Navždy svoji

Velmi zajímavá a místy poměrně mrazivá sociologická sonda do soukromí trojice párů napříč společenskými sférami, která často ani moc neví, proč chce do manželství vlastně vstoupit. Režisérka šestidílného dokumentu Erika Hníková, která se na dokumentárním poli osvědčila hned několikrát (Ženy pro měny, Nesvatbov) však těží hlavně z odlišnosti jednotlivých aktérů. A do osudů párů tu víc mluví ženy. Dva motorkáři, rázní, žijící ze dne na den, dva vesničané, ona energetická a dominantní, on sebou nechajíc vláčet, dva praktikující katolíci, kteří jdou do manželství v naprosté čistotě. Víc než o pečení svatebních koláčků a vybírání bílých šatů je ale tahle série pochopitelně o krizi současného soužití – tvůrci sice zvolili metodu, kdy co nejméně pracují s natočeným materiálem a nechávají šestici co nejvíc prostoru, přesto bych od Hníkové očekával ještě větší zvídavost. Mnohdy je leccos pouze naznačené a divákovi v té či oné scéně vyskočí hned půltucet otázek. Jasně, vyptává se, ale často na situace, které jsou jasně dané a jen podtrhují něco, co už divák dávno vycítil. Rady si ten, jenž se do chomoutu žene, samozřejmě žádné neodnese. Tragikomicky české, jako divák však dávám oba palce nahoru. Jen velká škoda, že dokumentární ambice zůstaly tentokrát spíš za dveřmi!! Slabší čtyři hvězdy a slabší než Čtyři v tom, ale pořád velmi zajímavé. (28.07.2013)

Nic proti mladým křesťanům,ale jejich druh zábavy mi opravdu vyrazil dech. Vrátila jsem se tak o 30let zpět, na svatbu, kde bych i jako host nevěděla trapností kudy kam. Jako sociologická sonda je tenhle dokument určitě zajímavý. P.S. Zdá se mi to nebo jsou některé otázky od pí. režisérka kladeny s despektem ? (13.06.2013)

Na dokumenty tohoto typu koukám moc ráda, ale musím říct, že mám k tomuto pár výtek. Problém nevidím ani tak ve výběru svérázných postav. Co podle mě však narušuje jednotlivé příběhy, to je necitlivý zásah dokumentaristky, která se neustále vyptává na čato dosti nevhodné dotazy, které nikam nesměřují, nebo naopak velmi okatě a přímě upozorňují na skutečnost, kterou již divák dávno vycítil. Stejně tak úvodní rekapitulace na začátku každého dílu působí poněkud bulvárně a řadí tento pořad do kategorie, kterou si nezaslouží. (16.06.2013)

Viděn pouze jeden díl, který mě ovšem nenalákal ke sledování dalších dílů. Stejně jako v dokusoupu Čtyři v tom byly vybráni dostatečně extrémní aktéři, aby se dokument pohyboval na hraně reality show. Téma vztahu k rodičovství je ovšem o dost zajímavější než problém vybírání šatů nebo nákupu limonád na svatbu. A rodičky ve Čtyři v tom představovali do určité míry i jistý sociální vzorek nebo minimálně jejich vztah k díti ukazoval nějaký hodnotový žebříček a byl určitou sociologickou sondou. Od Hníkové se mi líbili Ženy pro měny a v podstatě i docela Nesvadbov, ale tohle je spíš soap než dokument. (21.05.2013)

Pouštím si to tak jednou ročně stejně jako Etudy, v rámci snahy o nějaký osobní rozvoj aneb co nedělat ve vztahu. Tohle je sakra bohatá studnice, stejně jako první díly Etud s dvacetiletými krásně naivními protagonisty. Update k seriálu 2020: podle těch internetů jsou spolu už jen Zdeňka s Ondřejem, vychovávají jednu dceru. Isabella má 3 děti. (06.06.2020)