Dějiny našeho světa
Andrew Marr's History of the World
Dejiny sveta
Obsahy(1)
Příběh sedmdesáti tisíc let lidské historie. Unikátní dokumentární cyklus BBC vznikal osm roků.
1. Přežití Příslušníci indiánského kmene Jorajo žijí už po tisíciletí v lesích Jižní Ameriky, kde vedou stejný život lovců-sběračů jako první lidé. V roce 1998 se jedna z jejich rodin setkala tváří tvář s dvacátým stoletím. Zdánlivě náhodné setkání dvou světů propojených příslušností ke stejné rase, ale rozdělených dějinami. Tisíci lety civilizace.
Vyvinuli jsme se jako lidské bytosti s pozoruhodným označením homo sapiens, tedy „člověk moudrý". Je to historie statisíců let bojů o přežití a přizpůsobování se průběžným změnám klimatu. Doby ledové, záplavy, sopečné erupce, zemětřesení – to vše neustále ohrožovalo naši existenci. Odborníci konstatují, že lidská populace byla v jednu chvíli zredukována na pouhých pár tisíců jedinců. Přitom ti, kdo přežili, byli nakonec silnější, chytřejší a lépe organizovaní.
Vědci došli k závěru, že všichni lidé žijící mimo subsaharskou Afriku mají ve svých genech jen minimální odlišnosti a jejich původ můžeme vystopovat až k jedné jediné ženě. Spojuje nás všechny. Prapůvodní obyvatelé Austrálie, Skandinávci, indiáni Severní a Jižní Ameriky, Evropané, Eskymáci, Číňané, Vietnamci, Korejci a Indové, ti všichni jsou její příbuzní.
2. Věk říší V roce 539 před naším letopočtem se perský král Kýros setkal s Hebrejci z Jeruzaléma, kteří žili ve vyhnanství a v otroctví. Předtím živořili u řek babylonských. Kýros je osvobodil a umožnil jim vrátit se domů.
Když se lidé vydali z Afriky zalidňovat svět, sváděli své největší boje nejprve s přírodou. V dobách, kdy jsme vytvářeli první civilizace, ocitli jsme se tváří v tvář nové hrozbě, ta přišla zevnitř: byla to naše vlastní povaha. Žít v období před třemi tisíci lety bylo velmi nebezpečné. Dobyvatelé se proháněli po Blízkém a Středním východě a lidé spolu sváděli zuřivé války od Číny až po Středozemní moře. Přesto veškeré toto násilí a chaos příběh o rozvoji lidstva nezastavil. Stal se pravý opak. Z popela zkázy povstaly nové myšlenky, nové představy o tom, jak vládnout a jak vést správnější život. Byl to první věk říší, čas velkého pokroku, který položil základy moderního světa.
3. Slovo a meč Vládnout světu budou králové a císaři nebo bohové?
Císaři a králové byli po tisíce let pány nad životem a smrtí. Někteří se považovali za živoucí bohy. Jiní se domnívali, že jsou dokonce víc než sami bohové. Pozemská moc se střetla s novými náboženstvími a jejich odvážnými a zarputilými stoupenci. Slovo a meč se nakonec spojily, aby vytvořily největší říše v dějinách světa.
4. Ke světlu Doba předávání vědomostí.
Byla to doba, kdy pohané drancovali Evropu. Kočovné kmeny dobývaly Asii a islám se střetl s křesťanstvím. Východ se setkal se Západem a Sever s Jihem; síť obchodních cest a vědomostí začala spojovat kultury po staletí rozdělované nedůvěrou, nevědomostí a válkami. Příkrov tmy se zvedl a světlo poznání rozzářilo svět. Byla to doba dobývání a předávání vědomostí.
