La Cage
The Cage
Režie:
Pierre Granier-DeferreScénář:
Jacques JacquineKamera:
Walter WottitzHudba:
Philippe SardeHrají:
Lino Ventura, Ingrid Thulin, Dominique Zardi, William Sabatier, Jean Turlier, Colette Duval, Sophie SamObsahy(2)
Pomsta zhrzené ženy, to je rafinovanost, krutost a šílenství. Julien, bohatý majitel stavební firmy, jede po letech navštívit svou bývalou ženu. Ta bydlí v domě s velkou zahradou kdesi na předměstí. Když Juliena požádá, aby zaparkoval vzadu za domem, nepřikládá tomu žádný význam. I to, že se náhle propadne v kuchyni do sklepa, považuje jen za náhodu. Překvapeně zjistí, že se ve skutečnosti propadl do klece, od které nemá klíč. Ten má jeho bývalá žena a rozhodně nemá chut’ ho použít. Chce si některé věci vyříkat, vyjasnit, možná i vyčítat, ale ví, jak to všechno chce skončit? (Česká televize)
(více)Recenze (46)
"Jestli jsem slepý tak proto, abych se neztratil." Pokud by mne má ex- zavřela do klece, tak bych čekal nějakou sexuální laskominu, možná bych se i těšil, ale tohle bylo o něčem jiném. Jenže o čem? Julien to neví a Helene se škodolibě nechce vymáčknout. Doufal jsem, že to bude něco zásadního, velkýho a myšlenkově dokonalýho, ale není. Je to jen netradiční řešení běžný situace, u který jsem pouze s napětím čekal, jestli ho ona zabije nebo zabije on ji nebo já umřu nudou ještě před vyvrcholením. Dopadlo to poměrně nečekaně, ale ten konec se plížil velmi pomalu. ()
Film, který vás donutí zůstat starým mládencem anebo minimálně se nevracet k poněkud psychopatičtějším bejvalkám. Jistě - v první řadě skvělé drama s dvěma vůdčími hereckými výkony, přičemž má smutkem, odvahou i osamělostí prostoupená Ingrid velmi navrch, zručný Pierre Granier-Deferre však snímek vybavil i šikovným ironickým podtónem a skvělým tragikomickým nádechem. Samotný konec se pak zpočátku nese v tradičně drsném venturovském slohu, aby vyvrcholil v absurdně komické finále. Paráda. ()
De facto dva komorní snímky s Linem Venturou za sebou, Svědek a Klec, a oba naprosto odlišné. Ve Svědkovi je to ten klasický Ventura drsňák, v Kleci spíš obyčejný civil se všemi klady i zápory člověka. Psychologický ponor do rozpadu jednoho manželství. Příběh, který se de facto odvíjí ve dvou rovinách, klasický únikový thriller versus partnerské drama. Zarámování do prostoru jedné klece ve sklepních prostorách jinak velkého ale prázdného domu zároveň působí symbolicky depresivně. Nepovedené manželství se totiž dá chápat jako malý soukromý prostor v šedivé prázdnotě, z něhož není úniku. Ventura zde pak jasně dokazuje, že zdaleka nebyl jen herec s jedním výrazem. Výborné, i když zprvu velmi zajímavá a přitažlivá nejednoznačnost či spíš neprůhlednost zejména v motivaci nešťastné manželky postupně přecházela v údiv nad jejím konáním a vcelku neuchopitelný závěr s komediálním nádechem dílo zkázy jedné hvězdičky dokonal. ()
Feministický film, vzniklý v době nově vzedmuté vlny feministických hnutí v polovině sedmdesátých let. Zatímco v klasickém narativním filmu je muž vnímán jako aktivní postava, zde je tvůrcem příběhu posouvající děj dopředu dominantní žena. Takovou ženou je v tomto případě pečlivě vybraná švédka Ingrid Thulin (dvorní herečka Ingmara Bergmana). Evropský charakter filmu je cítit z každé sekvence. K dokonalosti něco chybí, ale bezesporu toto komorní drama poskytne solidní filmový zážitek. Produkce: Lira Films ()
Tak tohle je pro filmového labužníka naprosto lahůdkový snímek. Všechny ingredience jsou přesně odměřené, skvěle vybrané a velmi chutné. To, že bude mistr Ventura ve své roli brilantní, s tím už se tak nějak počítá... Tím jeho výkon nechci nijak snižovat, naopak! Skvělý! Takže se stejně musím opakovat. A paní "bejvalá" byla dobře šibnutá dáma. A dáma Ingrid Thulin ji vystřihla tak dokonale, že mne velice začalo zajímat, co je tahle dáma zač. Přiznávám se, že ji neznám, ale ráda poznám. Pan režisér za bezchybného Sardeho doprovodu nám tedy naservíroval takovou dobrotu, že se ještě dlouho budu olizovat až za ušima. ()
Reklama