Kmeny
Obsahy(1)
Dokumentární cyklus Kmeny, který mapuje současné městské subkultury, představuje sedmý odvysílaný díl Skinheads. Jedna z nejkontroverznějších městských subkultur se v posledních letech pomalu ale jistě zbavuje nepravdivých mýtů okolo svého kmene. Obecná informovanost o původním postoji, smyslu a myšlence Skinheadství nebo kořenech, které sahají až do 50. let na Jamajku, je stále lepší. Nejen hudba, ale především hrdost, styl a zábava je to, co drží Skinheads pohromadě. Projekt Kmeny vznikl v koprodukci studia Yinachi a České televize, partnery projektu jsou městské projekty BU2R a Jägermeister. Díl Skinheads odvysílá Česká televize, ke zhlédnutí bude také na kmeny.tv. (Česká televize)
(více)Recenze (44)
Zatím zřejmě nejsmysluplnější, potenciálně ale také nejkontroverznější epizoda Kmenů. Oproti ostatním má zřetelný cíl – vyvrátit stereotypní obraz skinů jako neonacistů. To se mu daří hlavně díky výběru aktérů (jakkoli je jejich argumentace v otázce rasismu dost vágní). Cokoli by mohlo narušit prezentaci skinů jako těch dobrých bílých mužů s vyholenýma hlavama, je buď mimoděk prohozeno v jedné dvou větách (potřeba občas se porvat) nebo „zjemněno“ cool stylizací záběrů (fotbalové fandění). Dokument zároveň nejde do druhého extrému a skiny neadoruje. Cenné je, že režisér oproti svým kolegům nezatajuje svou přítomnost za kamerou a svými otázkami sociální herce vede k úvahám nad tím, jak jsou a chtějí být medializováni. Přestože střídání bezeslovných záběrů se zpovídáním skupinek lidí zprvu připomíná díl s motorkáři, Skinheads nejsou tak důsledně „konceptuální“. Přesto nabízejí vyvážený poměr sdělení verbálních a vizuálních (z nichž některá připomínají rave party z druhého Matrixu, jsou cenným příspěvkem k tématu samčí pospolitosti a vhodně vyvažují hypermaskulinní sebestylizaci skinů). Apendix: Mnohem vhodnějším doplňkovým filmem než zavádějící Non Plus Ultras by při televizním uvedení byla britská Quadrophenia, zachycující styl, z něhož skinheads čerpají. ()
Sčasti predstavenie skínov, no najmä ich obrana. Obrana v mene potreby dokázať svetu, že: "My, skinheadi, nie sme žiadni náckovia! Ani fašisti!" Definujú sa zhruba takto: nosíme martensky (originálna vysoká šnurovacia kožená obuv so špeciálnou podrážkou), tielka, máme na koleno vyholené hlavy, symbolické tetovania po tele, svaly, celá naša kultúra je veľmi drsná - hocikedy sa pobijeme. Neznášame fízlov, tvoríme jadro ultrafans futbalu a často k sebe túlime spotené, svalnaté, polonahé mužské telá. Pôsobíme jeden ako druhý. Uniforma nás spája, rovnako aj hlučná hudba. Ak sa nám zdarí byť otcami, trošinku vymäkneme. Tieto znaky a správanie skínov sú pomerne dobre známe. Priamo nepoukazujú na ideologické zafarbenie (sklony k uniformite, holým zostrihom a úcta k lídrom sú len náznaky). Vyslovene otravne v dokumente pôsobili predely so spomalenými nemými zábermi a hlučnou gitarovou znelkou. Len hlavné chýbalo. To, čo je spôsobilé určiť ich úprimný postoj vo vzťahu k rasizmu (tvoriaceho os nacizmu) a k iným témam (definujúcim fašizmus). Napríklad odpoveď na otázky, aký je vzťah účinkujúcich vo filme k Cigáňom, Vietnamcom, k prisťahovalectvu, k demokratickému zriadeniu, k otázke vodcovstva, k zavedeniu stavovského zriadenia, k militarizácii k nacionalizmu a k telesne postihnutým. Toto hlavné sa z filmu, ktorý mal ukázať, že skinheadi nie sú nacisti, divák nedozvie. ()
Skinheadi radi tancujú, nemajú radi benga, majú blbé prezývky a nevadí im uťahovať si zo seba. Ale prosím Vás... Chápem, že na tak krátkej stopáži je ťažké vyjadriť sa k problematike ale stejně očakávam viac než len také to "ehm, hm, chrrr-flus a kurwa fandím!". pretože výpovedná hodnota sa tým blíži asi k tomu, že "síce nie sme náckovia, ale tiež sme trochu pribrzdení". V 69-om by to bolo asi chytlavé a príjemne nenútené, dnes to však nestačí. Potešili papa Bukvičák, Vladko Červený a Zadkova partia, aj keď ich aktivity by mali miesto skôr v časti o hools. Škoda no... ()
Tři týpci, který asi tak 10 minut vypráví historky ze svýho skinskýho života a zbytek stopáže tvoří pseudoartistický zpomalený záběry na holohlavce na koncertu, na holohlavce na fotbale, na holohlavce na koncertu, na holovhlavce na plese, na holohlavce, co si na veřejností drandí pelikána a nakonec zase na holohlavce na koncertu. Vypovídací hodnota na půl hodinovej dokument úplně minimální. ()
Pro mě zatím nejlépe zpracovaná sonda do určité skupiny - Kmene. Pravděpodobně poprvé na veřejné televizi v ČR zazněla pravá definice kultury skinheads. Jak zde bylo trefně poznamenáno - od dob Landovy Bílé ligy s bílým jezdcem a skinheadského státu - se v ČR "skíni" zafixovali jako protiromští aktivisté a rasisté - v tom lepším případě. V tom horším si říkají radikálové a poslušně zvedaj pravici, když k tomu stádo vyzve. I když zúčastnění skinheads sami a s úsměvem na rtech tvrdí, že nejsou žádní beránci a násilí jim není cizí, přece jen je nutné je od českého pojetí skinheadství odlišit, což tento dokument skvěle podchytil. ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize / Karel Cudlín
Reklama