Punk (E01)

Subkultura punk vznikla v letech 1976 a 1977. Obsahovala zdeformované reflexe všech hlavních poválečných subkultur. Punk znamená například slangový výraz označující nepotřebný materiál, veteš, krámy, ale je to také označení pro mladé surovce, darebáky, kriminálníky. Klasické punkové období bylo v letech 1977 - 1985. Postpunkové období 1985 až po současnost vznik hard coru a grunge na jedné straně a totální komercionalizace punku na straně druhé.Řada mladých punkových skupin hrála písně jednoduchým agresivním stylem, který zaujal protestně naladěnou a znuděnou mládež. Poměrně primitivní hudba a militantní texty. Punkeři neměli rádi hippies, kteří chtěli svět zachránit. Nihilisticky ho chtěli zničit. Clark (2004:225) punk definoval jako projev vzteku.Vzteku na vládu a vztek na umírněnou vzpouru kontrakultury hippies,vztek na komercializaci rockenrolu. S anglickým punkrockem je spojován i squatting, což je ze své podstaty politický akt.Počítá s ilegálním zabráním cizího majetku. Vizáž měla provokovat měšťáka. Punk ale dopadl stejně, jako dopadli po roce 1968 američtí hippies - stal se módním zbožím. Punková vlna kape 1976-1977 zahýbala rockovým světem. Charakteristickým punkovým heslem je "no future" K punku neodmyslitelně patřilo také pogo, specifický a vizuálně divoký tanec. Základem je divoké skákání při němž dochází ke srážkám s ostatními. Ke koncertu patři také tzv. stagediving, tedy skákání z pódia do hlediště crowdsurfing, kdy se člověk "povozí na davu".Punk má anarcholevicovou orientaci. Velmi malá část punkerů se však řadí k ultrapravici. Důležité je podotknout, že punk ve své podstatě nikdy nebyl násilný. Když věk členů překračuje hranice 2530 let, subkulturní party se většinou rozpadají. (z knihy Smolík: Subkultury mládeže, Grada) (11.02.2018)

Pí Gébová, povedlo se vám to, co nikomu před Vámi, Vy jste opravdu zabila punk... zabila, zabila, zabila, ohohóóho, já tě mrdám i s tím Džeksnem a značkovýma sáčkama, to si radši alpu exnem a ubijem tě Áčkama. Úžasně zdokumentovaná šupkultura, neboť abych se za šestadvacet minut stačil čtyřikrát zechcat smíchy a devětkrát mi zaskočilo tofu, to už se opakovat nebude... tedy aspoň doufám. (22.03.2015)

Necelých 30 minut je pro punkovou subkulturu bohužel nesmírně krátkej čas, což je jeden z faktorů co ovlivňuje i mý výsledný hodnocení. Na tohle téma by to chtělo minimálně hodinovej dokument a ani tak by nebyl vystižen smysl, podstata a hodnoty na 100%. Navíc příjde mi to dost účelové. V popředí jsou zmínky spíše o kapelách jenž už jsou dnes poměrně známé nejen mezi "pankáčema" ale i mezi širší veřejností. Malý příklad - ani jedna z těch kapel jejichž skladby zazněly, se mi nestalo že bych minimálně jednou neviděl jejich song někde v jukeboxu a nebo také nehráli na nějakém z větších festivalů. Což už trošku svědčí o jisté formě popularity. Jistě každý chápe jak je to myšleno! Chtělo by to širší záběr...po obsahové stránce nedokonalé, formu bych také zvolil více směrem "do ulice" a k samotným kořenům české punkové scény. Mě tam chybějí, ty pro punk typický garážový "pankáči" plný ideálů a vnitřní svobody. Prostě a jednoduše - je to trochu strojené ale pro to, aby si neznalý člověk udělal alespoň maličký obrázek o této subkultuře by to snad mělo stačit. Pro fajnšmejkry je to ale velice málo :( Vyloženě zklamanej nejsem ale čekal jsem širší pojetí a velkolepější zpracování 3,5* za 66% (04.03.2015)

Dát vedle sebe (alko)punk a straight edge?! O samotném žánru, kultuře a filosofii se nedozvíte nic. Nehledejte tu žádné informace, zasvěcení ani lepší orientaci. Tohle je místy komické až k pláči. Zachraňují to především scény s pamětníky než s NEW SCHOOL. PUNK umřel s Joey Ramonem. NO FUTURE (28.03.2015)

Jako náhled do komunity v současné podobě to zoufale (ale kurevsky zoufale!) selhává, neboť většinu času je na plátně jakési individuum, které dříve zřejmě bývalo členem jakési známé kapely (nebo pořád je? Kdo ví, já ne) a ono individuum se zoufale pokouší působit jako nonkonformní existence bez hranic, ale v jiném oděvu by byl klasickým hospodským štamgastem počátku minulého století (a i ta buřinka by mu seděla líp, než číro). Současná generace je zastoupena jednak v malé míře (méně než polovina už tak krátké stopáže) a navíc entitou, která působí dokonale nepunkově a těch zajímavých záběrů, které by odráželi to, co by měly je asi minuta, to i po návštěvě nejbližšího drogově-bezdomoveckého doupěte se o punku člověk dozví víc. Dokument je docela povedenej, ale rozhodně a v žádném případě to není představení dané komunity. (09.04.2015)