F.W.Colqhoun

Brian, I think you'd better go check that barbecue. Ne šachy, ale Carmageddon a Mortal Kombat hraje Zubatá s postavami ve druhé teenagerské variaci na Sedmou pečeť. Umění, život a smrt se potkávají i v předčasném vyvrcholení filmu v legendární scéně s poleny na dálnici.

Step into my orifice. /// Zbraň se krok za krokem měnila v... Glover jako snědý Frank, Gibson ztřeštěný Kouďák, Russo coby šprtka Dana a záporák z oboru stavebnictví, který jakoby zdálky přes plot hleděl na rodinné a vztahové lapálie z jiné sitcomové série. Zločinné spiknutí řídké jako Riggsův nevábný ohon. Čím mohly ty rodinné seriály být, kdyby se nebály explozí a fyzického násilí.

You must think in Russian. // From Russia With Mach 6 Formou retro, myšlenkou technologického náskoku SSSR/Ruska sci-fi. Celkem zdařilý pokus zaplnit vakuum serióznějších špionážních filmů v době, kdy se o diváky přetahovali Moore a Connery Chobotničkou a Nikdy neříkej nikdy, rozuměj nefalšovanými žánrovými travestiemi. Kdyby Eastwoodův Mitchell Gant kromě návalů vietnamské paniky trpěl ještě amnézií, připomínal by spíš něco od Ludluma. Slušná paranoidní moskevská atmosféra, scestně rámovaná západními eurolokacemi (Vídeň, Salcburk), se bohužel zcela rozplývá v závěrečné nebeské přestřelce.

How's that taste, Vande-cock? Mmmm... good, huh? Warm and salty? Yeah, it's a CUM-pletely new formula! 100% Stiffy Juice! SPF 69! Prcičkovský spin-off, který skutečnost, že i hloupé filmy lze točit dobře, ilustruje tím, že všechny laťky předchozích filmů strhává o několik řádů níž.Nikoliv fotogenická nahota a perverze, nýbrž Hilgenbrinkova odpudivá kreace Stifflerova mladšího bratra, moralistní vyznění kdysi (v mezích zákona) sympaticky otevřených teenagerských dílů a strašlivá asexuální nuda, jsou důvody, proč je stud adekvátní reakce na zhlédnutí této semenné skvrny na čistém štítu série.

V této zemi není právě teď nic nemožné. Luchino Visconti vystavuje další ze svých rodinných portrétů: Travestie, pedofilie, toxikománie, incest, vražda, intriky, zrada, národní socialismus. Der Dallas feat. Jak se kalila ocel v říšských závodech. Přes všechny klady filmu, vyplývající z překvapivě divadelních inscenace, silných výkonů eklekticky hvězdného celo-evropského obsazení a ochoty Viscontiho hnát dekadenci až na samou hranici sféry zájmů Tinta Brasse, se film ukazuje nejsilnější v neosobní davové bakchanální scéně Noci dlouhých nožů.

Sežral ho žralok v budce, když telefonoval. Pro mě druhý nejlepší Belmondův film, jímž v dvojroli a s nadhledem sobě vlastním účtoval nejen se svými akčními superhrdiny. V porovnání se Zvířetem vyniká reflexí žánru. Zhruba vyrovnané jsou herecké kvality Jacqueline Bisset a Raquel Welch - odhaduji C-D. Muž ztrácí trochu tím, že ani geniální a místy surrealistická legrace výjevů z eskapád Bob Saint-Clara nevyvažuje melancholii bídné existence brakového spisovatele. Temnotu propasti mezi krásným brakem a šedým stromem života. Falešná komedie.

Water which is too pure has no fish. Osmdesátkový film z nultých let, který vyžaduje jistou slabost pro Johna Carpentera, hotdogové výklady východní modrosti a vše co se skrze podprůměrnost vyšvihne k jistému půvabu. Uvěřit, že je to dobrý film, ani tak není lehčí než uvěřit, že se dá na vzduchu stát a plavat jako ve vodě. Nebo že Karel Roden hovoří anglicky. Slušnou prcičkovskou chemii mezi mužskými postavami nezabije ani velmi mdlá russian-karate-chick Jamie King, jejíž angažmá si neumím vysvětlit jinak, než že se učila dávat nohy hodně vysoko nejen při tréninku bojových scén.

It's not a space shuttle launch, it's sex. Je svým způsobem poučné zhlédnout Prcičky na začátku i na konci sexuálního života. I was there 3000 years ago v kině v roce 1999, jakožto sexuálně nezkušený středoškolák, krátce potom, co jsem naposledy absolvoval hudební tábor. A jsem tu i dnes, na konci všech sexuálních cest. K Prcičkám, které získaly kultovní status jen trochu ostřejší sexuálně instruktážního Snídaňového klubu, mám už jen pár různě osobních poznámek. 1)Až po 25 letech jsem zaznamenal Caseyho Afflecka. 2) Až po 25 letech jsem zaznamenal Celebrity Skin od Hole (částečně komponováno Billym Corganem, mimochodem). 3)S jistým úsilím se mi konečně povedlo rozluštit znepokojivou osobní kvalitu Finchova představitele Eddie Kaye Thomase: Tvář Rowana Atkinsona, zároveň hlas Nicolase Cage. 4)S přehlédnutím toho, co se na poli filmové a seriálové produkce odehrálo v posledním čtvrtstoletí, jsou Prcičky až roztomile cudné. O osobním životě nemluvě.

We're back, we're bad, you're black, I'm mad. Apartheid se dočkal zmínky už v prvním dílu (protestní plakát v jinak usedle neaktivistické domácnosti páprdy Murtaugha), zde bílí supremacisté již jako ústřední padouši. Druhým dílem, který je učebnicově všechno víc, kromě vážnosti ovšem, dochází k dalšímu posunu od kriminálky ke ztřeštěné rodinné konverzačce, v jehož rámci představuje zločin pouze chatrnou záminku pro to, aby hlavní postavy mohly pracovat u LAPD a Gibson mohl běhat v provozu.

Mám slabost pro filmy, kteří sledují skromné cíle a dokážou je naplnit. Čas hrdinů slibuje mužnou stealth cestu tam a kousek i zpátky se sympaticky analogovými akčními scénami a horskými panoramaty, realizovanou hvězdami nižší svítivosti, hlavně Beanem, zjevně po nějaké méně zdařilém estetickém zákroku, a vtipným hejskem Dyerem, který hraje zabijáka s nožem stejně jako ravera na acidu. Nic víc, ale také nic míň. Mission accoplished.