Mallory

Velmi solidní vhled do života ženy, která se nevzdala a věřila, že jednou otočí svůj příběh směrem nahoru. Mallory si nedělá iluze, a ví, že bývalé feťačce s kriminální minulostí nebude svět ležet u nohou. Její představy o štěstí jsou přiměřené její situaci. Nezávidí těm, kdo spokojeně vedle za plotem hrají tenis a nemusí řešit základní existenční otázky. Hledá práci a i při bydlení v autě není na jejím vzhledu a oblečení patrné, že spadá do kategorie občanů bez stálé adresy. Její víra, že bude líp je sympaticky neotřesitelná. Třeštíková si zachovala sympatický osud, Mallory nijak nelichotí. Jen kritika úředníků je lehce prvoplánová. (23.07.2015)

Sledujeme osud Mallory až v druhej fáze života, tej lepšej a hlavne čistej. Nie je to žiadny med lízať, bývanie v starom vraku a neuveriteľné opakovanie vlastných starých chýb jej bráni sa posúvať ďalej. Tiež neviem, či jej pomôže akurát mastička proti depresii z čarodejníckeho obchodu. Vlastná snaha je to, čo sa počíta, a pomohla dokonca až po ten slastný pocit držať v ruke svoje prvé kľúče od bytu. Nie je to žiadna zásluha úradov, ktoré urobili maximálne to, čo museli, a už vôbec nie zásluha starostu s príznačným menom Zoufalík. Koniec je optimistický, keď všetko vyzerá tak, že Mallory sa možno cez štúdium má šancu dostať z prostredia smradľavých barov a nájde sa v prostredí bezdomovcov z opačnej strany, ked napríklad rozdáva pre nich polievku alebo sa stará o ich zdravie. Helena Třeštíkova s ďalším dokumentom z okraja spoločnosti nesklamala. Na konci chýbalo už len stretnutie s Bartoškom, ktorý je tu v pozícii neviditeľného anjela milosrdenstva. –––– A ještě bych podotknul, bude vánoční losování bytů. Je to trošku jiná forma poskytování bytů, která opravdu spočívá ve štěstí. –––– A když maminka třeba bude stará a bude chudá, nebude mít penízky, tak já ji půjčím a koupím jí Ferrari. (14.12.2016)

dulezita prace. ta mallory ma dar slova a hezky popisuje sve pocity. popis pocitu narkomana byl hodne vybornej. ta zenska vubec neni / nebyla blba a byla i sarkasticky vtipna. . uvidim po besede, po filmu... .....................................................................Dobrý večer, moc se omlouvám, že ruším a doufám, že jsem alespoň trefila tu správnou adresu... Dnes jsme byli se školou na filmu Mallory a mě i další spolužáky film a celkově Miroslava Neradová jako osobnost hluboce poznamenala a chováme k ní větší respekt než k celému učitelskému sboru dohromady. Bohužel jsme po představení již nemohli déle zůstat, ale velice bychom chtěli Mallory vyjádřit úctu, ocenit její odvahu, sílu a postoj, jaký má k životu. Rozhodli jsme se, že bychom jí napsali, ale ne email, nýbrž dopis, jako ona psala Jiřímu Bartoškovi. Bohužel však již 2h brouzdám po internetu a nenašla jsem jediný kontakt, ani tu emailovou adresu, s kterou bychom se popřípadě spokojili... Což samozřejmě chápu a také moc dobře vím, jak moc je tohle intimní informace, která by se neměla nikomu sdělovat, ale i tak si troufám vás, kdyby to jen trochu šlo, poprosit o nějaký kontakt na Mallory... Udělalo by nám to obrovskou radost a byla by pro nás čest Mallory napsat :) Předem vám moc děkuji a přeji příjemný zbytek večera. Šárka Knížková, V6.A, Gymnázium Dr. Randy (28.01.2016)

Neumím hodnotit film a hlavní protagonistku zvlášť. Vlastně si ani nemyslím, že je to v případě časosběrů Heleny Třeštíkové, jejichž autorství z valné části jeden neví komu předně připsa, na místě. Budu tudíž osobní důsledně a mám něco na adresu blazeovaných pisálků se srdcem na pravém místě, vedoucím řeči o sebeurčení, vině a schopnosti něco se sebou dělat: Kdo z vás by se dokázal s takovou vervou jako Mallory pustit do úklidu směťáku, na kterém vám nezbývá než bydlet? Kdo z nás sráčů na Mallory má?! Respekt všem, kteří statečně bojují, Heleně a v neposlední řadě Jiřímu Bartoškovi, prvnímu profesionálnímu herci, který (ne)vystupuje ve filmu Heleny Třeštíkové. Fuck off ouřednice (nejen) na byťáku a všichni ti blokující zákon o sociálním bydlení. (06.08.2017)

Miestami silné a tnúce do živého. Miestami slabšie. Ale v podstate aj v slabších momentoch pútavé a drsné. No nedosahuje to až takej ťažkej tonáže, ako René a Katka. Mallory sa, aspoň to tak vyzerá, dokázala v poslednej chvíli zachrániť, čo z jej časozberného filmu ale paradoxne robí jemne slabší príbeh, než aký mali René s Katkou, ktorí boli ešte brutálnejší, než niektoré americké horory. Mallory si v živote prešla skutočne všeličím. Možno najviac mi vadilo nie príliš uspokojivé vyvrcholenie. Ale dúfam, že sa k nej raz Třeštíková vráti. Nedá mi to však: bývanie v aute a oproti tomu desiatky drahých cigariet denne a nemalé peniaze investované do značkového (a drahého) oblečenia atď. (Coca-Cola) pre syna. Tak neviem, ale ja bývať v aute, určil by som si finančné priroity. (28.02.2017)