Comet

Nějak se nemohu ubránit myšlence, že by byl film o moc lepší, kdyby byl o něco méně ukecaný. Ta přemíra, většinou utrápených, dialogů mi poněkud kazila dojem z jinak celkem atmosférické pocitovky. S Justinem Longem nemám žádný problém, ale byla to právě jeho postava, která mi svými přechytralými průpovídkami postupně lezla čím dál víc na nervy. Naopak při mlčenlivé scéně v pařížském pokoji, když se odhodlává k požádání o ruku a je od Kimberly nevědomky odbyt, je v jeho pohledu tolik zraněné nejistoty, že mi byl najednou o moc bližší. A tak to bylo vlastně se vším. Občas jsem se pousmála při vtipné poznámce, jindy jsem si u nějaké hezké scény pomyslela, že na tom něco je, ale že bych byla z celého snímku nějak u vytržení, na to bych potřebovala nějaký zajímavější příběh a to nevytrhnou ani ty, dnes už v romantickém žánru nikterak originální, paralelní reality. (16.04.2016)

Vynikajúca romantická konverzačná dráma, ktorej by som nálepku komédia moc nedával. Tá vyplýva skôr len z tragickej komickosti Longovej postavy - Della, ktorého narcizmus a zahladenosť samého do seba naozaj môže v niektorých chvíľach privodiť úsmev na tvári. To je však všetko. Inak je to o poctivej, vážnej konverzácii, ktorej si tu divák užije viac než dosť. Súboj dvoch protikladných filozofií o láske, kde má chvíľu navrch jeden a hneď zase druhý, nie je tu víťaz ani porazený. Sranda, že tu vlastne ani nejde o nejaké bližšie vysvetlenie, či ide len o sen, predsmrtnú víziu života alebo len o paralelný vesmír (konečná scéna s dvomi slnkami), je to viac o slove a myšlienkach. Mne osobne bola bližšie Kimberly, Dell mi išiel často na nervy, čo sa týka samotného herca, vedel by som si na jeho mieste predstaviť aj iného. Celkovo však ide o podhodnotenú vecičku, ktorá si červené čísla určite zaslúži. 80/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. (06.10.2015)

Obecně nemám moc rád filmy, které, vyprávěné lineárně, by odhalily ty chyby scénáře a motivací, ale rozstříhané a pomotané jako puzzle působí na spoustu lidí až hypnoticky. K tomu dnes tak moderní porušování nejen narace, ale i kamerových záběrů, kdy postavy koukají ven z kantny, kdy postavy zabírají minimum prostoru plátna. Má to jistě kouzelnou kameru, modré, růžové a červené filtry, vtahující hudbu. Řeší se dilema lásky dvou v podstatě magorů, kdy nějaká kometa nebo meteority nehrají roli. Ukecané to je, až ty stále stejné dialogy z asi pěti šesti střídajících se prostředí nudí a brzy omrzí. Linklanterovy filmy mají sice také ukecanou strukturu, ale při té procházce městem se během těch dialogů řeší příběh a podpříběhy, odkrývají se nové skutečnosti, aby ke konci došlo k určité katarzi. Zde je pokus o něco podobného, avšak jen pokus, protože většina dialogů je vyprázdněná jako vypitá plechovka oranžády. Proto se sází na vnější prostředí - kde Liklanterovi stačí pár záběrů města, zde se stále mění účes hlavní představitelky, musí zde být dvě slunce, kometa, meteority... zbytečné. Místo toho měli tvůrci zapracovat třeba na charakteru Kimberly - ty její skoky v povaze jsou někdy příliš přetažené, od extrému k extrému. (10.04.2016)

Tak tohle že je ta jiná romance? Vždyť je to naprosto stejný kýč, jako jiné romantické filmy, jen v hipsterském, pseudouměleckém vizuálu. Jistě, dalo by se polemizovat nad tím, jestli samotné projevy lásky už taky nejsou kýčem, ale to mě osobně zas tak nezajímá. Spíš mi vadí, když se film vydává z něco mnohem víc, než ve skutečnosti je. Obě hlavní postavy mi byly strašně nesympatické už od samého začátku, chemie mezi nimi absolutně nefunguje a vůbec se s nimi nepracuje - charakter jak Kimberly, tak Della se neustále divně mění (hlavně u Della, který je spočátku strašně pesimistický cynik a najednou je z něj strašný romantik... i po kratších časových úsecích. To mám fakt brát vážně? Jako životnou postavu?). Humoru je tu na komedii málo a na mě nefungoval ani jednou. Ta úžasná vizuální stránka, o které tu všichni básní jakožto o až hypnotickém zážitku, se mě osobně nelíbila, protože mi připadá lartpourlartistická. Všechno to "experimentování" se záběry jednoduše nefunguje a v drtivé většině případů nemá žádný hlubší účel (a scéna líbání, při kterém kamera zabírá hlavně krk, mi přišla dost směšná). Nelineární vyprávění mi vadí obecně, jelikož mi taky v drtivé většině případů připadá pseudoumělecké. A střihy byly jak z Ptákodemie. Tak co na tomhle filmu mám oceňovat a zbožňovat? Navíc ani nechápu název Comet, když tam ta kometa nemá žádný účel. Asi aby režisér nalákal víc lidí a aby nezdrhli po úvodní scéně, dal do úvodních titulků pár obrázků vesmíru. Poměrně amatérským způsobem. Líbila se mi snad jenom hudba a trošičku závěr, jinak ani ťuk. Někdo by mohl namítnout, že tomuhle jsem dal 1* a 500 dnům se Summer jsem dal 5*, přičemž oba filmy jsou poměrně hipsterské romance - jenže 500 dnů se Summer má sympatickou ústřední dvojici, chemie mezi ní funguje perfektně, humor je vtipný a přítomný po většinu času a vizuálně působí o dost líp a promyšleněji. Prostě to má vše, co Comet chybí. Něco si to bere i z Věčného svitu neposkvrněné mysli a Linklatera, jak tady všichni píšou, ale kdybych měl vypisovat, v čem je jak ten film, tak ten režisér, lepší, už bych se opakoval. Lepší 1* (15.10.2020)

"Hell is other people." ...povedal Sartre, pretože ak ste sám a cítite sa byť osamelý, ste v zlej spoločnosti. Využiť každú príležitosť, i tú najnevhodnejšiu. Ísť šťastiu naproti, nie stalkovať a hrať to na náhodné stretnutie. Hodinu a pol trvajúca paralýza okúzlenia. Hipsterské čaro kamery a obrazu, romantika a humor s realitou pominuteľnosti. Pretože nič netrvá večne. (01.09.2015)