Kilo Dva Bravo

U bohatého výčtu žánrů mi chybí komedie. Samozřejmě velmi černá komedie. Kajaki rozhodně není typický válečný film. Už samotné úvodní aranžmá, kde místo amerického přízvuku, slyšíme přízvuk britský mě bavilo, bylo příjemnou změnou. Pak přijde "zápletka", kde znudění vojáci podniknou zbytečnou akci, která se totálně pokazí. Tady se dostáváme k oné černé komedii. To jak vojáci postupně odpalují jednu nášlapnou minu za druhou a sami sobě stupňují jatka, je na hranici toho, kdy koukáte s otevřenou pusou na kusy končetin a toho, že se musíte až smát absurditě celé situace. Film se mi líbil, i když si netroufám říct, jestli jsem si ho vychutnal způsobem, jakým si to filmaři představovali. (02.02.2018)

Tak uznávam, príbeh podľa skutočnej udalosti... no a? Aj tak to bola nuda ako špina za ušami. Úvod je len o žvástoch a siláckych rečiach, ktoré nikoho nezaujímajú - banda magorov, ktorá si myslí, že sa všetko točí okolo ich maskáčových zadkov. Potom prídu nejaké tie trápne životné múdra, no a potom konečne dôjde aj na jadro veci. Tú prvú mínu som pochopil, avšak potom sa tí vojaci začali chovať ako stádo tupoňov, takže nečudo, že ešte pár nožičiek letelo vzduchom. No a medzi tým zasa len tie trápne, patetické reči... Som rád, že to mám za sebou. Slabučký podpriemer. 30/100 (21.08.2017)

Jop. Pro tentokrát souhlas z většinou. Je to fakt dobrá komedie a tak je třeba k tomu přistoupit. Možná, že to někdo bere vážně a lituje ty chudáky vojáky, ale tak co už, kdyby se tam nesrali, tak mohli zůstat jenom bez mozku jako předtím a nebyli by navrch ještě bez nohou. Ps verbal opět pobavil.75% (08.07.2015)

"Takovouhle akci by vymyslel snad jenom Mickey Mouse. - Mickey Mouse? To by nenapadlo ani Rampu!" Zkrátka natolik absurdní situace, že se opravdu mohla stát. Divák si potvrdí, že i moderní armáda není všemocná, že pro každou situaci zaručeně bezpečné postupy neexistují. Drobná událost spustí doslova řetězovou reakci, kdy přibývají utržené končetiny a schytávají to jiné části lidského těla, odnese to jeden ze dvou zdravotníků, není dost lékařského vybavení a vrtulníky nejsou k dispozici. Jedni se nemohou pohnout kvůli zraněním, druzí proto, aby řady zraněných ještě nerozšířili. A tak nasává martyrium, kdy se střídavě bojuje s neodbytně se hlásící bolestí, žízní a vyčerpáním. To vše je ve chvílích zklidnění oživováno řádně černým humorem, kterým zranění ani zdraví nešetří a místy jsem se opravdu smál na celé kolo, už jen pro tu úlevu od situací, kdy jsou vidět opravdu těžce naturalisticky zobrazená zranění. Pravda je, že jestli nějaký film je dokonalou alegorií bezvýslednosti afghánské války, je to právě tenhle. (04.12.2016)

Nervy drásající podívaná, která se odehrává na pětníku a s minimem postav. Nic z toho nevadí. Co ale trochu vadilo mně osobně byl fakt, že jsem se dlouho těžko orientoval v postavách. Netušil jsem, na koho se vlastně soustředit, koho nějak víc sledovat. I když ono se to dá brát i z druhé strany, že divák víc vnímá jednotku jako celek než jednotlivce. Každý ať si to tak přebere po svém. Jako pocta- velmi dobré. 70 % Oblíbená část- poskoky po batohu (22.06.2015)