Po ščučjemu veleňju
Obsahy(1)
Bylo jednou jedno království a tam žil mladý mužík Jemelka se svoji matkou. Byli tak chudí, že když už neměli ani na polévku, tak poslala matka Jemelku k řece, aby nabral aspoň trochu vody. Jemelka ale nabral s vodou i živou štiku. Ta mu prozradila, že když ji pustí, splní mu každé přání, které vysloví. Od té chvíle nastaly Jemelkovi i jeho matce zlaté časy. Začal se přátelit s medvědy, sáně mu samy jezdí, dřevo se samo štípe, všichni jsou šťastní jen ten místní král Hrách by byl rád, kdyby už jeho dcera Plačtivá princezna přestala brečet. I přikáže tedy zajet pro všemocného Jemelku mrtvého či spíše více živého, aby pomohl. (kwietitze)
(více)Recenze (6)
Velmi příjemný dětstký hraný film na motivy několika klasických ruských pohádek s českým názvem (neoficiálně) : Na štičí rozkázání. Nevím, zda tento film u nás někdy běžel, sám jsem jej viděl dnes poprvé. Ale pamatuji si na krátký kreslený film z raného dětství s podobným námětem a snad i stejným názvem, což si nepamatuji, potože jsem ještě chodil do mateřské školky. Možná, že někteří z Vás, pamětníků, si vzpomene. Na moje přání a na štičí rozkázání ať se stane to a to. ()
Na moje přání a na štičí rozkázání, ať princezna Marie přestane v tom řevu krutém, nebo jí někdo zabije, zakroutí bělostným krkem. Jak se ukáže, ona řvala z nedostatku pohybu a z nudy. Taky zřejmě trpěla představou, že se ji pokoušejí otrávit. Kdyby se někdo v mém okolí choval jako ona, asi bych byla otrávená sama. Ach ty pícko samochodko, ach Jemelko čaroději, ach veselá harmoniko. Tahle pohádka má všechno (včetně báby louskající ořechy), jen ta princezna řve už moc. ()
Kdyby ta princezna nebyla tak uřvaná, dám o bodík víc. Opět se ukázalo, že Rou na počátku své pohádkovské éry točil lepší filmy. Narozdíl od Zakleté princezny tedy Překrásné Vasilily se tady podepsal zub času. U Vasilisy bych snad ani nevěřil, že vznikla o více než dvacet let dřív než Mrazík a řekl bych, že je ze stejné doby, ba lepší. ()
3,5 Veľmi klasicky stvárnená rozprávka, bez nejakých šialeností, typických pre Roua v jeho neskorších rozprávkových filmoch. Je to jeho prvá rozprávka, v ktorej už cítiť jeho rukopis. Veď viaceré nápady v tomto filme (lúskanie orechov, samochodné sane, spätný chod) boli pre veľký úspech znovu použité v jeho najslávnejšej rozprávke, Mrázikovi. Aj celkovým spracovaním je táto rozprávka Mrázikovi podobná. Síce sa to rozbieha pozvoľna, ale v druhej polovici to výborne graduje, potešili ma hlavne skvelé hudobné čísla. Jediné, čo ma dosť silne iritovalo, bol neustály rev a prúdy sĺz princeznej. Inak by som išiel s hodnotením vyššie. ()
Rozprávka spracovaním nie nepodobná inej sovietskej rozprávke (vianočnému kultu v našich končinách) - Mrázikovi. Aj s obsadením Milljara - tentoraz v roli pyšného a bojazlivého cára. Rovnaký je humor, komické postavy, rovnako časté filmové triky s opačným nakrútením a bohužiaľ aj s početnými pesničkami. Dobrý humor kompenzuje aj určité naivnosti či kritický pohľad dospeláka. Deti v 38-om museli byť ale ohúrené a veľmi spokojné. Už len sa dostať k nejakej čarovnej šťuke. Bez tých početných pesničiek a zavíjania plačlivej princeznej by som išiel pokojne aj na 4 šťuky, ale takto ma to miestami dosť iritovalo. ()
Galerie (14)
Reklama