Krvavá pláž

Tomuto filmu by som aj dal viac hviezdiciek, ale chyba sa do filmu vloudila a tak to zostalo len pri troch hviezdickach, co je skoda. Takze film sa skvelo rozbehol a na boj nenechal divaka dlho cakat a za par minut sa americania vylodili na jeden ostrov, kde boli pekelne zahniezdeni japonski vojaci, ktory netrpezlivo vyckavali kym sa pustia do Americanov. Bol to tuhy boj, kde sa tvrdo bojovalo o kazdy meter velmi tazko. Toto dobijanie vo mne vyvolavalo skvely pocit, ze konecne po dlhej dobe znova vidim poriadny vojnovy film, kde na reci nie je prilis volneho miesta. Bolo to ocarujuce a velmi dlhe, ale po neuveritelnych 45 minutach boj skoncil a uz sa len film zaoberal rozoberanim osudov vojakov do vacsich podrobnosti a ich relaxovanie a nic nerobenie, aby sa dajako pohli dopredu. Od tych 45 minutach ma film dost sklamal a dalej to vyzeralo, akoby uz tvorcovia filmu nevedeli, ako dalej pokracovat v boji. Uz sa ani na poriadnu akciu nedostal cas, len nepatrny nalet na japonskych vojakov preoblecenych v americkych uniformach na plazi tomu prilis nepomohlo, ale skor uskodilo. Bol to nudny nalet, ktory tento film nezachranil, ale skor viac utopil do hlbokych bazin nicoty. Dost boli aj trapne tie spomienkove sekvencie, kde urcity vojaci vo svojich mysliach spominali na rodiny a lasky v takych obrazkovych zaberoch, ktore mi liezli na nervy. Je to velka skoda, ze film od tvrdych bojov otocili na inu stranu, kde sa toho moc nedialo:( Keby sa film niesol v takom tempe, ako ta prva tristvrte hodina, tak by som filmu dal aj plny pocet hviezdiciek, ale tentoraz je to len za tri. (16.01.2012)

Tenhle poměrně málo známej protiválečnej film má zajímavou myšlenku, ale zpracování dost pokulhává. Připadalo mi to, jak kdyby někdo smíchal dohromady 2. světovou a válku ve Vietnamu, protože třeba ženský postavy, který se tam občas vyskytnou v nějakym flashbacku, jsou oblečený normálně v hadrech odpovídajícím 60. letům. To samý účesy, interiéry bytů, atd... A samozřejmě tanky vyrobený až x let po 2. světový válce nemůžou chybět. Z filmu jsem měl dojem, že je spíchnutej horkou jehlou a poněkud nedotaženej. Hodně slabý 3 hěvzdy. (08.05.2023)

Krvavá pláž, nebo také televizní název Rudá pláž, popisuje tažení americké námořní pěchoty na jednom ostrově, který se nachází v japonských rukou. Film začíná vyloděním, postupně se dostáváme do vnitrozemí a přitom sledujeme osudy, ale i vzpomínky jednotlivých postav. Já osobně si myslím, že Krvavá pláž je jeden z těch lepších filmů, který se zabývá válkou v Pacifiku, a možná i jeden z nejlepších, co byl v minulém století natočen. Musím k tomu také připočítat, že se tvůrci snažili zaobírat i druhou stranou, tedy japonskou. A rozhodně tady byly scény, které si zapamatuji. Jednak to vylodění, ale třeba scéna s plamenometem, která byla výborná. Chvílemi mi to připomínalo Tenkou červenou linii, ale na to, že to byl film ze šedesátých let, palec nahoru. A v neposlední řadě musím znovu připomenout, proč je tento snímek tak podhodnocen, když si zaslouží tu červenou barvičku. (24.08.2010)

Na svou dobu bohaté vylíčení válečné akce se snahou o zachycení subjektivity účastníků prostřednictvím zobrazení individuálních osudů a vnitřních hlasů postav. Aktualizující téma od počátku pracuje s rolí nepřítele v bližších záběrech, nikoliv jako vzdáleného kohosi, příběh ovšem postrádá pozdější výraznější hloubku i rytmus alespon v kvalitě westernové klasiky. (12.12.2013)

Další z válečných filmů ze sedmdesátých let ze kterého vám asi utkví v hlavě nejvíce vylodění, které bylo vskutku výpravné. Na jednom z LC se pak seznámíme s hlavní skupinkou vojáků USMC, jejichž jednotlivé osudy (a myšlenky) máme možnost sledovat po zbytek filmu. Ve filmu je pár drsnějších scén, které sice na svoji dobu mohly šokovat, dnes však působí spíše rušivě až komicky což je navíc podbarveno nereálnou kečupovou barvou krve... Týká se to hlavně ztrát při vylodění. Pyrotechnické efekty byly také poplatné své době. Když vybuchne třeba minometný granát, udělá to takovou tu klasickou šlupku, kolečko kouře a hotovo... žádná díra v zemi, nic. prostě kapslík. Jak jednotka postupuje ostrovem, má další ztráty a další raněné. Obščas si některý z vojáků (a to i japonských) na něco vzpomene, což je pak znázorněno statickými flasbacky resp. slideshow fotografií např. dětí a manželky..). To mne opravdu rušilo a nikterak to nepomáhalo dostat se na stejnou vlnu do myšlenek vojáka i když si k tomu v duchu něco říkal... Film dále sráží i nasazená technika, zejména tanky M48 Patton (ty si zabojovaly až v Korei) a nasazené letouny v nichž jsem nepoznal nic válečného. Ty navíc měly takový palebný arzenál, že musely mít každý z nábojů pomazaný hovnem Chucka Norrise, jinak si všechny ty vyýbuchy od 4 letounů a tím zdecimovaný japonský prapor nedokážu vysvětlit... Film končí tak nějak v půli ač trval hodinu a půl. No nevím, buď už jsem toho viděl už příliš mnoho válečného, nebo film notně ohlodal zub času. Pacifické válčiště mám nejraději a pokud vám mohu doporučit, když Tichomoří a Japíky tak jedině Tenkou červenou linii. Ta je skvostná. Je plná nejen bojových scén, ale i krásných záběrů na flóru a faunu Quadalcanalu a když si nějaký voják něco myslí, víte co a jste tam s ním... Já alespoň byl. Dávám tři granáty, ale je to jen tak tak. * * * (27.10.2014)