Reklama

Reklama

Ptákoviny podle Aristofana

(divadelní záznam)

Obsahy(1)

Politicko-satirický muzikál básníka Jiřího Žáčka a skladatele Zdeňka Merty o nešvarech dnešní společnosti. Moderní adaptace slavné řecké komedie z Městského divadla Brno v režii Stanislava Moši. Řecký dramatik Aristofanés je pro svůj ostrý vtip, odvahu tnout do živého bez ohledu na to, koho z momentálních společenských „elit" a „celebrit" si pohněvá, právem zván praotcem všech satiriků. Přestože jsou jeho hry téměř 2400 let staré, jsou ve své velkolepé společenské kritičnosti stále inspirující. Zřejmě nejznámější a nejúspěšnější adaptací v Čechách je přepis „Ptáků" básníka Jiřího Žáčka „Ptákoviny podle Aristofana", jeden z ojedinělých počinů českého satirického divadla 80. let. Jde o text, který má pro Městské divadlo Brno takříkajíc historický význam – při jeho inscenaci se v těsně předrevolučním Národním divadle poprvé sešli režisér Stanislav Moša a hudební skladatel Zdeněk Merta. Nyní se k patřičně aktualizovanému a revidovanému textu vrátili, aby se opět pokusili (Žáčkovými slovy) „vyvolat ducha lidové taškařice s její živelnou hravostí, plebejskou neuctivostí a humornou nadsázkou." (Česká televize)

(více)

Recenze (4)

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Den, kdy jsem se nezasmál, pokládám za ztracený. 1) Když asi 34letý Aristofanes psal hru Ptáci (u příležitosti Velkých Dionýsií v Athénách v roce 414 př. n. l.), určitě netušil nejenom, že se jeho hra dočká překladu do tehdy ještě neexistující češtiny, ale že si ji v roce 1989 zvolí 44letý, už dva roky zasloužilý umělec, stavební inženýr Jiří Žáček, jako předobraz vlastních Ptákovin podle Aristofana._____ 2) Jak zareagoval vládce Athén Charias při premiéře Ptáků, netuším, ale roku 1989 Jiřina Švorcová odešla už během představení se slovy, že u toho nebude. Tehdejší premiér Adamec měl delší výdrž._____ 3) Herecký výkon athénského uprchlíka Primabracha (54letý Martin Havelka) jsem neskousl, i když se, připouštím, ve druhém dějství poněkud zlepšil. O to více však zazářila slepice 67leté Zdeny Herfortové, Prometheus 47letého Jana Apolenáře i další Pražákovi méně známí brněnští herci. Vůbec druhá polovina byla výrazně lepší._____ 4) Politická satira, kterou byli již antičtí Ptáci, inscenace v roce 1989 a kterou je i současné brněnské nastudování, si nebere servítky (klausovský Poseidon, zemanovský Hérakles i po hlavě stále dostávající primitivní slovanský Triglav jsou dostatečně výmluvní), ani se nesnaží o druhý plán či intelektuální podněty. Demokracie, cožpak je to zdrávo, že každý hňup má hlasovací právo? Když rozhoduje pařez bez hlavy, mám o svět vážné obavy...Jednoduché až primitivní veršíčky doprovází vemlouvavá hudba Zdeňka Merty i dílu přiměřené kostýmy, scéna a konec konců i herecké výkony. Mohu jen litovat, že jsem neviděl představení v pražském Národním divadle v roce 1989._____ 5) Radostně a volně se nám dýše! Zahnali jsme bouře psot a slot! Šťastná, požehnaná ptačí říše! Šťastný, požehnaný ptačí rod! ()

hero_bk 

všechny recenze uživatele

Naživo to bylo o něco lepší :) Každopádně tři bohové (Klaus, Zeman a ten třetí), feministická slepice a Zdeněk Junák jako cigán k nezaplacení :D ()

Reklama

Reklama