Old Prague Legends
VOD (2)
Obsahy(2)
Animovaný seriál o působivých pražských legendách. Všechna starobylá místa mají svá tajemství. Ani Praha není výjimkou. Magické město v srdci Evropy zažilo nejen chvíle slávy, ale také období temnot. O jeho uličkách, palácích i zastrčených zákoutích se navzdory plynoucí historii dochovaly pověsti, z nichž dodnes běhá mráz po zádech. Nechte se fascinovat světem dávných tajemných příběhů, které se možná skutečně staly... (Muvi)
(více)Videa (1)
Recenze (51)
Viem že existuje viac verzii, ja som videl tú od Netflixu (50 min). Najviac ma zaujala animácia ktorá absolútne vyhrávala nad obsahom. Väčšina epizód je celkom fajn, asi tak 3 mi prišli úplne bezchybné, mrazivé a so skvelou až hororovou atmosférou. Na druhú stranu našiel som ich aj pár (asi tak 3,4) ktoré ma nebavili že vôbec. Ku koncu mi liezol na nervy rozprávač ktorý akoby začal opakovať rovnaké repliky. Legendy starej Prahy sú vďaka animácií a optimálnej dĺžke záležitosť aspoň na jedno pozretie. Medzi výnimočné seriály ale nepatria. 6/10 ()
Pro běžného českého diváka možná terno, světově však podprůměr. Vypravěč příšerný, ten hlas se k tomuto naprosto nehodí. Animace sice ucházející ale nijak výjimečná. Tenhle styl používají lidé i na týdenní bázi na YouTube, jelikož tvorba je nesrovnatelně snazší oproti plnohodnotné, ručně dělané animaci, kterou jsme v Česku tradičně měli na slušné úrovni. Za mě zbytečná blbost vhodná tak možná na miniobrazovky v MHD. Na podobné téma je dokonalé Fimfárum nebo zčásti i Kozí Příběh, obojí s mnohem hezčí grafikou a lepšími vypravěči. 1/5 ()
Těžko říct, kolik verzí vlastně existuje, já jsem viděl 50minutovou na Netflixu a musím jít trochu proti proudu s názorem, že pověstí mohlo být klidně zpracováno méně, jen kdyby byly delší. Takhle jsem totiž viděl dvanáct ani ne pětiminutových příběhů, z nichž jen u několika jsem neměl pocit, že končí předčasně a že mi stihly říct i něco jiného než že v Praze prý straší. Nejlepší byly asi příběhy O Faustově domě, O lásce na zámeckých schodech nebo O čertových kamenech, řadě ostatních jako by chyběla pointa nebo rovnou pokračování (třeba na konci dílu s orlojem si může dejme tomu cizinec myslet, že žádný orloj už neexistuje, nefunguje a kdo ví, jestli někdy vůbec existoval a fungoval). Moc tomu nepomáhá ani necharismatický vypravěč. Zato animace, ta je přímo krásná a především díky ní měly i ty slabší kousky atmosféru. Tři a půl. ()
Animace je velmi fajn, příjemně jednoduchá, ale hravá a zajímavá - ideální kombinace. Ta ovšem nenastala u slovního doprovodu, protože ten není nic jiného, než jen čtení textu ala rozhlasová hra, což mě u animovaného filmu dokáže celkem naštvat - ony pak ty hezké obrázky jako doprovod vůbec nejsou potřeba... A ani dabing není tak dobrý, jak by bylo hodno, neb je zapotřebí dabéra s charismatem a schopností zaujmout, když už má filmek stát na něm. Budu tvůrcům držet ploutve, ať seženou dostatečný bakšiš na dokončení projektu, kéž by přispěla Praha - tohle je totiž ideální prodávat turistům na dvd. A já bych si určitě koupil taky, ta animace za to stojí. PS: až vydají tvůrci víc dílů, asi přidám hvězdičku navrch, takhle jen za průměr ()
Som rada, že niesom sama a tiež zdieľam názor, že vyprávačské tempo bolo šialene rýchle. Jediný poklesok. Chýbal mi pútavý rozhlasový prednes. Animácia však krásna a tienisté obrysy podnecujú aj divákovu predstavivosť. Inak sa mi tento počin veľmi zamlouval. Teraz už budem kráčať Prahou s iným pohľadom. Tento animovaný film môže priniesť aj zahraničným divákom trocha tajomna tuzemských poviedok, poverčivosti a zázrakov. Sama som si spomenula na pripovidky starých rodičov, ktorí vyrastali v ešte temných časoch bez elektriny. Alebo aj kolegyňa mi spomenula príhody pri ktorých naskakoval mráz po chrbte, keďže to boli zvláštnosti, poverčivosti, ktoré vraj fungovali a ľudia sa tým riadili. (napr. Keď kuvik zakuvika) inak neviem prečo sú európske poviedky také temné 🤔 síce v porovnaní s Japoncami sme asi až na druhom mieste. . Každopádne pri tejto poviedke som si dokázala živo predstaviť temnotu tej doby, bez svetla ani nečudo, že ľudia verili takým veciam. Pri chlebových črievičkách som kontext vnímala asi tiež inak, autentickejšie než zahraničný divák. Prečo chlebové črievičky boli taká bezbožnosť? Ja som v takej tradícii vyrastala keď starí rodičia vždy pri čerstvo zakúpenom chlebe naň urobili znak kríža pre požehnanie a ako znak úcty, vďačnosti. Tiež som to nejak pochytila, hoc pre nich v tej dobe keď boli deťmi, to muselo byť ešte intenzívnejšie keďže kedysi chlieb bol ich obživou, žiaden obchod, iba produkt ich rúk. Aj preto odovzdávali vďaku a nádej Bohu aby im zabezpečil dobrú úrodu a prežili. Určite si ctili všetkého oveľa viac ako my dnes, keďže boli na to odkázaní. Zaujímavá bola interpretácia náväznosti činov a následkov spoločnosti ako celku. Napriek tomu, že dnes je v popredí individualizmus stále to je kolobeh, reťazec kolektívneho života. . Zaujímavé boli aj rozhodnutia jednotlivých postáv, keďže z dlhodobého hľadiska do historického kontextu boli fakt márne a zbytočné. Všetko sa pominulo a nakoniec na tom nezáležalo z celkového pohľadu, iba čo to prinieslo akúsi škodu niekomu. Samozrejme v danej situácii to asi pôsobilo na určitých ľudí ako prelomový moment. Každopádne bolo pekné preniesť sa do doby kedy sa budovalo nie len nicilo aby sa to mohlo prestavať na niečo iné, aktuálne. Budovalo sa niečo večné, historické, a najmä vzácne. Dnes je to len pozlátko pre zárobok, konzum. Všetko sa recykluje, bohužiaľ aj diela, ktoré by si zaslúžili viac pozornosti. ()
Galerie (8)
Reklama