A.I. Rising

Srbské (!!!) sci-fi o osamělém kosmonautovi, který letí raketou do nekonečného vesmíru vybavený atraktivní androidkou, která zastane funkci kopilota i milenky, která plní rozkazy pilota. Komorní jako psychologické drama s trochou erotiky točené v angličtině, asi proto, že hlavní ženskou roli má americká pornoherečka Stoya ( neznám ). Žádný zázrak, přesto oceňuji přesvědčivý vizuál, trefnou hudbu i snahu o žánrový film - jak je možný, že nějací Srbové točej sci-fi a my tady jedeme laciné vztahovky, které už přestávají být vtipné. (15.12.2020)

Zajímavý koncept, zpočátku se celkem pěkně rozehrává. Jinak ovšem celý film drží hlavně Stoya (bez ironie). Scénáristicky se Ederlezi Rising, hlavně v druhé polovině, poněkud utápí v bezradnosti, kterou marně kompenzuje vyprázněným kvazipoetickým vizuálem. Sebastian Cavazza, herec, který představuje protagonistu, je neuvěřitelně toporný a směšně patetický. (14.03.2019)

Intimní vztah mezi člověkem a androidem coby test hranice lidské přirozenosti je téma srbského sci-fi snímku po divácké stránce projevující jisté překvapení a to nejen námětem. Příběh muže ocitnuvší se sám v kosmickém korábu s krásným a bezvýhradně poslušným androidem v ženské podobě, kterého hraje srbská pornoherečka. Mnohý bude zřejmě tušit, co se z filmu nakonec vyklube. Ne, až tak přitažené za vlasy to zase není. Silný melodramatický scénář se vymaňuje výkyvům do bezbřehých vod nelogičností a naopak striktně prezentuje to, o čem se již několik let píše ve vědeckých novinách a co se reality týče, není daleko od pravdy. A co víc, v určitých asijských zemích se již stalo skutečností. City ke stroji v lidské podobě tu dostávají pořádně zabrat a tak se tu projevuje hlavně psychologická stránka osobnosti k danému skutku. Sci-fi snímky se dnes vyznačují hlavně CGI efekty, ale srbská kinematografie tímto ukázala, že za nízkého rozpočtu to stále jde také. Jedná se o komorní cyberpunk natočený s minimálním rozpočtem a nezávislou produkcí, který svým způsobem zasahuje až do artu a jak je vidět v dosažených cenách na festivalu FEST, povedlo se. Příběh je na základě povídky Zorana Neškoviće, někdy z 80. let, a svoji vizi prezentuje ledabyle dobře. Svým způsobem se jedná o soft-erotický děj ve své složitosti ve vážných otázkách rozlišování živého od neživého a jak s tím správně naložit. Člověk je mistrem svého osudu. Děj je prost akčních scén v zájmu sledování onoho diskutabilního vztahu. Snímek je v rámci žánru kupodivu osvěžující svým odloučením od hlavního proudu, byť námětově může vzbuzovat kontroverzi. Po vizuální stránce není co by se dalo vytknout, jen je nutné se smířit s pomalým tempem. Sci-fi art pro náročnější diváky se zajímavým reálným tématem. (22.05.2019)

Ke konci vyplyne úplně debilní smysl celého díla ... nakonec to byla pro mě jen ztráta času ... nemá to logiku ... odporuje si to a absolutně jsem nechápal počínání hlavního astronauta - u mě debil na entou ... a ta pipina na personálním - absolutně jsem nechápal její pohnutky a už vůbec ne proč vybrala takového nestabilního krypla ... přehmat jak prase na všech planetách ... sci-fi ? - u mě rozhodně ne ... nádech soft porna byl krajně iritující ... (22.04.2019)

Soft porno scifárna s art tendencemi. Umělá inteligence, co se na povel svléká. A vysloužilá pornoherečka Stoya tomu dává erotický pel, až je z toho pánský Stoyják. Zkrátka nepřijdou ani příznivci Sebastiana Cavazzy, slovinského George Clooneyho, který se sice explicitně neprojevuje, ovšem roztoužených fanynek si může získat tucty. Srbská produkce je i v našich končinách celkem exotická, a z dosavadních filmových příspěvků vyznívá, že se v Srbsku buď vydatně souloží, nebo se vydatně drasticky umírá. Tak tohle je zrovna ten první případ, takže dobrou polovinu se nahotou a kopulačními pohyby opravdu nešetří. Pravda, na devadesát minut to zrovna není dějově moc pestré. Ovšem který opuštěný chlap by si nepřál ženského androida, co mu bude vždy po sexuální vůli. Nimani taková je, ale i ona má své ženské dny, takže ne vždy má náladu kamarádit se s penisem. A projevuje nebývalé emoce, k nimž nikdy nebyla naprogramována. A tenhle psychologický střet dvou pohlaví má neotřelou formu, tvary a atmosféru. Kulisy si netroufají promlouvat k nákladným produkcím, takže pokud si potrpíte na dokonalou vesmírnou výpravnost, raději na to ani nepomyslete, i když pro mě osobně vizuální stránka v rámci nízkorozpočtových děl byla předností. Tempo to tedy nemá žádné, technické zpracování si nezakládá na ničem složitém a odehrané je to snesitelně. Zajímavě a originálně působí náznaky socialistické ideologie 22. století. Režisér Lazar Bodroža a spol. projevil snahu. Samozřejmě slabší dějové i tvůrčí nedostatky jsou znát a přehlédnout se nedají. Proč se tedy nevydat vstříc vkusným vesmírným dálavám v nepříliš často vídaném srbském provedení. 6/10 (09.04.2019)