5. Věk drancování Šestnácté století bylo pro Evropu drsným časem vpádů a průzkumů.
Evropští dobrodruzi vyplouvali vstříc neznámu. Měli jediný cíl: co nejrychleji zbohatnout. Drancovali vzdálené světy, z nichž po tunách odváželi zlato a stříbro. Bohatli na kožešinách, květinách a exotickém koření. Z těchto dravců se posléze stávali podnikatelé a obchodníci, kteří ke svým milionům přišli prostřednictvím krádeží, zrad a vražd. A tak piráti, králové a dobyvatelé položili základy takzvaného kapitalismu.
6. Revoluce Nová úvaha o právech jednotlivců a svobodě myšlení inspirovala vědecký pokrok.
Paříž, 21. května 1793. Gilotina už za chvíli ukončí přes tisíc let vlády donedávna všemocné monarchie. Duch revoluce se prohnal nejen celou Francií, ale šířil se i do okolního světa. Přišel čas svrhnout ty, kteří ve svých rukou třímali absolutní moc. Nové uvažování o právech jednotlivců a svobodě myšlení inspirovalo vědecký pokrok. Nastoupily nové formy vlády a morálních hodnot. Nastal čas svobody. Byl to pojem, za který mělo smysl bojovat a dokonce i umírat.
7. Průmyslový věk Boj o zdroje a odbytiště vedl ke smrtonosné válce.
Japonsko, září 1877. Samurajové se připravují ke své poslední bitvě. Tato stará třída bojovníků ovládala Japonsko po celá staletí. Jenomže svět starých tradic a respektu pomalu mizel. Nyní stáli samurajové proti nepříteli, jehož nemohli nikdy porazit. Průmyslový věk zmodernizuje jejich národ a promění celý svět. Průmyslová revoluce, která zasáhla nejen obě Ameriky a Rusko, ale také dospěla z Evropy až na Dálný východ, všude měnila způsob, jak lidé po celá staletí žili. Smetla naši zemědělskou minulost a vytvořila moderní svět.
8. Věk extrémů Chamtivost a násilí testují naši technologickou genialitu.
Ve dvacátém století došlo k nejostřejšímu střetu mezi lidskou genialitou a naší schopností dopouštět se sebezničující destrukce. Ocitli jsme se před největším morálním dilematem, před jakým lidstvo od svého zrodu stanulo. Americký vědec Robert Oppenheimer pracoval na přísně tajné misi, která měla ukončit nejsmrtonosnější válku v dějinách světa. Aby toho dosáhl, musel vytvořit zbraň schopnou ukončit existenci lidstva na Zemi. Po celém světě spolu bojovaly o nadvládu tři velké ideologie: kapitalismus, komunismus a fašismus. Demokracie se setkala s extrémistickými vůdci, kteří věřili, že vyhladí-li veškerou opozici, nastane ráj. Namísto toho ale rozpoutali peklo na Zemi. Jeden groteskní paradox za druhým. Ubráníme se hrozbě tragédie?
