Andělé všehomíra

Velmi ponurá, pesimistická studie schizofrenie. Pečlivě a do všech detailů zmapovaná nemoc od doměnek o nitru postiženého, přes jeho nejbližší i vzdálenější okolí, až po personál psychiatrické kliniky. Malinko se mi zdálo, že snaha o medicínskou a sociální hyperkorektnost až zastiňuje uměleckou rovinu. (23.05.2009)

Českej název a hlavně plakát filmu působí jako nějakej levnej komediálně laděnej film. Opak je pravdou. Englar alheimsins je film, kterej staví na depresi, beznaději a na skvělym soundtracku v čele se Sigur rós. Povrchně se to dá k Přeletu připodobnit, ale když pak oba filmy porovnáte, jsou úplně o něčem jinym. (02.12.2009)

Tenhle islandský filmeček jsem shlédl úplnou náhodou a navíc jsem nestihl vidět začátek. Přesto jsem dokázal vydržet zírat na celé titulky s otevřenou pusou, což se mi tak často nestává. Velká většina filmu, odehrávájící se v psychiatrické léčebně, nebo jen krůček od ní, je plná beznaděje a smutku a když se už konečně objeví světélko naděje, uzemní vás zpět do reality. Hlavní - Paulova postava působí jako hromádka neštěstí (a taky že jí je) a určitě si vyžádá soucit mnoha diváků a nejednou ukápne i ta slzička. Vše to umocňuje také depresivní, ale nádherná scenérie Islandu a fantastická hudba Sigur Rós, jíž jsou protkány ty nejemotivnější části filmu. Všem ze štábu se klaním až k zemi a děkuji za ten zážitek. (20.06.2005)

Díky bohu, že jsem byl několika mými přáteli vypuzen si nejdřív přečíst knihu a až pak kouknout na film - ne proto, že by byl film špatný, film je skvělý (a strašně mě potěšilo, že k němu hudební doprovod obstarali islandští Sigur Ros) - ale kniha je ještě o jeden stupínek výš a byl jsem rád, že jsem si ji mohl vychutnat nezatížen žádnými vizuálními asociacemi. Island je drsná země z největším počtem sebevražd na 1000 obyvatel - film vám poví proč. 8/10 (02.11.2006)

Nietzsche zabil slovem Boha a svět se nám zbláznil... už to prostě není jako za Hegela. Hilter to s námi přece myslel dobře...dělal jen to, co chtěl Duch Německého národa...ten Jung měl asi pravdu :) Fridrikssonovo drama je správně "zentropické". Jen ta hudba občas vadila, ale dalo se to snést...8/10. (21.02.2010)