Cesta na západ

Jeden z nejlepších snímků z KVIFF 2014, které jsem měl to štěstí zhlédnout. Myslím si, že právě tento snímek umožńuje velmi dobřé porovnat fotografii a film ve vizuální zkušenosti. Mnich se pohybuje při pohledu na celek záběru nepostřehnutelnou rychlostí, vytváří nádherné pohledy, a vše ostatní v záběru se okolo něho míhá, reaguje na sebe. Je to jako se dívat na fotografii a zároveň na film, kompozice je nehybná, ale v záběru se odehrávají v pohybu minipříběhy. Jako další rovina vystupuje Lavantovo zábavně neohrabané napodobování mnichovy nesmyslné chůze, chůze která nikam nejde, čisté chůze. (13.07.2014)

Myšlenku chápu, stopáž celkem ujde, někdy to fakt je poutavé, ale později mě to celkem nudilo, jako, ty záběry tolik úchvatné nejsou. Asi se ještě kouknu na Chodce, podle kterého tenhle film je, ten má i kratší stopáž, možná mi i víc sedne. Tohle je za 3*, samozřejmě v rámci experimentálního filmu. EDIT: Po čase jsem to celé víc pochopil jako celek a i když bych z toho Denise Levanta asi vystřihl nebo části s ním zkrátil, má to hodně do sebe a myšlenka toho všeho je opravdu hlubší, než se může zdát. 4* (10.01.2019)

Už to nie je také vizuálne úchvatné ako Chodec. Tsai tu viacej tlačí na preformance, kde sa snaží poukázať na reakcie ľudí. Celá scéna v podchode je úžasná. Ale potom je to len variácia na to čo sme už dávno videli. Síce je tam pár invenčných nápadov a ksicht Denis Lavant, ale nechalo ma to chladnejším, než som čakal. (24.08.2014)

Asi takhle. Pokud bych zrovna nedávno (v uplynulém roce) nečetl Surožského (pravoslavný autor) a De Mella (katolík indického původu), asi bych tenhle film poměrně rychle hodil do stoupy. Takhle ale vím, že jde o jedny z meditačních technik sebeuvědomění, uvědomění si světa kolem sebe, uvědomění si přítomnosti Boha, zklidnění a relaxace. Ostatně k tomu slouží i úvodní záběr hlavy muže, který očividně provozuje "dýchací" techniku, nebo hlavy jiných mužů na pozadí oblohy či u moře. Btw, potěšila mě scéna s chlápkem, který se nechá ovlivnit a zkouší tu chůzi v ulicích také. Jen mě trochu překvapuje, že v podstatě blízkovýchodní a spíše indickou praxi natočil Tchajwanec. A když se nad tím zamyslím, tak slow TV je z podobného ranku, a řekl bych, že Benning je touhle praxí rovněž ovlivněn. Ale je pravda, že i když jde o skvělou obrazovou příručku, která by se vyjímala na youtube v sekci Jak na to, jako film to asi mnohým bez znalosti souvislostí přijde divné a trapné. (Jak jsem se ale nedávno poučil právě u jednoho Benningova filmu, kde jsem nakonec musel hodnocení změnit k lepšímu, jako divák bych měl alespoň zkusit zjistit, co je za danou výpovědí, proč to autor natočil a proč to natočil tak, jak to natočil. Prostě zapnout vlastní myšlení a vyhledávací schopnosti.) (25.03.2023)

KVIFF 2014. Odpad, který mě ovšem velmi dobře pobavil... Ono koukat na film a mít při tom dostatek času najít minimálně 10 rozdílů na jenom záběru je fakt dobrá zábava. Bohužel snímek nemá nic společného s mojí představou o tom, jak by měl dobrý film vypadat. Věřím, že v tomto tempu by se dal natočit i film o délce 30-50 hodin, možná by se dokonce stal rekordmanem v Guinessově knize. A jeho největší výhodou by bylo, že by nebyl nudnější, než tento 50ti minutový. Proč? Protože to nejde! (08.07.2014)