Kavkazský zajatec

Кавказский пленник je další ukázkou, že Ruská filmografie má stále co nábídnout a čím zaujmout! Zajatec mi něčím připomněl Rogožkinovu Kukušku - stejná síla minimalismu a naturalismu. Z příběhu výměny zajatců by američani udělali monstrózní velkofilm, ve kterém by se všichni postříleli, pak by se do toho zapojila FBI, k tomu samozřejmě stíhačky a tereňáky , mezitím by tam proběhla nějaká šílená lovestory a nakonec by to všechno musel řešit přinejmenším prezident. Rusové si vystačí s několika krávami, dřevěnou hračkou, řetězy a udělají naprosto věrohodný a svérázně zábavný film, který fantasticky zachycuje atmosféru a povahu Kavkazu. Perfektní zážitek navíc umocňují vynikající výkony Menšikova (Unaveni sluncem) a hlavně Bodrova Jr. (škoda ho...) 4/5 za trochu nepovedený konec (05.08.2009)

Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdy, nakonec ke čtyřem vydatně pomohla výtečná kamera a solidní scénář. Co by Kavkazskému zajatci mohly mnohé filmy závidět, je nepředvídatelnost děje a především řada amerických filmů pak absenci zbytečně kupeného patosu. Film působí dost beznadějným dojmem, líbilo se mi, že se v konfliktu nepřidává na žádnou stranu. Oleg Menšikov vypadal, že si roli docela užíval. (24.08.2012)

Největší "vývozní devízou" Kavkazského zajatce je prostředí, ve kterém se odehrává a kde byl natočen, což samo o sobě má velkou výpovědní hodnotu. Na druhou stranu jsem neměl pocit, že sleduji něco extra, "něco", co mi uvízne v hlavě na dleší dobu. Emocionálně byl film velice plochý, zdařilých veselých střípků tam zase oproti takovému Kusturicovi bylo velice málo a pečlivých obrazových kompozic jsem také neshledal mnoho - Kavkaz se do obrazu tak nějak vtíral sám. (22.09.2008)

Zajatec je jedním z válečných filmů, na které můžete jít s očekáváním i bez a stejně vám zasáhnou osrdí. Dalo by se říci, že v oblasti filmů z válečných zákopů se natočilo všechno a proto mě o to více potěšilo, že i takovém případě se Bodrov neuchýlil v dalšímu depresivnímu, krvelačnému líčení ztrát, psychiky, pádů, vzestupů, chyb a mement.. Zůstává věren prostředí, kam Zajatce situoval - Kavkazská příroda je nejen krásná (dechberoucí, smrtelně dobře nasnímaná), ale taky prostá všeho cizího, řídící se vlastními, hluboko zakořeněnými zvyky a tradicemi s nimiž nemají vetřelečtí ruští zajatci nejmenší šanci dojít jakéhokoliv pochopení či sounáležitosti. A takový je i celý film - uvnitř příběhu prostý a lehký, ale navenek originální (věřte, že do poslední chvíle nebudete mít šajnu, jak příběh skončí), pevný a scénář je tak dobře napsaný, že by mu mohli všechny ty cedulky:“Podle skutečných událostí“ hezky zamávat z dálky a jít k šípku. Ve filmu, který začíná jako Tankový prapor je o to víc šokující, že byť jsme odříznuti od civilizace, od politických informací, kabel propojení mezi námi a dvěma hlavními herci je přímo přeelektrizován napětím. Nelze si nenajít cestu k naivnímu benjamínskému holobrádkovi (pozor- bez 0% dávky sentimentu) či se hořce nezasmát životním průpovídkám jeho zkušenějšího a životem otlučenějšího nadřízeného (charismatický kámen ruského filmu Menšikov). Dlouho jsem přemýšlela, co dělá film tak živoucím a opravdovým.. až jsem na to přišla v jedné scéně, kdy přichází za, do jámy uvrhnutým, vojínem místní muž s prosbou o spravení hodin. Byl to ten neohraničený klid, provázející celý film. Smrt, prohra, strach, láska jsou zde předávány s naprostým vnitřním a vnějším klidem (neplést s filmovou nudou). Ona scéna s hodinami je vpodstatě nedůležitá a v jiném filmu by jen brzdila nervydrásající děj, zde působí plnohodnotně, i když vymizí do ztracena (se symbolikou na jednu předchozí událost aneb nespoileruju). A vlastně ten klid souvisí s celým tím Kavkazským koloritem, kde čas plyne svým tempem a každý má od narození dané místo. Až budete mít cestu kolem filmového klubu a budou dávat Zajatce-běžte se podívat. Imho v dnešním Rusku nebyl natočen lepší válečný film. (07.10.2006)

,,NEZABÍJEJ UŽ ŽÁDNÝ LIDI, SLIBUJEŠ ?“....“ /// Filmovej vejlet na Kavkaz, za horaly, za dvěma ruskejma zajatcema na jednom řetězu. Takovej ten film, kterej musí zaručeně posbírat spoustu cen. Vlastně se tu skoro nic neděje, ale přesto je díky setkání dvou rozličných světů, který si nemůžou rozumět co vyprávět. Příběh je výjimečnej svým poselstvím, vo tom nebudu diskutovat. Já ale viděl nadčasovej komorní cestopis s několika výstřelama a spravedlivým - nespravedlivým (nehodící se škrtněte) trestem, kde nejde ani tak o boj, jako o mír. Tohle se bude dít furt! A já zas nejsu úplně servilní festivalovej divák. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se přepsat něco od Puškina. 2.) Válka, to může bejt i něco malýho. 3.) Thx za titule ,,lasicak“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (25.09.2012)