Kavkazskij plennik
Obsahy(1)
V inspiraci stejnojmennou povídkou Lva Nikolajeviče Tolstého je vyprávěn příběh ze současnosti odehrávající se na blíže neučeném místě Kavkazu. Dva ruští vojáci se dostanou do zajetí v domě starého horala, který je chce vyměnit za svého syna, uvrženého do ruského vězení. Filmová událost roku 1996.
Do současnosti zasazený přepis klasické povídky Lva N. Tolstého Kavkazský zajatec (před 11 lety zvítězil na karlovarském festivalu) jen dokazuje, že některé příběhy jsou věčné, že se mění jedině vnější reálie. Snímek vypráví o dvou vojácích ruské armády, zajatých kavkazskými horaly. Jedním je starší, notně již zcyničtělý důstojník Saša (Oleg Meňšikov), pro něhož se armáda stala jediným domovem. Druhým je sotva odvedený mladíček Váňa (Sergej Bodrov ml.). Únosce, majestátně vyhlížející patriarcha Abdul (Džemal Sicharulidze), naivně věří, že tak dosáhne snaze propuštění svého syna, zajatého ruskými vojsky.
V inscenačně úsporných tazích načrtává režisér Sergej Bodrov nejen vztahy mezi oběma zajatci, ale také konfrontuje ruskou "velkopanskou" mentalitu s kavkazskými horaly a jejich rodovým uspořádáním. Nezajímá jej pouze dobrodružná zápletka, související třeba s pokusy o útěk. Zjišťuje, že se střetávají dva rozlišné světy, které si nemohou porozumět. Bodrov sice nechce démonizovat či naopak obhajovat ani jednu stranu, spíše jej zajímá osudová spirála narůstajícího násilí, kdy jedna odvetná akce probouzí ještě ostřejší odezvu, avšak ruská armáda je přece jen vylíčena (aspoň ve svém důstojnickém sboru) jako figurky ovládané představou imperiální nadřazenosti. Hrdí a mlčenliví Kavkazané, jejichž svět ovšem také není přiblížen víc než v několika vnějších frázích (muslimská modlitba), však své konání motivují odedávnými zvyklostmi a není v něm prvek akutní osobní nenávisti (třeba později zabitý hlídač zajatců, kdysi odsouzený za zabití své nevěrné ženy na Sibiř a tam zbavený jazyka, by měl všechny důvody nenávidět Rusy, ale komunikuje s nimi bez jakékoli zášti, dokonce přechází i výzvy, aby si s nimi zazpíval - a notuje mručením).
Svůj podíl na konečném vyznění má i kameraman Pavel Lebešev. Silné působivosti dosahují přírodní scenérie kavkazských hor, kde vesnička z leteckého pohledu připomíná vlaštovčí hnízda přilepená na příkrém úbočí. Také průhledy do aulu, jehož život tepe svým vlastním rytmem, obsahují hodně emocionality, prostředí, kde se svým způsobem zastavil čas a kde tradice krevní msty náhle narážejí na anonymitu viníků (ruská armáda), je ovšem postiženo velice krevnatě a s nepochybnou pokorou vůči lidem, jejichž klid narušila imperiální politika velkého souseda. - Jan Jaroš (Letní filmová škola)
(více)Recenze (73)
Kavkaz - země, kde se nevaruje před ránou nožem, neberou zajatci. Země, kde se nezápasí na žíněnce, ale na tvrdém plechu. Ledacos o této zemi bylo řečeno ve filmu 12 N. Michalkova, hodně jsem se dověděla i tady. Tvrdý život místních obyvatel, válečný stav s Ruskem. Snaha otce získat zpět svého syna a matky získat zase toho svého. Jak to dopadlo, uvidíte sami. Moc krásný protiválečný film. Je mi líto, že Sergej Bodrov ml. (představitel "sympatičtějšího" Rusa) zemřel tak mladý, byl to velký talent. Osudným se mu stál právě Kavkaz. ()