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (35)
Už záběrem popisovaného období vůči stopáži několika hodin je jasné, že si dokument nedělá ambice o nějaké vědecké zkoumání lidské historie. Podobně jako tomu bylo u Marrových dějin moderní Velké Británie, je dokument složen spíše z tu zajímavějších, tu méně zajímavých, fejetonů. Po prvním dílu, který byl dle mého názoru poměrně nezajímavý, ale pozdější díly nabraly dech a já jsem si odlehčený historický dokument užil. Řekl bych ale, že je tento seriál spíše vhodný pro lidi, kteří se o historii nikdy moc nezajímali, a teď by chtěli nějaký stručný úvod do dění. ()
Dokumenty o historii z produkce BBC mají většinou dobrou pověst a velký ohlas u diváků. Pokud bude ale BBC pokračovat takovými veledíly, jako jsou Dějiny světa, tak o tu dobrou pověst může přijít – alespoň u diváků očekávajících u dokumentu fakta. Je mi jasné, že vtěsnat 70 000 let lidské historie do osmi dílů cyklu, tedy do méně než osmi hodin projekčního času, je zhola nemožné a že tedy musí jít o značnou redukci historie a drastické zestručnění. Otázkou zůstává, když mohou existovat přiblblé telenovely s více než dvěma tisíci díly, proč musí být takto rozsáhlé téma nacpáno do tak drasticky zredukovaného času. To ví ale asi jen TV mágové z BBC. Dobře tedy, zvolili tento počet dílů a tím i obrovskou redukci informací. To se dá pochopit. Co ale jako dokumentarista naprosto nepochopím je, že si s tou historií nakládají dle libosti a na nějaká fakta zvysoka kálejí. I když zvolím formu populárně naučnou, tak něco podobného by nemělo přes žádného poctivého dokumentaristu přejít. Nemá smysl, abych tady popisoval zmíněný cyklus, když to udělali jiní lépe a to tak, že souhlasím s každým napsaným slovem (viz Adam Bernau či Mallinali). Já bych snad jen ještě k tomu, co už bylo napsáno, doplnil, že se mi z použité formy zcela vytratil dokument a zůstal jen jakýsi komentovaný hraný film. Strašidelné je to dobré hodnocení diváků. Zřejmě BBC ví ke komu se obrací k telenoveláckému obecenstvu. ()
Po druhém (pro mne posledním) dílu odebírám i tu jednu hvězdičku. Tedy ne, že by byl horší než první. Pouze se definitivně ukázalo, že jde o nabubřelou zbytečnost s nulovým přínosem jak pro toho, kdo něco ví, tak pro toho, kdo neví nic. ČSFD hodnocení (teď 82%) a pochvalné komentáře českých diváků jsou děsivé. Oba díly jsou sledem mizerných kašírovaných scének, které mají ilustrovat důležité mezníky či etapy vývoje dějin našeho druhu. Vybírány jsou namnoze spíše náhodně, spojuje je dejme tomu jistá tématika, ovšem bez možnosti jakéhokoli vhledu do souvislostí. Např. o starém Egyptě (kde, jak pořad sugeruje, vzniklo písmo; o Mezopotámii na BBC vědí teprve s novoassyrskou říší), tedy o starém Egyptě se dovídáme, že v jistém městě užívali písma běžně i obyčejní lidé - tato sice zajímavá a cenná, nicméně desetivteřinová, kontextu prostá informace je provázena asi pětiminutovou dramatickou scénkou o taškáři odsouzeném k dvaceti ranám bičem za zprznění čísi manželky a vykradení hrobky. To je v dnešních Televizních novinách z Egypta vše, zůstaňte s námi. ()
Z mého pohledu takové dějiny světa opravdu hodně letem světem. Což se asi dalo čekat, když má projekt pouhých osm dílů - snad ani nebude dost dobře možné, aby se do nich vměstnaly opravdu komplet dějiny. Na druhou stranu příliš nechápu, proč některým událostem, úsekům byla v takovémto formátu věnována až detailní pozornost (když toho prostoru přece jen prostě tolik nebylo a jiné věci naopak zůstaly třeba úplně bez povšimnutí)... Jinak nejsem historik, abych dokázala posoudit, nakolik se v této sérii objevují vyloženě nějaké lapsy, jak tu někteří podotýkají. Za sebe to hodnotím asi tak, že podívat se na to dá, hrané pasáže mi tam až tak nevadí, něco jsem se asi i dozvěděla, ale působí to povětšinou jako že to jde opravdu hodně po povrchu a zřejmě budou pro opravdové zájemce o historii existovat i zajímavější počiny. Bez tohoto se dá asi s klidem obejít... 60 %. ()
