Sůl Země

Sebastião Salgado, vynikajúci brazílsky fotograf , prítomný so svojím náradím pri mnohých pozemských tragédiách a katastrofách, začal svoj čarovný talent uplatňovať už ako 30 ročný. Za 40 rokov sa mu podarilo toho nasnímať požehnane a práve tento dokáč je poctou jeho umeniu. Kuwait, Rwanda, Yougoška, Etiopie, to všechno zaznamenáno a uloženo. Tisíceré díky za záběry, z ktorých by som si nejeden rada zarámovaním zvečnila, aj keby som si musela prerobiť byt. 4 + (30.04.2015)

Přiznám se, že jsem o fotografovi jménem Sebastião Salgado nikdy neslyšel, takže jsem se o něm chtěl dopředu něco dozvědět. " Voyer globální bolesti ", to jest prý jeho profesionální nálepka a já se u tohoto dokumentu cítil, jako kdybych seděl vedle stoletého kmeta, který na kolenou listuje v obrovském albu plném nádherně smutných fotek a ke každé mi odvypráví její příběh. (20.10.2015)

Zabudnite na symfóniu krásy sveta, toto je veľmi drsný portrét o portrétoch brazílskeho fotografa Salgada. Spočiatku sa dozvedáme veci z jeho životopisu, ale už pri nich cítiť politické podhubie, ktoré tiež formovalo jeho kariéru aj životné kroky. No a po pár desiatkach minút nasledujú kapitoly venované konkrétnej téme zachytenej na fotkách. A tie prinášajú pohľad na utrpenie ľudstva v jeho jednotlivostiach, ale vo svojom sumári ako v celku. Wendersovmu filmu nemám čo vyčítať, avšak jeho subjektívny čas mi pripadal podstatne dlhší než 110 minút. (19.04.2023)

Po filmařské stránce se jedná o naprosto úžasný snímek, jak tím propojením fotek s hudbou, tak i profesionálně natočených záběrů. Holt tohle má Wenders v krvi, navíc i tady nezapře svůj cit pro záběry mraků. Většina Salgadových fotografií je též úžasná a hodně mě oslovila. Jenže jsem nečekal, že z celého dokumentu vypadne jen hodně zjednodušený pohled na lidstvo, který mi řekne kdejaký amatérský ekolog nebo i pořad pro děti. Přičemž všechny tyhle problémy jako hladomor či deštné pralesy zas tak jednoduché (včetně jejich řešení) nejsou, vše je hlubší a právě ta hloubka mi v Soli Země chyběla. Ačkoli jinak to vůbec není špatné a ze všech Wendersových dokumentů se mi líbil zatím nejvíc, ale spokojený nejsem ani tentokrát. Slabé 4* (30.08.2020)

Dechberoucí storry o chlapovi co viděl a zachytil nejkrásnější katastrofy, nejohavnější tragédie, nekompromisní demonstrace tužeb, vůle i nových nadějí. Wenders netlačí na pilu, nechává ten příběh přirozeně odvyprávět tak aby to podstatné vybublalo na povrch samo bez zbytečného moralizování a prvoplánových sentimentalit. (10.04.2023)