Nevyjasněné zločiny Roberta Dursta

Míšo, nemůžeš koukat skoro 6 hodin na něco, o čem víš prd a co pro tebe vlastně nemá žádný speciální přínos. O tom, že Dursta vytáhly z problémů prachy jeho papá, vědí ve Spojených státech už dávno. Filmařům se podařilo obstarat 1 (!) novej důkaz. Ke všem těm pilám od krve a bouchačkám, o kterých se vědělo už dávno a přesto nestačily k jeho odsouzení. Chlápek se vykecává, lže a co z toho? Další soud? Tenhle film je dobrej jen k tomu, aby si člověk uvědomil, že s nekonečným budgetem se v USA do vězení nechodí. (19.01.2020)

Aniž bych tím chtěl snižovat tvůrčí vklad, Jarecki měl obrovské štěstí na „materiál“. Robert Durst je díky své minulosti, povaze a tikům natolik dramaticky a psychologicky vděčnou postavou, až pochybujete, zda ho podle předem napsaného scénáře s přesně načasovanými zvraty nehraje dobře namaskovaný Dustin Hoffman. Finální záchodová zpověď je přesně tím čelist k zemi srážejícím momentem, o kterém sní mnozí filmoví scenáristé. Neznamená to, že by autorem scénáře k seriálu byl jednoduše život. Distribuce informací, ne vždy nejšťastnější (skoky v čase namísto kontinuální gradace), významně přispívá k napínavosti vyprávění. Přestože jsou jádrem všech epizod fádní mluvící hlavy, postupné doplňování dalších dílků skládačky – za využití sugestivních hraných scén (v nichž podobně jako v Zodiakovi vrahovi nikdy nevidíme do tváře), zpravodajských záběrů, videí ze soudního přelíčení nebo policejních výslechů – nás udržuje v očekávání velkého odhalení. Nejde tudíž pouze o klasickou rekonstrukci kdysi dávno spáchaných zločinů, ale zároveň o velmi současnou investigativní reportáž. Návraty do minulosti tady po vzoru detektivních příběhů slouží k dopadení zatím stále svobodného vraha. Přesněji - Jarecki vytváří příběh, v němž on bude tím, kdo vraha pomůže odhalit a dopadnout. Krimiseriálové stylizaci a touze přetavit realitu do působivého příběhu odpovídají pochmurné úvodní titulky (v duchu Temného případu), nadřazování emocí strohým faktům, snaha zakončovat jednotlivé epizody cliffhangery nebo složité plánování druhého setkání (jehož patřičné zachycení na kameru se pro režiséra zdá být důležitější než vykonání spravedlnosti). Jako detektivka fungují Nevyjasněné zločiny Roberta Dursta výborně a hlavně tak nevyvolávají nepříjemné otázky ohledně dokumentaristické etiky. Jarecki sice v poslední epizodě tvrdí, že mu jde o usvědčení zločince, ale tím nezastře parazitický charakter svého počínání. Z důvěry, kterou do něj Durst vkládal, se rozhodl vytěžit sérii založenou na naší fascinaci vrahy a vyšinutými jedinci. Chyběla mi z jeho strany větší ochota reflektovat vlastní pozici, neboť schovaný za kamerou působí přesně tak, jak se obává, že bude během druhého interview působit na Dursta – chladně. Jako novinář lačný senzace, který je pro dobrý (poptávku naplňující) příběh exploatovat něčí – jedno, zda vraha, či nevinného člověka – osud. Kdyby vícekrát obrátil kameru sám na sebe a zkusil před ní zodpovědět otázku, proč tohle dělá, a kdyby se s podobnou otázkou (proč nás tak baví se na to dívat) nebál konfrontovat ani diváka, mohlo být jít o srovnatelně zásadní dokumentární počin, jakým byla Tenká modrá čára. 80% (11.04.2015)

V roku 2003 vstúpil Andrew Jarecki ako blesk z čistého neba do dokumentaristického sveta svojou prvotinou CAPTURING THE FRIEDMANS, ktorá sa okamžite zaradila medzi najzásadnejšie kriminalistické dokumenty všetkých čias (kde sa nachádzajú také majsterštyky ako THIN BLUE LINE Errola Morrisa, alebo trilógia PARADISE LOST Joa Berlingera). Po niekoľkoročnom odmlčaní Jarecki vydal svoj prvý hraný film ALL GOOD THINGS natočený podľa skutočných udalostí okolo záhadného zmiznutia (a údajnej vraždy) manželky New Yorkského multimilionára Roberta Dursta na začiatku 80. rokov. Tento film, spolu s dôkladným researchom daného kriminálneho prípadu natoľko oslovil Dursta, aby Jareckému pre jeho nový dokument poskytol rozsiahle exkluzívne interview, v ktorom bude mať možnosť poodhaliť svoju vlastnú stranu príbehu. Počas šiestich dielov sledujeme detailný rozbor neuveriteľných, častokrát bizarných udalostí a úmrtí, ktoré sa počas dekád života výstredného Roberta Dursta udiali. Máme tiež možnosť nahliadnuť do sveta kriminalistiky a amerického súdnictva, ktoré je neschopné odsúdiť sociopatického Dursta i napriek tomu, že sa verejne priznáva k zabitiu a rozštvrteniu svojho suseda v zapadnutom Texaskom mestečku Galveston, kde sa ukrýval pred zákonom tým, že sa v prestrojení vydával za nemú ženu. Všetko smeruje k explozívnemu, šokujúcemu finále, kedy Jarecki priamo zasahuje do deja, a zásadne ovplyvňuje ďalší reálny vývin prípadu. Toto fakt musíte vidieť. (17.03.2015)

Mňa prekvapuje až takéto hodnotenie. Je to dobrý dokument, to dozaista áno, dáva zaujímavý prehľad o osobe vraha i o procese, ktorý ho za vraha neusvedčil. Rovnako je to dokument rýchly, 6 bežných vyučovacích hodín, to prejde jedna radosť. No na mňa pôsobil tak strnulo, príliš psychologicky. Pozerať sa do tváre jedného dedka, ktorý sa snaží očistiť svoje meno a pritom si sám pre seba hovorí blbosti. Intelekt má podpriemerný a nerozumiem, ako mohol jeho právnik vôbec súhlasiť s účasťou na tomto projekte. Režisér si nakoniec vyslúžil slávu za to, že mu pomätenec všetko spapal. (18.07.2016)

The Jinx je především velmi pečlivě vystavěný dokument. Každý díl má trochu jiný záběr (tři různé vraždy, vztah s Durstovou rodinou atd.) a tím pádem trochu jiné protagonisty, přičemž někteří se samozřejmě vracejí. Tím, jak snímek postupně odhaluje jednotlivé informace a dává je do souvislostí, budí dojem, že nás chronologicky provází detektivně-dokumentaristickou prací filmového týmu, ačkoli je zřejmé, že to tak není. Jarecki si poukázání na některé souvislosti záměrně nechává na později, aby diváka napínal a udělal z dokumentu opravdovou detektivku. A závěr - je opravdu mrazivý. (11.01.2016)