1944: Přinuceni k boji

Nečekaně silný snímek, a to především díky obratnému zvratu krátce před půlkou. Snaží se vyvolat dojem, že nikoho nesoudí, a dělá z Estonců tak trochu národ hrdých lidí, kteří se ocitli semletí soukolím světových dějin. Možná to tak bylo, možná to bylo trochu jinak, ale není na filmařích, aby vyprávěli přesně dějiny. To je na historicích. Filmaři by měli umět vyprávět osudy a předávat divákovi svůj unikátní pohled na svět - a to se Elmovi Nüganenovi povedlo opravdu dokonale. Skvělé "akční" scény, výborné - několikaslovné - dialogy, minimum patosu a nečekaně kvalitní herecké výkony. Klobouk dolů. 80 % a ty nejlepší čtyři rudé hvězdy, jaké můžu dát. (07.09.2015)

Estonskou a finskou kinematografii příliš nesleduji, vlastně téměř vůbec, ovšem když se mi naskytne možnost zhlédnout nějaký snímek z této provenience a mám tušení, že by mě svým námětem mohl zaujmout, neváhám. Film 1944 mě potěšil svými válečnými scénami, ale také příběhem vojáků, dvou hlavních hrdinů na opačných stranách barikád, jejichž osud se tak nějak propojil, ale konec měli oba podobný, takový, jaký válka přináší. (16.07.2015)

No toto,to mě ale Estonci mile překvapili,povinně by mělo být promítáno Bayům a Ayerům,možná by pak začali točit filmy,které by se potkaly s realitou a historickou věrností na rozdíl od Pearl Harboru a Fury.Zajímavý pohled na historickou realitu v Pobaltí pro mě vyšperkovaný tím,že jde o první film z období 2.světové války,ve kterém jsem viděl v akci StG 44.Estonci ukazují totálně rozpolcenou válečnou generaci,která má na vybranou mezi zlem a zlem,a přestože je jasné,že nic nemůže dobře dopadnout,nepovažovali za nutné zahltit konec patosem tak typickým pro americkou produkci.Radost a nadšení.I když obvykle nereaguji na komentáře ostatních uživatelů,tentokrát musím udělat vyjímku a vyzdvihnout verbalův komentář,protože to podle mě přesně vystihl. (22.08.2016)

Nejzajímavějším a též nejzávažnějším faktem je vlastně geografická situace pobaltských států. Všichni je pořád chtějí obsadit a ani z jednoho Zla si člověk nemůže pořádně vybrat. Taky se ho často nikdo ani neptá. A tak bojují Estonci proti Estoncům a ani to není proto, že by jeden byl fašista a druhý komouš. Zkrátka karty tak byly rozdány a jednoho dne stojí proti sobě. A to si my Češi říkáme jakou jsme měli smůlu...80% (15.03.2020)

Ak by som tento film vnímala len čisto, ako poctu Estónskym vojakom padlím počas druhej svetovej vojny, či už na sovietskej, alebo na nemeckej strane, tak 1944 rozhodne spĺňa všetky kritériá takejto pocty na jednodnotku a na tomto fronte si určtie zaslúži absolútne hodnotenie. Ak by som ho však mala vnímať čisto, ako film a príbeh v ňom odrozprávaný už by to tak jednoznačné nebolo, skôr priemerné a v podstate v prvej hodine vlastne takmer bez deja (závisí znova od uhla pohľadu). Spojením týchto dvoch rôznych vnímaní som sa teda rozhodla nakoniec pre 4*, ktoré si tento film rozhodne zaslúži. Videné v rámci Challange tour marec 2016 - 30 dní so svetovou kinematografiou. (15.03.2016)