nadchnete, tak se Alexandru Něvskému raději obloukem vyhněte. Mohlo by se vám lehce stát, že po jeho skončení budete mít nutkavou chuť vyrazit ve jménu Matičky Rusy pobít nějaké ty zlotřilé Němce. ()

Galerie (31)

Zajímavosti (11)

  • Neobvyklou technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer, byly některé bitevní scény z filmu překresleny a následně recyklovány do snímku Pán prstenů (1978). (mr.filo)
  • Bitva, která se ve filmu objeví je byla inspirována Ejzenštejnovou láskou k D. W. Griffithovi. (Kulmon)
  • Oficiální počty bojovníků se liší. Zřejmě to však bylo 300 na straně "německé" a 2000 na straně ruské. (Kulmon)

Reklama

Reklama