Věci, tak jak jsou

Chilský podivín s plnovousem (skvělý Cristóbal Palma) a norská spasitelka lidských duší (Ragni Orsal Skogsrod). Film plný vzájemných charakterových, společenských i kulturních protikladů je formálně vytříbenou introspekcí, zaznamenávající odlišné postavení jednotlivce v současném globalizovaném světě. Nebýt některých žánrových klišé, kterých je sice poskrovnu, ale přesto za sebou zanechávají silný dojem (postava Miltona), nebylo by nad čím váhat. (27.06.2017)

Chile a Nórsko. Dve rozdielne krajiny, dve rozdielne kultúry a dve rozdielne povahy. On, samotársky a uzavretý Jerónimo a ona, otvorená a dôverčivá Sanna. V podstate sa vo filme nič veľké nedeje a aj koniec nič prevratné neprinesie, len tak vyšumí do prázdna. Ale príjemne sa mi na to pozeralo - na hercov, prostredie, samotný dom a sem - tam sa brnklo na struny. Videné v rámci Challenge Tour 2015 : 30 dní so svetovou kinematografiou. (28.04.2015)

"TY DIVNÝ. MOC DIVNÝ, ŽE JO? NEJVÍC DIVNÝ ČLOVĚK, CO ZNÁM. JÁ ZNÁM HODNĚ DIVNÝ LIDI. PROČ?" Tak za prvé, na blonďatou Sannu, otevřenou a bezstarostnou to seňoritu se neskutečně krásně koukalo a když to říkám já, kterého bloncky jinak nechávaj ledově chladným, tak už to něco znamená! Opravdu nádherná seveřanka :-) k tomu její roztomilá, nedokonalá španělština, které jsem díky tomu tak krásně rozuměl a ty přechody z ní do angličtiny...výborné, autentické. Za druhé, stejně tak podivínské seladon Jerónimo, pevně uzavřený ve svém mikrosvětě a bojící se jakékoliv změny byl úžasný a ten plnovous jeho uzavřenosti před světem dodával maximální uvěřitelnost a to takovou, že jsem mu to do puntíku věřil, i když za jiných okolností bych si nad takovým týpkem asi ťukal na hlavu, když má vedle sebe takovou sexy samičku a né a né z té ulity ven. Veškerá interakce mezi těma dvěma i když postrádá dramatické prvky je parádní a díky třetímu človíčku, kterým je mladý Milton mající una problema si tam vnímavý člověk najde spoustu nenápadných nuancí a narážek i na rozdílnost kultur a přístupu k té které situaci. Naivita a otevřenost a touha pomáhat kontra uzavřenost a znalost prostředí. Má člověk právo zasahovat do chodu věcí i tam kde není doma? Je ta jeho upřímná dobrota dobrá i pro toho dotyčného? (18.04.2015)

Chilský snímek Las Cosas Como Son je ve své podstatě viscerálním artem, jenž si díky své jednoduchosti, ale zároveň hloubce zaslouží pozornost středoevropského diváka. /pozor spoilery!/ ~ Pasivní a uzavřený podivín s hustým plnovousem Jerónimo žije samotářským životem ve starém domě po rodičích, pečuje o něj a zároveň se živí pronajímáním pokojů. Do jednoho z nich se nastěhuje dívka Sanna, Norka, která disponuje opačnými vlastnostmi než majitel. Sanna, jejíž znalost španělštiny není dokonalá, je otevřená a důvěřivá a obdivuje místní „klid“ a „svobodu“, přestože skutečnost v Santiagu může být jiná. Tuhle disparátní dvojku doplňuje třetí do party, chlapec zvaný Milton, kterého ohrožuje dealerský pouliční gang. ~ Sannina snaha Miltonovi pomoci otevírá první z témat, o nichž chce snímek mluvit, a to otázku oprávnění plést se do života a problémů druhých (navíc s neznalostí místních poměrů), neboť důsledky si ponesou vždy oni sami. Zároveň je díky ženské postavě akcentována i přirozená potřeba si navzájem pomáhat a nebýt lhostejný k osudu a těžkostem přátel, blízkých (i neblízkých) lidí… Víceméně související je tematika SOUKROMÍ. Jerónimo, chovající se jako fetišista, neboť prohledává Sanniny soukromé věci, čte v jejím deníku i počítači, přičichává ke kalhotkám apod., otevírá otázku narušování soukromí člověka, pronikání do jeho mozku, do jeho nitra, pocitů a vůní, které jsou jen jeho a mají okolí zůstat skryty. ~ Jednou ze základních myšlenek snímku je jakási životní NEBOJÁCNOST, směrem k druhým lidem, směrem k sobě i směrem k novým zážitkům a zkušenostem. Odvaha žít a dýchat, BÝT VSTŘÍCNÝ a brát věci pozitivně, abych si byl schopen život užít jaksepatří. Negativním příkladem je právě Jerónimo, který se všeho okolo bojí, žije ve strachu z nového a snaží se mít vše pod kontrolou (nechce párty, aby se něco nepřihodilo, svoji pravou tvář skrývá za mohutným plnovousem, natož aby odkryl své srdce…). Zajímavé, že v závěrečném dialogu obou hlavních postav slova o Jerónimově „zabedněnosti“ Sanna pronesla zničehonic anglicky. Náhoda nebo úmysl? ~ Konfrontace tří skvěle charakterizovaných (i zahraných) postav nepřináší pouze obraz současné chilské společnosti, nýbrž zdá se univerzální. Navíc skandinávská dimenze v jihoamerickém prostoru nemálo okořeňuje přirozeně natočený film, jenž na minimální ploše rozehrává zajímavý příběh o třech lidských osudech a povahách. (09.07.2014)

Chilský asociál, kterému vstoupí do života norská sexy dívka s charitativními sklony. Dva protichůdné přístupy ke světu se střetávají hlavně v dialozích všeho všudy tří postav. Ke komornímu filmu dobře sedí i hudba v podání smyčcového tria. Těžko říci, kdo z nich má pravdu, ale trochu se zamyslet nikdy neuškodí... (20.08.2015)