Ruka

Stydím se, ale od Trnky jsem první dílo viděla v roce 2009, byl to až tento film. Je skvělý, všechno hezky promyšlené, po zhlédnutí ve vás zůstávají otázky, musíte přemýšlet, což je určitě dobře. Kvalitní snímek, mimojiné se skvělou zvukařskou prací, který rýpe do bývalého režimu a je jen na vás, co si v něm najdete. (15.06.2013)

Tak tady jsou snad všechny komentáře úplně liché. A ten popisek úplně mimo. Tedy animované to je, krátkometrážní také, ale komedie? No to snad ne. Horor kombinovaný s velmi smutným, občas zlehka zvesela podaným podobenstvím, které doznalo svého naplnění jen o tři roky později. Pane Trnko, pokud Vás to "in memoriam" zajímá, byl jste génius a jste jím dodnes. (21.04.2010)

Rok 1965 byl na alegorie bohatý. Vedle filmové podoby Bílé paní Karla Michala přišel Trnka s Rukou. Jak byla první komická, druhá je téměř hororová. Vzpomněl jsem si při ní na Skleněnou harmoniku, s níž Ruku spojuje podobná atmosféra, jen je tragičtější a temnější. (10.11.2016)

Jiřího Trnku mám ráda už od dětství, takže tohle byla taková sázka na jistotu.. Stejně mě ale tenhle filmeček dokázal mile překvapit a předčil moje očekávání :) Začalo to sice jako nevinná pohádka, ale pak následoval rychlý obrat a z pohádky se stal horor. Skvěle a jasně nám sděluje poselství, což se mi hodně líbí.. A jak autor dokáže vyjádřit cokoliv absolutně beze slov, to je prostě nádherná.. Nikdy by mě nenapadlo, že by ruka mohla salutovat, když jí chybí hlava.. Ale opak je pravdou! Nádhera! Nejlepší animovaný film! :) (20.12.2011)

Neskutečné. Že loutka nemůže projevovat emoce? Ale jděte. Stačí, aby jí stvořil mistr. Vlastně – Mistr. Pro mě nejpůsobivější a nejúspornější metafora jakékoli totality, všech jejích hrůz a machinací. Tohle by se mělo pouštět v hodinách dějepisu, až se bude přednášet téma "50. léta 20. století". Ale koneckonců, Trnkova Ruka je typická pro mnoho jiných údobí a režimů v dějinách téhle planety. (25.01.2004)