Hlavní nádraží

Pro publikum "západu" jeden z nejznámějších brazilských režisérů... zároveň však co do stylu nejkomerčnější. Uzavřený celistvým, však plochý a hladký přechází v chladný. Bohužel téměř vždy v záporném slova smyslu. Takový je pocit ze sallesových filmů. V Hlavním nádraží je i bolestně předvídatelný televizní zápletkou. Víme co, jde jen o to jak. (29.07.2007)

Keď som videl Hlavné nádražie prvý krát pred mnohými rokmi s mamou, tak si pamatám, že celý film preplakala. Je to lepšie, ako keby preplakala nejaký tuctový gýč, ale zároveň treba Sallesovi priznať, že útočiť bezprostredne na city divákov mu ide dokonale. Predvídateľné rozprávanie prebieha na pozadí ilustrácie ťažkej sociálnej situácie v Brazílii, ktorá sa odvtedy asi len v málom zmenila. Obrovské množstvo obyvateľstva je negramontné a je to vďaka poňatiu filmu aj dôvod k ďalšiemu dojatiu. Výstavba nových štvrtí pripomína skôr kurníky pre nemysliacu drobež (žiadne ploty znamenajú menšie súkromie) a staré paneláky vo veľkomestách úle, o to viac nami však jednotlivé osudy ich tragických obyvateľov pohnú. Od miery dojatia bude potom závisieť aj vaše hodnotenie tohoto veľmi pekného filmu. 70%. (05.11.2013)

„Tak co, chutnalo ti?“ - „Zdá se mi, že mám pěkně náročný hosty.“ - „To ne, Doro. Jen jeho máma prostě vařila líp.“ - „Ne. Ona nevařila vůbec.“ Isadora má psychicky náročnou práci, zapisovat diktované dopisy všemožných obsahů se může zdát být zajímavé, ale občas trochu vysilující. A největší vzrušení je, když s kamarádkou vybírá ty, které vůbec pošle. Jenže pak jí zkříží cestu malý sirotek…Líbilo se mi, jak vůči sobě obě postavy chovaly počáteční nevraživost a teprve postupně, velmi pomalu k sobě začaly nacházet cestu, a to ještě s pořádným jiskřením a konflikty. Zároveň se tu nic nezkrášluje, ani 1 z nich se rozhodně nechová dokonale, což ovlivňuje i strach a zlost. Příběh není zrovna moc veselý, to však nijak nesnižuje jeho poutavost a zároveň také výpovědní hodnotu o chabé sociální úrovni Brazílie, jak divák pozná během cesty, ale vlastně ani nemusí jít nikam daleko, už to úvodní přelidněné nádraží (plné „postradatelných“ chudáků) je hodně vypovídající. Emocionálně mě film nezasáhl tak, abych mu přiklepl plný počet, ale ty 4* mu rád dám. (10.05.2020)

Zdálo by se, že ohrané téma... Dítě polepšuje dospělého, ubohý sirotek a ženská, co nemá žádnou vnitřní morálku ani nic podobného, ale ohrané to nebylo. 1. herci jsou báječní, 2. Brazílie je drsná, krásná, krutá a barevná. 3. nečekejte klišé, i když ho vám tam budou nutit na každém rohu, tam kde ho budete čekat nejvíc, tam nebude. (23.11.2008)

Road movie, ve kterým hraje 60 letá unavená bába? To si asi těžko dovedem představit. A přesto Hlavní nádraží road movie je - a dobré. Dora a kluk k sobě výborně jdou a je fakt zábava je při jejich dobrodružstvích pozorovat. Člověk jim přeje, aby se jim povedlo dostat ve zdraví do cíle a také pohled na Brazílii všedních dnů bez pozlátka karnevalu v Riu je pro našince, který si furt stěžuje, co má a nemá, hodně zajímavý. (27.02.2016)