poster

Bicykly versus automobily

  • Česko

    Kola versus auta

    (festivalový název)
  • Švédsko

    Bikes vs Cars

Dokumentární

Švédsko, 2015, 88 min (Alternativní: 58 min)

Režie:

Fredrik Gertten

Scénář:

Fredrik Gertten
(další profese)
  • Autogram
    ****

    Dokument ma na začiatku zarazil rozjímaním nad súbojom áut a inej dopravy, našťastie sa to postupne vo filme strieda s informačnými pasážami. Zamerali sa na dve veľkomestá s problémovou dopravou: Los Angeles a São Paulo a nie sú to povzbudivé čísla. V L.A. dnes 70 % rozlohy mesta pokrývajú cesty a parkoviská. V roku 1960 zmizla v L.A. posledná električka. Celá doprava je výsledkom expanzie automobilových spoločností v snahe vytvoriť ilúziu rýchlosti dopravy. Čím viac sa budujú a rozširujú diaľnice, tým je doprava horšia. Celkom opačný prípad je Kodaň, kde 4/5 ľudí vlastnia bicykel, 40 % ľudí dochádza do práce bicyklom, majú svoje široké pruhy, semafory a zelené vlny. Zaujímavou informáciou je, že v Kodani dochádza do práce bicyklom viac ľudí ako v celých USA. Nakoniec z dokumentu celkom logicky vyplynulo, že sa všetko môže automobilová lobby, a to nielen americká, ale aj nemecká a ďalšie. Počet vyrobených áut stúpa a ešte rýchlejšie stúpa počet ľudí strednej triedy, ktorá si môže dovoliť auto. Automobilový priemysel je ťahúňom mnohých ekonomík a najbližšie roky to inak nebude. Rád by som zažil dobu, keď sa politici budú chcieť a budú môcť pochváliť, že produkcia áut klesá a klesá aj počet áut u obyvateľov, ktorí radšej volia iný spôsob dopravy. –––– Automobilovému průmyslu se podařilo vytvořit síť, která vice či méně zjevně ovládá veřejnost a politiky, a ze které je velmi těžké se vymanit.(21.6.2017)

  • mr.filo
    ****

    Pokud 50% lidí jede autem jen na vzdálenost 5km, tak opravdu nemá cenu je "pobízet" jezdit autem, protože kolo a MHD šetří peníze i prostor, a mnohdy i čas. Note: Vlastním auto, nikoli silnici. Silnice není bojiště. Dánsko je druhý extrém, zde cyklisté nejsou chráněni plechem vozu, ale zákony. Takže si dovolují dělat skopičiny - z cyklopruhu vybočit do silnice, protože zrovna má cyklista zelenou. Je to jednoduše o lidech a o prostoru.(14.11.2016)

  • caMen
    ***

    Úvaha nad tím, co by se mělo s městy stát, kam by se měly, co se dopravy týče, posunout. Ale ten jeden jedinej a spásnej směr není jen to kolo. Za celou dobu nezazní (pro mě zásadní) otázka: chtějí lidi, kteří sedí v autech, poslouchají muziku, snídají, líčí se, neprší na ně a vezou pohodlně věci, který potřebujou - chtějí místo toho začít jezdit na kole, ve chvíli, kdy jim k tomu někdo vytvoří podmínky? Čekají na tuhle možnost? Ne. Není to jen o politice a automobilovém lobby. Je to i o lidech a jejich životním stylu. Ty starší už stejně nikdo npřesvědčí ať sednou na kolo, pokud je pro ně nesnesitelná i představa ježdění metrem. Proto je pro mě hrdinkou Liliana Godoy z Bogoty, která zasévá semínko a vede k cyklistice děti.(26.3.2017)

