Suvenýry

Knick Knack. Fakt hodně kreténskej název, ale na druhou stranu jeden z mých asi nejznámějších kraťásků, který jsem viděl před hlavním filmem (Tuším, že to bylo Hledá se Nemo). Všechny suvenýry, včetně krasavice si užívají sluníčka, akorát chudák sněhový bambulák je sám ve sněhové kouli. O to větší touha je se dostat za tou holkou. Snaží se vtipnými prostředky rozbít sněhovou kouli. Konec je velice netradiční, ale zábavně zakončený. Když jsem byl menší, hodně jsem přemýšlel s mámou, proč si vlastně sněhulák neuvědomuje, že by mohl bez sněhu roztát, ale potom ten název suvenýry. Zajímavostí, co jsem pochytil je to, že je to snad jeden z prvních Pixar kraťásků, který je ve 3D (hned před Toy Story). (28.12.2020)

Tak u toho jsem se usmívala. Jde vidět, že Lasseter po Luxo Jr. prudce klesl (dle mého mínění), ale potom se pomalu šplhal rok od roku zpátky téměř na vrchol. Tento kraťas mě bavil po celý čas. Jak sněhulák zápasí se svým vlastním "obydlím" a ten konec byl perfektní aneb konečně freedom a přece z toho nic nebylo. Domova se prostě člověk nezbaví. K vidění zde: https://www.youtube.com/watch?v=ctMYgRzQxPc (03.11.2013)

Krátká šňůrka milých gagů, nenáročný oddech pro diváky i animátory (svět postavený z nekomplikovaných geometrických tvarů s jednolitě lesklým „plastovým“ povrchem = za málo peněz hodně muziky a určitě vítaná úleva mezi miminem z Plechového panáčka a sbíráním sil a financí na první Toy Story). Ale že by to člověk toužil vidět víckrát, to zas ne. (29.10.2015)

Další kousek dokazující, že Pixar ohromoval už ve svých začátcích. Plastové hračky jsou ideální pro tehdejší možnosti animace, to hlavní je tu ovšem podobně jako v aktuálním Presto geniálně jednoduchý nápad dovedený k dokonalosti způsobem "víc víc víc". Prostě neuvěřitelné množství nápadů nacpaných do čtyř minut, za které by v jiných studiích upsali duši ďáblu. Navíc to posloužilo jako trénink na mému oblíbenému Toy Story! (19.08.2008)

9 / 10 Človeku až rozum zostáva stáť nad tým, čo všetko sa dá stihnúť za tak krátky čas - tam, kde iné filmy potrebujú na vyvolanie skutočných emócií dve hodiny, Pixaru stačí jeden pohľad do smutných snehuliačich kukadiel. Krásna, dojemná a vďaka svojej stopáži zvodne prchavá anekdota, ktorú máte chuť pozerať zas a znova. (07.01.2006)