Obsahy(1)
Politicko-satirický muzikál básníka Jiřího Žáčka a skladatele Zdeňka Merty o nešvarech dnešní společnosti. Moderní adaptace slavné řecké komedie z Městského divadla Brno v režii Stanislava Moši. Řecký dramatik Aristofanés je pro svůj ostrý vtip, odvahu tnout do živého bez ohledu na to, koho z momentálních společenských „elit" a „celebrit" si pohněvá, právem zván praotcem všech satiriků. Přestože jsou jeho hry téměř 2400 let staré, jsou ve své velkolepé společenské kritičnosti stále inspirující. Zřejmě nejznámější a nejúspěšnější adaptací v Čechách je přepis „Ptáků" básníka Jiřího Žáčka „Ptákoviny podle Aristofana", jeden z ojedinělých počinů českého satirického divadla 80. let. Jde o text, který má pro Městské divadlo Brno takříkajíc historický význam – při jeho inscenaci se v těsně předrevolučním Národním divadle poprvé sešli režisér Stanislav Moša a hudební skladatel Zdeněk Merta. Nyní se k patřičně aktualizovanému a revidovanému textu vrátili, aby se opět pokusili (Žáčkovými slovy) „vyvolat ducha lidové taškařice s její živelnou hravostí, plebejskou neuctivostí a humornou nadsázkou." (Česká televize)
(více)Recenze (4)
Den, kdy jsem se nezasmál, pokládám za ztracený. 1) Když asi 34letý Aristofanes psal hru Ptáci (u příležitosti Velkých Dionýsií v Athénách v roce 414 př. n. l.), určitě netušil nejenom, že se jeho hra dočká překladu do tehdy ještě neexistující češtiny, ale že si ji v roce 1989 zvolí 44letý, už dva roky zasloužilý umělec, stavební inženýr Jiří Žáček, jako předobraz vlastních Ptákovin podle Aristofana._____ 2) Jak zareagoval vládce Athén Charias při premiéře Ptáků, netuším, ale roku 1989 Jiřina Švorcová odešla už během představení se slovy, že u toho nebude. Tehdejší premiér Adamec měl delší výdrž._____ 3) Herecký výkon athénského uprchlíka Primabracha (54letý Martin Havelka) jsem neskousl, i když se, připouštím, ve druhém dějství poněkud zlepšil. O to více však zazářila slepice 67leté Zdeny Herfortové, Prometheus 47letého Jana Apolenáře i další Pražákovi méně známí brněnští herci. Vůbec druhá polovina byla výrazně lepší._____ 4) Politická satira, kterou byli již antičtí Ptáci, inscenace v roce 1989 a kterou je i současné brněnské nastudování, si nebere servítky (klausovský Poseidon, zemanovský Hérakles i po hlavě stále dostávající primitivní slovanský Triglav jsou dostatečně výmluvní), ani se nesnaží o druhý plán či intelektuální podněty. Demokracie, cožpak je to zdrávo, že každý hňup má hlasovací právo? Když rozhoduje pařez bez hlavy, mám o svět vážné obavy...Jednoduché až primitivní veršíčky doprovází vemlouvavá hudba Zdeňka Merty i dílu přiměřené kostýmy, scéna a konec konců i herecké výkony. Mohu jen litovat, že jsem neviděl představení v pražském Národním divadle v roce 1989._____ 5) Radostně a volně se nám dýše! Zahnali jsme bouře psot a slot! Šťastná, požehnaná ptačí říše! Šťastný, požehnaný ptačí rod! ()
Vynikající Zdena Herfortová v roli slepice-feministky. Divadelní režie: Stanislav Moša. ()
Skvělá zábava, vynikající soubor. A také velmi povedený záznam. ()
Naživo to bylo o něco lepší :) Každopádně tři bohové (Klaus, Zeman a ten třetí), feministická slepice a Zdeněk Junák jako cigán k nezaplacení :D ()