Galerie (81)
Photo © BBC
Zajímavosti (1)
- Ve čtvrtém díle si lze všimnout, že postava Leonarda da Vinciho píše pravou rukou. Skutečný da Vinci byl však levák. (VMa)
Téda, to muselo dát práce. A přitom taková blbost... Asi tohle byla první myšlenka, která mě napadla po shlédnutí prvních čtyřech dílů tohoto seriálu. Monstrózní cyklus BBC je vlastně takový sled více či méně důležitých historických událostí bez kontextu a jen s minimální provázaností. Jako vyučený historik jsem měl navíc trochu problém, že je sice každá druhá informace zajímavá, ale každá třetí chybná, každá čtvrtá zavádějící a každá pátá, šestá, sedmá, osmá, devátá a desátá úplně vycucaná z prstu. Abych to tu všechno uváděl na pravou míru, to bych si musel vzít předčasnej důchod, ale aspoň pár ochutnávek informační hodnoty dnešní historické produkce BBC: 1) Když jsem se dozvěděl že indický(Maurjovský) král Ašóka a budhismus dali impulz k moderní mírové mezinárodní diplomacii, tak jsem se málem udusil nanukem typu Ledňáček. Moderní diplomacie vychází z křesťanského pojetí univerzální lásky k bližnímu, z tradice evropské diplomacie, především té ponapoleonské a hlavně z obrovského civilizačního šoku první světové války a jejích následků (druhá světová atd.). Myšlenka, že světoví státníci první poloviny 20. století listují budhistickými spisy a historií britské kolonie z třetího světa, to je prostě úlet. 2) Když Cézar tokal s Kleopatrou, bylo nejen v dějích, ale hlavně v maskách, kostýmech a uniformách skoro všechno špatně. Cézarovi legionáři měli kroužkové či šupinové brnění, nikoliv článkovaný pancíř typu Lorica segmentata. Ten přišel až o skoro sto let později a ani pak ho neměli všichni. Já chápu, že v londýnských studiích k zápůjčce jiný neměli, ale od BBC bych čekal trochu víc. 3) Ve čtvrtém díle jsme se dozvěděli, že Evropa stála za pendrek, dokud nepřijala islámské vědomosti a neutekli tam učenci z Byzance před Turky. To je ovšem naprostá účelová volovina. Většina evropských vynálezů byla evropského původu v čele s knihtiskem, stačí třikrát kliknout do googlu. Evropa nebyla myšlenkově ve středověku vůbec tak blbá, naopak tehdy vznikly univerzity a odloučila se moc světská od moci duchovní! Bylo to docela plodné jednotné konkurenční prostředí. Samozřejmě se znalosti přebíraly, učenci přijímali a evropskému rozpuku to přilepšilo. Ale tím, kdo stojí za úspěchem Evropy není Islám (to by došel k průmyslové revoluci on, jenže on šel pozpátku...) ani imigrace chytrých, ale aktivní křesťanství západního typu, které na rozdíl od Islámu vytvořilo kreativního jednotlivce, myšlenku pokroku, svobodnou vůli atd. plus církevní organizace, která ty antické vědomosti během staletí nájezdů a zmatků zachránila spolu s celou kulturní Evropou a dále je rozvíjela. Proto ten "temný" středověk končí evropským objevováním světa a renesančními skvosty. Je příznačné, že tvůrcům nestály za zmínku ani unikátní gotické katedrály, fenomenální maximálně odlehčené vzdušné stavby, slohově úplně originální, neuvěřitelně technicky i realizačně náročné. 4) Leonardo namaloval Poslední večeři díky spojení antické vzdělanosti a islámských znalostí? Jakože cože? To je product placement Saúdské Arábie? Naprostý historický nesmysl, který lže o vývoji evropského umění a společnosti a dělá je prakticky nesvéprávné bez vnějších vlivů, které strašlivým způsobem přeceňuje. Smutné. Poslední dobou se ukazuje, že když to v BBC není o přírodě nebo o druhé světové válce, tak je nutné čekat politicky angažovaný paskvil. Měl mě už varovat aušus jménem Válečníci. () (méně) (více)