Zlomyslnost

Cha, vždycky jsem myslel, že erotický film znamená jen jiný název pro film soft-pornografický (tedy pokrytecky pornografický - jehož typickým představitelem je Emanuela), ale tento film se tomuto zařazení vymyká. Ne že by půvaby Laury Antonelli (a její podvazky) zde nehrály důležitou roli, ale ten film je opravdu vtipný a utahuje si z mužské nadrženosti obecně a z italského machismu zvláště (jakož i potažmo z pokrytectví "srdečných" příbuzenských vztahů). "Happy end" je opravdu ironický. (20.09.2011)

Další film dokazující, že škatulky jsou občas úplně debilní. Člověk vidí: Itálie, 70. léta, komedie. A podvědomě čeká Villaggia, Sordiho nebo Spencera/ Hilla. Navíc se ještě předem dočte, že film je "erotický", a již si vzpomene, že v Itálii se od 70. a 80. let uchytily soft-porno filmy, které díky uvolnění mravů po sexuální revoluci těžily z nízkých pudů a očekávání diváků, čímž zakrývaly vlastní bezobsažnost. A pak si pustí "La Malizia" a dostane chytrý a místy zneklidňující film, ano, sice stále komedii, ale úplně jinou, než by se dle škatulek mohlo zdát. Příběh pokojské jako příběh ženy (jakožto rodu), která je svými měšťáckými pány využívaná dvojím způsobem. Jako sexuální objekt slouží pubertálnímu synovi k ustavení vlastní "dospělé" vlády nad ženským tělem i vůlí. Jako přitažlivá, poslušná a čistotná služtička je vhodná pro přízemního pohodlného a chlípného otce. Dvojí stvrzení ženy jako objektu mužské touhy a moci. Ale ani pokojská není bez viny - tam, kde ve filmu jedná svobodně (vždyť může dát výpověď, začít křičet atd.), se ukazuje, že kráčí vstříc vlastnímu osudu (manželství se starým kvůli penězům a postavení?). Na "italskou komedii ze 70. let" je také výjimečná kamera V. Storara. (12.07.2014)

Taková blbůstka, kde jsou otec a synové všichni nadržení na mladou služku. Docela mě to bavilo a je tam celkem příjemný humor. Starej fotr si jí chce vzít za ženu a pubescentní syn, který je do ní též zamilován, se to snaží překazit. Když zjistí, že jí nemůže mít, tak se jí různě mstí. Na konci se to zvrtne a Laura Antonelli tam pobíhá nahá po baráku. Celé je to natočeno v takovém laškovném, lechtivém duchu. Klidně se vsadím, že na to v době vzniku spousta Italů chodilo místo porna. (09.05.2015)

Na jednu stranu hrozně jednoduchá, bez příběhu, až taková laciná a přímočaře pudově zaměřená záležitost. Na druhou stranu poklidný a jemný romanticko-erotický film se satirickou, resp. komediální podstatou, který je veden přenádhernou a milou herečkou, přičemž se v celém filmu objevují mnohdy velmi zajímavé myšlenky a psychologické pochody všech postav. Na 5* to není, ale poctivé 4* si u mě Malizia získala! (28.08.2022)

Salvatore Samperi nakrútil film, ktorý je radosť pozerať- videl som ho už viac razy- nemyslím si, že je to soft porno. Je to sondáž do malomeštiackej duše v menších talianskych mestách, kde pokrytectvo, chlipnosť, prezentovanie ženy ako človeka druhej triedy je bežným javom. "Frajerina" Ninucca (Turi Ferro) a submisívnosť krásnej dobrej herečky Laury Antonelliovej v úlohe Angely je príznačná pre také prostredie. V istom zmysle aj všade na svete. Laura Antonelliová je charakterová herečka a pritom krásna. Prekvapujúca pointa v závere filmu vyrazí divákovi dych. Je to dobrá zábava a pritom má aj obsahové kvality. Dávam 4... (28.01.2016)