VOD (1)
Obsahy(1)
Jedenáctý, vánočně laděný díl Plakala panna, plakala, jehož autorem je Jiří Suchý, je poslední a jedinou dochovanou částí cyklu, kterou vysílala Československá televize 19. prosince 1970. Pořad prošel technickou rekonstrukcí a téměř po půl století ho mohou diváci znovu zhlédnout. Účinkují: J. Suchý, J. Molavcová, sbor mládenců a panen se skupinou hudebníků divadla Semafor. Uslyšíte ve své době velice slavné písně – Purpura, Pramínek vlasů, Včera neděle byla, Malé kotě a mnohé další. (Česká televize)
(více)Recenze (6)
Zazní zde i Purpura, kterou zpívá Jiří Suchý s Monikou Hálovou. I text * je odlišný od známé verze z rádia, kde je partnerkou Suchého Pavlína Filipovská. Za zmínku také stojí málo známá písnička Jiřího Suchého O stříbrné tramvaji v podání Jitky Molavcové. * .... STÁLE VONÍ JEJICH SNY RŮŽOVÝ DO OKNA DOPOVÍ MRÁZ .... STÁLE VONÍ, VONĚLA PŘEDLONI ZA ROK SNAD ZAVONÍ ZAS. V HODINU PŮLNOČNÍ ZVONY KDYŽ VÁNOČNÍ ZVONÍ NESOU NÁM NOVINU ŽE POKRYL KRAJINU SNÍH. ()
Právě ona semaforská nálada, zakořeněná v Osvobozených, kouzlo hravosti nespoutané, uvolněnosti zřídka vídané, to je právě podstata semaforského ducha. Ducha jedinečného a trvale nadčasového. Nejen pamětnicky, myslím, doufám, nejen já. ()
Zmínky o natáčení pořadu Plakala panna, plakala v semaforské literatuře místy nabívají až gigantických rozměrů. Člověk by si skoro myslel, že šlo o nějaký zásadní projekt. Hodnotit zpětně můžeme pouze audio záznam prvních dvou dílů, které byly natočeny ještě se Šlitrem, a poslední díl se Suchým. A je otázka, co na tom hodnotit, kromě nostalgie? Základním formátem bylo klasické písničkové pásmo bez jakékoli přidané hodnoty, ale ta uvolněná nálada tehdy zřejmě vyhovovala a pamětníci vzpomínají s láskou. ()
Opakování na novém televizním kanálu ČT 3. ()
Jako dítko si jej pamatuji celý,bohužel ČT jej - ani nevím zda z ideologických důvodů - téměř celý prošustrovala. ()
V titulcích jediné dochované epizody uvedeno: režie (pouze) Pavel Kopta; rok výroby 1970. ()
Reklama