Příběh o princezně Kaguje

Tento film ukazuje, jak vypadají klasické japonské příběhy. Nejde tak o to, co se děje, ale o to, jak se to děje a kde se to děje. Takže pokud jste člověk, který má rád moderní vyprávění, tohle není příběh, který by vás dokázal zaujmout. Pokud ale máte rád klasické Japonsko, tak tohle je přesně ono – barvy, charaktery, styl vyprávění, hudba. Krásné pastelové barvy a „obyčejná animace“ dodávají kouzlo příběhu, který se v Japonsku traduje už od starověku. A my máme to štěstí, že nám ten příběh vyjde knižně – O starém sběrači bambusu. (17.04.2015)

Tak já nevím, docela zklámání vzhledem k tomu, jak film všichni vychvalují. Od Takahaty to je pro mě v pořadí čtvrtý viděný snímek a dala bych jej zatím na 3. místo. Hodnocení 3-4* - rozhodně to není na 4*, ale zároveň to není ani na 3*, které jsem dala Cellistu Gauchovi. Animace krásná stejně jako u Vzpomínky jako kapky deště, té její unikátnosti nelze nic namítat, jen obdivovat. Hudba jako asi u všech japonských animovaných filmů je okouzlující. Co mě však na princezně Kaguye zklamalo, byl příběh - zbytečně dlouhý, nic moc se tam celý prostředek neděje... filmu by mnohem více prospělo kdyby se po prvních 35 minutách snímek prostříhal na délku zhruba 90 minut. Potom by to mohlo být i 5*. Takto jsem měla furt tendenci snímek stopovat a jít mezitím dělat něco jiného, neuchvátil mě. Vzhledem ke stopáži by člověk alespoň doufal, že mu postavy přirostou k srdci, ale to se vůbec nestalo. V podstatě mě žádná postava nijak neokouzlila, nevytvořila si s divákem vztah, a bylo mi vcelku jedno, co se s nima děje. (08.04.2020)

Japonská pohádka převedená do animovaného filmu s animací, která se zásadně liší od trendů, které udávají mistři japonských animáků Miyazaki a Ótomo a je tak příjemným svěžím větrem na poli animace. Co ale Tale of Princess Kaguya v mých očích velmi sráží je celková stopáž filmu strašlivě utahaný děj. Nestalo se ani, že by mě animace natolik uhranula, jako se mi to u japonských animáků občas stává. Je to velice zajímavé, ale ne tolik hravé a kouzelné. Nedokázal jsem prostě proplout pod povrch a docela jsem se i nudil. (20.02.2015)

Za kulisami esteticky příjmemného zážitku, za radostí z odkazů na tradiční japonskou kulturu, jde o rozvláčné vyprávění, kterým se táhne toxické poselství, že osudu jednotlivec neunikne ani kdyby se přetrhl. Ale on se stejně nepřetrhne, protože ani tak nespoutané duši, jako je princezna Kaguje, nepřísluší bojovat za své štěstí a komunikovat své city, a už vůbec ne odmlouvat tatínkům. Když na to tak koukám, napadá mě, že velkou Mijazakiho silou bylo, že s citem dokázal z tradičních motivů (nejen) své kultury vytežit nadčasové, potlačit toxické a aktualizovat už nerelevantní. U Takahata mi to zde chybí. (12.03.2022)

[3,5*]     Animácia je veľmi originálna a umelecky pôsobivá. Musela to byť riadna fuška, veď autor nad filmom strávil celých 8 rokov. Hudobný sprievod je takisto na vysokej úrovni, veď ho stvoril Mijazakiho dvorný skladateľ Hisaiši. Spracovaniu príbehu a postáv síce chýba majstrovstvo Mijazakiho, ale stále je dostatočne dobré na celkové 4 hviezdičky. (13.08.2021)