  • nascendi

    Doprava je jedným z najväčších civilizačný problémov súčasnosti a najbližšej budúcnosti. Chýba dlhodobá vízia a najmä to, či je vôbec nutné tak často a tak ďaleko sa dopravovať. Podobné je to aj s mobilnými telefónmi, ktoré ľudia využívajú nie preto, že potrebujú telefonovať, ale preto že majú možnosť telefonovať. Dominancia osobných automobilov je príkladom najrozsiahlejšej manipulácie s potenciálnymi spotrebiteľmi, aká sa v poslednom storočí odohrala. Zatiaľ čo v energetike silnejú tlaky na využitie obnoviteľných zdrojov, v doprave prevládajú konzervatívne tendencie. Zaujímavý Gertlenov dokument priniesol údaj, že 50 % jázd automobilom sa uskutočňuje na vzdialenosť kratšiu ako 5 km. Za kľúčovú považujem vetu vyslovenú v závere dokumentu (určenú automobilistom, ale platnú aj pre ostatných účastníkov dopravy): "Uvedomte si, že vlastníte auto, nie cestu." Riešenie nie práve priateľského vzťahu medzi automobilistami a cyklistami vidím v nahradení dominancie koexistenciou. Rôzne spôsoby dopravy majú byť komplementárne, nie konkurenčné. Ale to je iba také snenie, pretože osobný automobil za tie roky už nadobudol charakter návykovej látky.(22.6.2017)

  • JitkaCardova
    *****

    Ďábelsky uhrančivý snímek s ironickou vtahující hudbou a kamerou a revoltujícím zabarvením. Snímek představuje napjatou vnitroměstskou dopravní situaci v mnoha velkoměstech planety, Sao Paolu, Los Angeles, Torontu..., kde se radnice cíleně zbavily sociálních a ekologických výhod systému městské hromadné dopravy ve prospěch tučných finančních zisků a jsou servilní vůči automobilovému průmyslu a kamionové přepravě. *** Do hry ovšem stále silněji vstupují i opačné požadavky masově narůstající komunity nezávislých cyklistů, dožadujících se oprávněně vlastní struktury pro pohyb ucpaným městem. Situace ve městech zahlcených kolonami stojících aut se ostatně stává neúnosnou pro všechny, včetně řidičů samotných. *** A jak vypadají konkrétní podmínky, překážky a existenční okolnosti cyklistů ve zmíněných městech z jejich vlastního pohledu? A jaké mají možnosti pomocí občanských aktivit něco změnit? S jakými mocnostmi bojují, co všechno hraje roli a proč je v kriticky přetížených oblastech tak těžké prosadit základní právo na bezpečný pohyb lidí ve městě na kole? Jak je možné, že se místo urychleného zavádění cyklistických stezek někde pruhy pro cyklisty dokonce systémově odstraňují a civilisté na kolech kvůli špatnému značení přicházejí při dojíždění do práce či školy běžně a s vědomím úřadů o život? Může být záměrem úřadů nerentabilní cyklisty takhle brutálně odradit? Kam až sahají chapadla automobilového průmyslu? Jak fungují například lobbystické aktivity automobilek v Berlíně? *** A naopak, jak vypadá každodenní život lidí s auty třeba v takové Kodani nebo Amsterdamu, kde je naopak běžnou rutinou cyklistická přesila? Jak se pěstuje lidská vzájemnost, vnímavost, možnosti spolubytí? *** A to hlavní: jak se vůbec kdy mohlo z hlediska zdravého rozumu rozhodnout, aby auta měla ve městech absolutní přednost před lidmi na kolech? V čí prospěch se tu dláždí cesta do pekel? *** Přestože je snímek natočený svěže a s velkou mírou ironie, vtipu a odstupu, jakmile po Vás začne pálit fakta a statistiky z jednotlivých měst, neubráníte se trnutí, když pochopíte, že sociální urbanistika se tu stává nástrojem, s jehož pomocí radnice za úplatu nechávají cíleně umírat nezávislé lidi na kolech podle toho, kdo si na ně došlápne a kdo je zaplatí. *~~(7.3.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace