Obsahy(1)
Koncert pod širým nebem na Purkrabském dvoře gotického klenotu Karlštejn nabízí jedinečný zážitek v podobě neopakovatelného koncertního provedení písní ze stejnojmenného muzikálu. Filmový muzikál Noc na Karlštejně si letos připomíná kulaté jubileum, režisér Zdeněk Podskalský jej natočil před 40 lety, v roce 1973. K této příležitosti uspořádal producent Janis Sidovský open air koncert na nádvoří hradu Karlštejn, kde písně z muzikálu zazněly v podání nové generace umělců.
Na Purkrabském dvoře hradu Karlštejn 22. srpna živě vystoupili Vojtěch Dyk, Matěj Ruppert, Jan Budař, Jakub Prachař, Zuzana Stivínová, Ondřej Ruml, Tereza Černochová a Jan Maxián. Generaci třicátníků doplňují všestranný František Segrado, známý z projektu Kudykam a Český národní symfonický orchestr, který dirigoval Kryštof Marek.
Open air koncert nabídl dvě části – v první Český národní symfonický orchestr zahrál suitu z filmu Tři oříšky pro Popelku, ve druhé pak v „obsazení snů" zazněly skladby Do věží, Lásko má, já stůňu, Hoja hoj, Muži nejlíp sluší sólo, Je v tom něčí dcera, Když mám tekutou révu nebo Ten, kdo nedumá.
Filmové písničky Karla Svobody a Jiřího Štaidla – kteří by shodou okolností letos také oslavili kulatá výročí – za čtyři desítky let zlidověly a na repertoáru je má řada českých i slovenských zpěváků. V provedení nové generace ale zazněly vůbec poprvé.
(Česká televize)
Recenze (3)
Hudba z Popelky bez zpěvu byla ta dobrá část koncertu. Pak přišel falešně zpívající Budař a završila to zprzněná Lásko má já stůňu od Černochové. Kdyby soudruzi vystačili se Stivínovou, Ruppertem a Dykem, asi by se to dalo. Takhle je druhá půlka souborem estrádních vystoupení z Možná přijde i kouzelník, které jsem vždy upřímně nesnášel a nic se nezměnilo. ()
Estráda jak vystřižená z 80. let. Naštěstí Karel Svoboda byl excelentní skladatel a obraz proto není nutné vidět. ()
Další „kulturní“ zážitek z ČT art. Prý Noc na Karlštejně... No, je pravda, že tato taškařice se skutečně odehrála na nádvoří zmíněného hradu (i když se nás Pavel Vítek snažil opakovaně přesvědčit, že se nacházíme na „Karštejně“). Ale s hudbou ze stejnojmenného filmového muzikálu si jaksi nevystačila, proto bylo třeba zapojit i Tři oříšky pro Popelku, ale ani to nestačilo, a tak došlo i na instrumentální podobu popových hitů Karla Svobody pro Gotta, Korna, Neckáře atd... Český národní symfonický orchestr potvrdil svoji pověst přizpůsobivých obchodníků a valašský někdejší skoro-undergroundový skoro-lidový skoro-bard František Segrado zdárně završil svoje umělecké směřování a zařadil se mezi pěveckoherecké ke všemu se ochotně propůjčující loutky. Jo, a Vojtěch Dyk se má pořád ještě co učit, pokud jde o řemeslo - jeho prskání do mikrofonu při retnicích (hlavně „p“) působí přece jen poněkud rušivě. ()
Galerie (10)
Photo © Lukáš Fronk
Reklama