Manifesto

Manifesto není film pro každého. Já sám jsem z něj měl velice smíšené pocity. Na druhou stranu ve ě ještě teď rezonuje a to jsem asi tak z 90 % ničemu nerozuměl. Druhý den jsem ale začal googlovat a nejenom, že jsem zjistil, že má závažné nedostatky v historii umění, v historii všeobecně, ale hlavně se mi začalo pomali spojovat vizuální orgie, společně s hereckým výkonem Cate Blanchett. Je úžasná! Hltal jsem každé její slovo, každý její výraz, pohled nebo gesto. Je to pro mě paní herečka se vším všudy. (30.01.2018)

Na úvod jen, neviděla jsem film ale expozici, kde hrálo všech 13 krátkých snímků zárověň. Občas se přihodí, že vám někdo řekne: "Pojď půjdeme na výstavu, hraje tam Cate Blanchett, zosobňuje různé ženské osudy..." No, a pak sedíte na lavičce před plátnem a nestačíte se divit. Je možné, že hluboký zážitek, který mi poskytla série krátkých filmů, pramenil zejména z překvapení, urputné snahy pochopit a pak občasného rozpoznávání útržků a vět. Každopádně, je to audiovizuálně fascinující a až geniální ve chvíli, kdy všechny filmy splynou, v okamžiku manifestu, v jedno velké kolektivní vědomí. (02.01.2018)

Who is who v moderním umění prostřednictvím hereckého eskamotérství Cate Blanchett. Není to drama, je to výstava a čistý experiment, který by neměl mást nikoho, kdo "jde na film". Jako takový snese a musí pochopit celou škálu hodnocení. Není to edukativní, protože u monologů nejsou úvody k tomu, na co jsou vázány (pokud si tedy nezapamatujete oněch čtyřicet jmen, jež se na začátku v půlsekundových prostřizích objeví - Gaspar Noé se tam holt frackovitě nacpal a to nemusel říct ani slovo, frajer), není to analýza ani srovnání. Více než cokoli jiného je to divoký hive-mind potřeby odporu, protože citace vycházejí z nejradikálnějších období zmíněných autorů. Pokud existuje nějaká korelace mezi stylizovanými sekvencemi a pronášenými myšlenkami, moc jsem jí neobjevil, respektive citace Marxe v troskách průmyslového objektu vypadá, že je na místě, diktování bodů Dogmy 95 malým dětem při kreslení výkresů (jako nejspíš oponentura předtím citovaného art brut) je nejspíš divnej vtip, co má však společného fluxus se scénickým tancem a proč citovat dadaismus nad rakví, to budu muset odposlouchat někde od vedlejšího stolu v kavárně Jericho. (04.09.2018)

Ja akosi tieto alternatívne, umelecky vyšpičkované snímky nemusím. Možno nie som ten typ intelektuála, ale ja od filmu očakávam, že pri ňom vypnem a sem-tam sa aj zamyslím, o čo ide. Toto bolo až príliš na mňa a Rosefeldt divákom v podstate ponúkol divákom svoj vlastný svet očami Cate Blanchett, ktorá tu aspoň ukázala, že je schopná zahrať akúkoľvek rolu. Inak ale nie je prakticky nič iné, čo by ma na tomto snímku zaujalo. Len slabé dve hviezdy. 30 % (19.05.2020)

Manifesto je experiment s veľkým E. Zatiaľ čo sa dnes artoví tvorcovia snažia mazať hranice medzi hranou a dokumentárnou formou a využívajú k tomu prakticky rovnaké prostriedky, Rosefeldt nechal oba filmové druhy stranou a natočil...no experiment. Určite nie je jednoduché všetko podchytiť, zároveň si aj spájať vyslovené myšlienky s obrazom, ale ono to bude tak, že každý si tu nájde ten svoj manifest, prípadne viacero. Film samozrejme negraduje, pretože k tomu nemá predpoklady, ale fakt, že posledné dva manifesty ma zaujali svojim vizuálnym stvárnením najviac z celej hodiny a pol, tak som si asi viac želať nemohol. Odpoveď na otázku, čo je to umenie opäť pochopiteľne nedostaneme a vlastne ani odpoveď na to, či je umením samotné Manifesto. Pre niekoho určite áno, pre niekoho zase vydarený vtip a pre ďalšieho vtip zlý. (25.09.2018)