Jak tak čtu komentáře, pokládám za nutná některá upřesnění. Tedy, nejde o Čečence, ale Dagestánce (konkrétně Lezgy). A není to válka, nýbrž situace jaká je na Kavkaze celkem trvalá - Rusové kontrolují města (zde Derbent) a hlavní spoje, ale místní lidé si žijí víceméně nezávisle a po svém. --- Odkaz na Tolstého (a Puškina) je výmluvný. Rusové se na Kavkaz tlačí přes dvě stě let, a je to pořád ta stejná historie: když přitáhnou s velkou sílou, mordují a vypálí horalům vesnice. Jak se stáhnou, horalé vylezou z úkrytů a zase je to divoká, nebezpečná zóna. Pozoruhodné na jmenovaných literárních klasicích, stejně jako na názoru drtivé většiny současných Rusů je to, že v nejmenším nepochybují o správnosti svého úsilí Kavkaz ovládnout a zpacifikovat. Dvě stě let! Dvě stě let tam znovu a znovu posílají mládence jako je Žilin zabíjet a umírat. Je to absolutně prodělečný podnik, protože hospodářský či jakýkoli jiný prospěch z té země nemají veskrze žádný a komunity Kavkazanů v Moskvě jsou bezpečnostním neštěstím. --- Je to prostě tak. Pro Rusy je expanze a kontrola důvodem sama o sobě, je vždy správná, nehledě na cenu. Zrovna dnes Rusko trpí kvůli nízkým cenám ropy a sankcím, ale Krym za to stojí! Krym, který je mimochodem rovněž prudce ekonomicky prodělečný. --- Tak snad abych se zmínil i o filmu: Je dosti zajímavý, inspirace Tolstým je znát a je to dobře. Ale vynikající herecké výkony jsem neviděl. Pozoruhodný je příběh, prodchnutý stoickou akceptací pravidel krevní msty a neslučitelností dvou kultur. ()
Krasnej (protivalecnej) film z prostredi Kavkazu. Je neuveritelny, jak tam Ti lidi zijou... Film je o dvou ruskych zajatcich, drzenych ve vesnici v horach, s planem vymenit je za syna mistniho predaka, ktereho drzi zase rusove ve sve posadce. Krasny film bez happyendu. - - Сергей Бодров byl nesporny a vynikajici talent, a je ho velika skoda. ()
Nuž, priznám sa, že moje očakávania boli oveľa vyššie, keď som videl tunajšie hodnotenie filmu... Sklamalo ma hlavne tempo filmu, ktorý sám o sebe nie je nijak dlhý, ale aj napriek tomu mi to prišlo nejako zbytočne rozťahané. Príbeh je dobrý, ale vzťahy medzi niektorými postavami mohli byť načrtnuté ešte hlbšie. Jediné, čo ma ozaj uchvátilo, bola práca s obrazom, ale v takom prostredí si to priam vyžadovalo. Záver je trochu zmätočný, čo síce nie je až tak na škodu, len som čakal, že niektoré veci jednoducho neostanú otvorené (návšteva matky a pod.). ()
Výborný film, jako dělaný na půlnoční podívanou. Neuvěřitelné prostředí. Naprosto fantastická panoramata berou po celou dobu filmu dech a díky umě zvládnuté kameře diváka jednoduše fascinují (závidím těm co to viděli na plátně). Samotný příběh pak pomalu tvoří z dvojce hlavních hrdinů postavy, na kterých vám začne záležet, a to se vždycky počítá. Filmem navíc po celou dobu prochází pocit takového poklidného smíření se smrtí, který vás postupně naplní a dostane vás přesně tam, kde byste u sledování Zajatce měli být. 8,5/10 ()
Galerie (46)
Zajímavosti (4)
- Film je “modernizací“ krátké povídky L.N.Tolstého. (džanik)
- Sergej Bodrov nebyl v době natáčení profesionální herec, v té době ještě studoval, resp. psal disertační práci o historii benátského malířství. (chamonix)
- Když místní vojáci zjistili, že je amatérská herečka Mechralijevová placena v dolarech, vzali celý štáb jako rukojmí do té doby, než se přešlo na rubly. Natáčení pak pokračovalo, jakoby se nic nestalo. (džanik)
Reklama