Cesta na východ

Škoda, že jsem neviděla 100 minutovou, nýbrž o celých 50 min delší verzi. Cesta na východ se mi tak rozplizla do nekonečné celodenní nudy, u které jsem nedokázala vydržet delší dobu v kuse. Nejzajímavější (hlavní) dějová linie je neustále retardována výstupy vedlejších, rádoby komických postav, jejichž pitvoření mi neuvěřitelně lezlo na nervy. Za pozornost tak stojí především, zde již několikrát zmiňovaná, scéna s ledovými krami. Abych ale jen nekritizovala, snově půvabný obličej Lillian je zde obzvláště fotogenický a potěšil mě i převážně civilní výkon mužného Richarda Barthelmesse! (26.12.2009)

Strhující panoramatické dílo. Příběh svedené dívky, která opouští vyhaslý rodinný krb a ocitá se na nekonečné cestě, při níž je každý krok životním výkonem, rámcuje a integruje se světem (ba universem) přehršel výstižných dějových miniatur, které silné osobní drama současně rozšiřují i odlehčují - a zvláště tento zřetel ke komickému či grotesknímu jsem přivítal, a nejen proto, že snímek úspěšně odpatetizoval. Svět, který se na nejedno zesláblé tělo valí jako přívalový déšť, není nikdy ze všech stran ježatý, a občas i ten, který pro slzy nevidí, znenadání sklouzne na jeho bílé břicho. Tak i zde trpící a rostoucí hrdinku doprovázejí bezelstní, podlí, směšní, dětinští i moudří, v jejichž souběžných osudech se svět vyjevuje jako bezoddyšně cirkulující. Tragédie tak nemá daleko ke grotesce, a i ta se záhy rozptýlí jako mlha a odhalí zrcadlo, v němž se uvidíte sami. Závěrečný boj o budoucnost, při němž hrdinka spěje ke dnu a jinoch k výšinám, přesvědčivě odpovídá všem pochybovačům o bytostné jednotě světa. Bios. (18.08.2018)

Krása němého filmu je v tom, že už tak trochu z toho, jak se herci tváří, poznáte, jestli je to šmejd nebo ne. To je trochu škoda, protože je to do jisté míry omezující. Právě v tomhle snímku D. W. Griffithe je to hned na začátku patrné a je to skoro škoda. Kdyby se Sanderson od začátku netvářil jako šmejd, možná to bude ještě silnější než v tomto případě. Docela mi ještě vadí, jak se Griffith pitvá ve víře. Právě v "Cesta na východ" se tak neustále a rádoby nenuceně dostává do popředí. Ano, Griffith byl očividně věřící, ale to neznamená, že by mi v tomhle směru jeho názory neměli vadit. Holt moje povaha. Nevěřím v boha, tak to prostě je a jeho protěžování jako spasitele mě irituje. Vrcholem snímku je samozřejmě jeho závěr, kde se střídají exteriérové záběry s interiérovými v mrazivém tempu. Film zde skutečně graduje v tom plném slova smyslu a Griffith dokazuje, že pro dramatické scény není potřeba moderní techniky, ale pouze umu, kterého měl na rozdávání. (24.01.2014)

Bylo mi ctí zhlédnout režisérskou prodlouženou verzi. Jsem ohromen Griffithovým zpracováním sondy do divákovy duše s citem pro budování silného příběhu, rytmem vyprávění, stříhacími sekvencemi a špičkovými hereckými výkony. Měl jsem obrovskou chuť plivnout na monitor ve chvíli, kdy se na něm zobrazoval namyšlený svůdník Sanderson, kterého Lowell Sherman zahrál dokonale. [8,5/10] (D. W. Griffith) (Němý čb. /// Produkce: D. W. Griffith /// Scénář: Anthony Paul Kelly, Joseph R. Grismer, D. W. Griffith podle stejnojmenné divadelní hry Josepha R. Grismera a Williama A. Bradyho a hry Annie Laurie Lottie Blair Parkerové /// Kamera: G. W. Bitzer, Hendrik Sartov) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (22.12.2011)

"Prostý příběh pro obyčejné lidi". Tak zní podtitul filmu, jenž ve své době zaznamenal mimořádný komerční úspěch a stvrdil Griffithovu pozici prvotřídního lidového vypravěče. Griffith dávkuje v přesné míře sentiment, humor a napětí, v jednoduchém příběhu, který je ovšem podán natolik suverénně, že si v něm to své najde skoro každý. Těžko zde hledat nějaké chyby, záleží jen do jaké míry s vámi bude rezonovat strastiplná pouť životem zkoušené Anny, a do jaké míry jste vděčným divákem dlouhých němých filmů. Lillian Gish je v roli Anny výborná. Myslím, že šlo o jednu z jejich nejlepších rolí, která jí byla nepochybně psána přímo na tělo. (07.11.2022)