Bicykly versus automobily

Ďábelsky uhrančivý snímek s ironickou vtahující hudbou a kamerou a revoltujícím zabarvením. Snímek představuje napjatou vnitroměstskou dopravní situaci v mnoha velkoměstech planety, Sao Paolu, Los Angeles, Torontu..., kde se radnice cíleně zbavily sociálních a ekologických výhod systému městské hromadné dopravy ve prospěch tučných finančních zisků a jsou servilní vůči automobilovému průmyslu a kamionové přepravě. *** Do hry ovšem stále silněji vstupují i opačné požadavky masově narůstající komunity nezávislých cyklistů, dožadujících se oprávněně vlastní struktury pro pohyb ucpaným městem. Situace ve městech zahlcených kolonami stojících aut se ostatně stává neúnosnou pro všechny, včetně řidičů samotných. *** A jak vypadají konkrétní podmínky, překážky a existenční okolnosti cyklistů ve zmíněných městech z jejich vlastního pohledu? A jaké mají možnosti pomocí občanských aktivit něco změnit? S jakými mocnostmi bojují, co všechno hraje roli a proč je v kriticky přetížených oblastech tak těžké prosadit základní právo na bezpečný pohyb lidí ve městě na kole? Jak je možné, že se místo urychleného zavádění cyklistických stezek někde pruhy pro cyklisty dokonce systémově odstraňují a civilisté na kolech kvůli špatnému značení přicházejí při dojíždění do práce či školy běžně a s vědomím úřadů o život? Může být záměrem úřadů nerentabilní cyklisty takhle brutálně odradit? Kam až sahají chapadla automobilového průmyslu? Jak fungují například lobbystické aktivity automobilek v Berlíně? *** A naopak, jak vypadá každodenní život lidí s auty třeba v takové Kodani nebo Amsterdamu, kde je naopak běžnou rutinou cyklistická přesila? Jak se pěstuje lidská vzájemnost, vnímavost, možnosti spolubytí? *** A to hlavní: jak se vůbec kdy mohlo z hlediska zdravého rozumu rozhodnout, aby auta měla ve městech absolutní přednost před lidmi na kolech? V čí prospěch se tu dláždí cesta do pekel? *** Přestože je snímek natočený svěže a s velkou mírou ironie, vtipu a odstupu, jakmile po Vás začne pálit fakta a statistiky z jednotlivých měst, neubráníte se trnutí, když pochopíte, že sociální urbanistika se tu stává nástrojem, s jehož pomocí radnice za úplatu nechávají cíleně umírat nezávislé lidi na kolech podle toho, kdo si na ně došlápne a kdo je zaplatí. *~~ (07.03.2016)

Pokud 50% lidí jede autem jen na vzdálenost 5km, tak opravdu nemá cenu je "pobízet" jezdit autem, protože kolo a MHD šetří peníze i prostor, a mnohdy i čas. Note: Vlastním auto, nikoli silnici. Silnice není bojiště. Dánsko je druhý extrém, zde cyklisté nejsou chráněni plechem vozu, ale zákony. Takže si dovolují dělat skopičiny - z cyklopruhu vybočit do silnice, protože zrovna má cyklista zelenou. Je to jednoduše o lidech a o prostoru. (14.11.2016)

Jako absolvent několika mezinárodních cyklojízd za propagaci cyklistiky oceňuji vydařené srovnání různých zemí. U nás je auto nejpomalejší způsob dopravy, když se započítá čekání na všechny pasažéry jízdy než se slezou. Když mě někdo sveze, v autě se nedá moc pracovat na svých věcech. Loni jsem opět zkusil dva měsíce jezdit po Praze na kole, ale vzdal jsem to. Občas mě agresivní mladí řidiči verbálně napadali. A pražská organizace Automat prosazující kola je neschopná. (14.10.2020)

Doprava je jedným z najväčších civilizačný problémov súčasnosti a najbližšej budúcnosti. Chýba dlhodobá vízia a najmä to, či je vôbec nutné tak často a tak ďaleko sa dopravovať. Podobné je to aj s mobilnými telefónmi, ktoré ľudia využívajú nie preto, že potrebujú telefonovať, ale preto že majú možnosť telefonovať. Dominancia osobných automobilov je príkladom najrozsiahlejšej manipulácie s potenciálnymi spotrebiteľmi, aká sa v poslednom storočí odohrala. Zatiaľ čo v energetike silnejú tlaky na využitie obnoviteľných zdrojov, v doprave prevládajú konzervatívne tendencie. Zaujímavý Gertlenov dokument priniesol údaj, že 50 % jázd automobilom sa uskutočňuje na vzdialenosť kratšiu ako 5 km. Za kľúčovú považujem vetu vyslovenú v závere dokumentu (určenú automobilistom, ale platnú aj pre ostatných účastníkov dopravy): "Uvedomte si, že vlastníte auto, nie cestu." Riešenie nie práve priateľského vzťahu medzi automobilistami a cyklistami vidím v nahradení dominancie koexistenciou. Rôzne spôsoby dopravy majú byť komplementárne, nie konkurenčné. Ale to je iba také snenie, pretože osobný automobil za tie roky už nadobudol charakter návykovej látky. (22.06.2017)

Vyvážený pohled na nesmiřitelnou válku v ulicích velkoměst. Film končí smířlivým happy-endem ze São Paula, kde bez předchozího varování a doslova přes noc zaniklo 40 tisíc parkovacích míst, aby je nahradily pruhy cyklostezek. Ale opačný výsledek předtím předvedlo Toronto, jehož starosta je přesvědčený, že cyklisté nemají v jeho městě co dělat, a všechny cyklostezky v ulicích nechal odstranit. Co na to obyvatelé Kodaně či Amsterdamu? Ti mají štěstí (pokud nedělají taxikáře :-)), že žijí v zemích, kde není žádný automobilový průmysl. To pak jeho lobbisté mají v rukou menší páky. (20.09.2016)